Hlavní obsah

Začíná každoroční pouť do Mekky. Zúčastní se jí až 2 miliony lidí

Rijád se snaží zajistit bezpečnost na maximální možnou míru.Video: Adam Ryšánek, AP

 

Reklama

Téměř dva miliony muslimů z celého světa dorazily do saúdskoarabské Mekky, kam mají vykonat každoroční velkou pouť, což je jedna z povinností vyznavače islámu. Bezpečnost budou v Mekce zajišťovat tisíce policistů a vojáků a v několika směnách bude služby obstarávat 190 000 dobrovolníků. Cestu by měl vykonat každý muslim, má-li na to prostředky a umožní-li mu to zdraví. Pět dní trvající obřady začnou v pátek 9. srpna.

Článek

Hadždž, tedy pouť do Mekky, je jedním ze základních pilířů islámu. Koná se každoročně v posledním měsíci islámského lunárního kalendáře. Rituály začínají osmého dne tohoto měsíce, který letos připadne na neděli. Obřady kopírují pouť vykonanou prorokem Mohamedem v 7. století. Poutníci nejprve musejí prohlásit, že chtějí pouť vykonat. Až pak mohou vstoupit do areálu poutě. Obléknou se do bílých oděvů stírajících společenské a majetkové rozdíly mezi nimi a pak se už v době poutě neholí, nestříhají, nečešou ani nepoužívají voňavky.

Ačkoli je hadždž posvátnou událostí, rozhodně nejde o záležitost nenáročnou, napsala agentura AP. Teploty v Mekce a údolí Miná se mají v příštích dnech pohybovat kolem 40 stupňů Celsia, přičemž poutníci ujdou každý den pět až 15 kilometrů. Podle AP nabízí pouť účastníkům možnost cítit se blíže k Bohu v čase mnoha problémů muslimského světa, včetně perzekuce v Barmě nebo působení extremistů na Blízkém východě. Také se musejí vypořádat s dlouhými frontami a tlačenicemi.

Rijád se snaží zajistit bezpečnost na maximální možnou míru. Těsně před začátkem poutního období vláda Saúdské Arábie prohlásila, že zlepšila střediska tísňového volání o další vybavení a vícejazyčný personál. Podle vedoucího řídicího střediska pro veřejnou bezpečnost Khaleda Al-Tayyashe mohou bezpečnostní pracovníci nyní z kontrolní místnosti také používat speciální obrazovky, díky kterým mohou poutníky odklánět jiným směrem, pokud by některé trasy byly nebezpečně přetíženy.

V neděli večer se v sousedství Mekky v Arafatu tisíce příslušníků saúdských speciálních sil zúčastnily vojenské přehlídky. Saúdská Arábie se pokouší vyslat jasný signál, že bezpečnost a stabilita během poutního období je jednou z největších priorit království, protože se každoročně scházejí miliony muslimů. Tato přehlídka se před začátkem poutě koná každoročně.

Přesto se pouti nevyhýbají incidenty – nejhorší se stal v roce 2015, kdy se proti sobě vydaly dva velké proudy lidí a v tlačenici zemřelo na 1 600 lidí. Většina z nich byli Íránci a Írán následujícího roku své občany vyzval, aby pouť bojkotovali. Saúdská Arábie vyzývá k tomu, aby se pouť nepolitizovala, a vydala povolení k účasti všem muslimům, a to i ze zemí, s nimiž má Rijád problematické vztahy. To se netýká jen Íránu, ale také Kanady nebo Kataru, se kterým Saúdská Arábie v červnu přerušila diplomatické styky.

Loni saúdskoarabské ministerstvo zahraničí vydalo cizincům, kteří chtěli přijet do Mekky, 1,7 milionu víz. Více než polovina z účastníků pocházela z chudých zemí a 18 procent ze zemí, kde se válčí. Největší skupina přijela z Indonésie, početné byly také skupiny poutníků z Pákistánu, Indie, Bangladéše, Turecka a Íránu.

Letos podle saúdskoarabských úřadů do království v rámci poutě zatím dorazilo 1 838 339 poutníků, z toho 969 726 mužů a 868 613 žen. Poutní místa tak zřejmě navštíví ještě více cizinců než v předchozích letech. Saúdská Arábie rozšířila služby pro poutníky v podobě několika mobilních aplikací. Některé umožní poutníkům lépe se orientovat při provádění obřadů, další je nastavena na rychlé přivolání zdravotnické pomoci a jedna, která se nabízí v osmi jazycích, poskytuje také dopravní informace.

Účast je omezená

Na letošní muslimskou pouť do Mekky se kromě dvou milionů turistů chystá skoro třetina iráckého parlamentu. S odvoláním na zdroj ze saúdskoarabského velvyslanectví v Bagdádu o tom informoval irácký server Rudaw. Server také napsal, že do Mekky míří více než 100 ze 329 členů iráckého parlamentu a že nikdo z nich není Kurd.

Zástupce předsedy parlamentu řekl, že velký počet zákonodárců odjíždějících na muslimskou pouť hadždž se dá vysvětlit tím, že se její termín shoduje s parlamentními prázdninami. Ty začaly 1. srpna a potrvají měsíc. Někteří z poslanců budou na pouti podruhé nebo potřetí.

Saúdská Arábie musí kvůli velkému zájmu účast na pouti omezovat a každé zemi vydává kvóty počtu lidí, kteří mohou přijet. Nejpočetnější jsou skupiny poutníků z asijských zemí, Irák může poslat 50 000 lidí.

Muslimům žijícím v Kongu úřady nevydají vstupní víza do Saúdské Arábie, aby se tam mohli zúčastnit tradiční poutě do Mekky. Důvodem je epidemie eboly, která východ Konga sužuje už rok. S odkazem na islámskou komunitu v Kongu o tom informovala agentura AFP. Rozhodnutí se týká všech, kdo by do země na Arabském poloostrově cestovali z africké země.

„Je mi líto, že stovkám konžských a zahraničních muslimů, kteří žijí v Kongu a chystají se na pouť do Mekky, musím oznámit, že saúdské úřady jim nevydají vízum,“ uvedl dnes šéf islámské komunity v Kongu. Saúdská Arábie mu v dopise oznámila, že nemůže riskovat nakažení velkého množství poutníků, kteří Mekku v srpnu navštíví a následně se vrátí do vlasti.

Případné rozšíření nákazy by proto mělo globální důsledky. Světová zdravotnická organizace (WHO) minulý týden epidemii označila za ohrožení mezinárodního významu. Vysoce nakažlivé onemocnění se zdravotníkům daří držet v oblasti východního Konga, od propuknutí epidemie loni v srpnu už nemoci podlehlo 1 800 lidí.

Poutní program

První poutní den věřící sedmkrát obejdou proti směru hodinových ručiček svatyni Kabu v areálu Velké mešity v Mekce, jejímž směrem se muslimové kdekoli na světě obracejí při svých každodenních modlitbách. Po obkroužení Kaby následuje rituální pochod k pahorkům Safá a Marva a věřící mezi nimi sedmkrát proběhnou.

Prvního dne ještě poutníci odejdou do údolí Miná, kde přenocují v připravených klimatizovaných stanech. Druhý den na ně čeká vrcholný obřad, jímž je pobývání na pahorku Arafát, kde podle tradice Mohamed pronesl své poslední kázání. Muslimové se zde modlí a pobývají do západu slunce. Pak odejdou ke svatyni Muzdalifa a po večerních modlitbách zde přenocují.

Následujícího dne odejdou zpět do Miná, kde se koná rituál kamenování Satana – tedy házení kamenů na místě zvaném Džamarát. V dnešní době jde o několikaposchoďovou strukturu s betonovými pilíři, na něž se kamínky házejí. Po obřadu kamenování začíná svátek oběti Íd al-adhá, který je třídenní a slaví se nejen v Mekce, ale v celém muslimském světě. Porážejí se při něm obětní zvířata a jejich maso se daruje potřebným. Poutníci pak odcházejí zpět do Miná, na konci poutě znovu obejdou Kabu a odloží poutní šat.

Reklama

Doporučované