Článek
Územní rozhodnutí pro výstavbu nového pavilonu za bezmála dvě a půl miliardy korun nyní nabylo právní moci. Pavilon přinese nejen lepší péči, ale zabrání i tomu, aby se z liberecké nemocnice stal zanedbaný a kvalitními lékaři opouštěný špitál okresního formátu. „Teď už modernizaci krajské nemocnice, doufám, nic nezastaví,“ řekl k územnímu rozhodnutí generální ředitel nemocnice Richard Lukáš.
Proč Liberec moderní lékařské centrum potřebuje, vysvětlil náměstek ředitele nemocnice pro koordinaci výstavby nového pavilonu Petr Moos. „Máme fantastické neurocentrum, kde se neurochirurgové věnují závažným operacím mozku nebo páteře. Je zde centrum pro polytraumata. Velice kvalitní traumatologicko-ortopedické centrum. Spolu s anesteziologicko-resuscitačním oddělením mají jedny z nejlepších ukazatelů záchrany životů lidí. Je tu onkologické centrum, kde nutně potřebujeme doplnit technologie, abychom udrželi akreditace. Je zde vynikající centrum psychiatrické péče a prvotřídní kardiocentrum. Z Prahy k nám přešli špičkoví odborníci. Všechna tato a další centra chceme udržet,“ podotkl Moos.
Pohled na budoucí pavilon usazený v centru Liberce.
„V nynějších prostorách, které jsou často starší než sto let, kde jsou procesy rozděleny do zhruba pětatřiceti objektů, je to nemožné. Kolegium primářů proto před časem požádalo vedení nemocnice i politiky, aby přikročili k modernizaci. V první fázi alespoň k výstavbě nového pavilonu, když už ne celé nové nemocnice. Nová nemocnice je záležitost osmi miliard, na což region nemá dost peněz. Dohodli jsme se s vedením kraje na postupné modernizaci. Prvním krokem je Centrum urgentní medicíny pro záchranu pacientů, kde kardiocentrum i traumacentrum získají svoje základní pracoviště. Bude tam i osm operačních sálů. Jedno patro laboratoří, aby urgentní medicína měla ihned k dispozici veškerou laboratorní techniku. Prostor v centru získají zobrazovací systémy. Přiveze-li pacienta vrtulník, umožní pavilon všechny prvky záchrany od prvotních diagnóz až po stabilizaci celého organismu na jednom místě,“ dodal Moos.
Areál změní podobu horního centra města.
Ředitel nemocnice Richard Lukáš připomíná, co by se stalo, pokud by ke stavbě nedošlo. „Nemocnice se vylidní. Nebude dost moderní, aby k nám chtěli mladí doktoři. Současní kvalitní lékaři odejdou tam, kde budou moci dělat nejlepší medicínu. Staví se v nemocnicích po celé republice, a pokud nezačneme také, zastaralost naší nemocnice se časem stane odpudivou. Začneme mít problémy s normami, které nebudeme schopni splňovat. Některé provozy budeme muset uzavřít,“ přemýšlí Lukáš.
Souzní s ním i hejtman Libereckého kraje Martin Půta. „To opravdu nechceme. Kraj potřebuje jednu skutečně špičkovou krajskou nemocnici, nikoliv upadající zařízení okresního formátu,“ je si vědom hejtman.
Součástí centra bude i parkovací dům.
Ředitel Lukáš říká, že v novém centru, vybudovaném podle vítězného návrhu studia SIAL za spolupráce s architekty z ateliéru DOMY, chtějí lékaře přivést co nejblíže k pacientovi. K tomu má sloužit inteligentně prostorově řešené a prvotřídně vybavené operační sály. Klimatizované, vybavené jakostní elektronikou, s vysokým standardem asepticity. Součástí centra bude i hybridní sál, operační prostor osazený náročným rentgenovým zařízením. V reálném čase bude možné rentgenovat, co se pacientovi stalo, jakou péčí již prošel a zároveň pracovat na zlepšení jeho stavu. Bezprostřední spolupráce radiologa a operatéra umožní kupříkladu zprůchodňovat cévy, které jsou k tomu způsobilé. A naopak zneprůchodňovat cévy, které krvácejí. Novinkou bude zázemí na dospávaní. Což je věc, která urychlí operační proces. Pacient bude vyváděn z anestezie mimo operační sál. Ten bude mezitím uklizen a hotov k dalšímu zákroku. „Časové prostoje? Nula,“ konstatuje Lukáš.
Centrum urgentní péče má zabránit odlivu špičkových lékařů z Liberce.
V květnu bude zastupitelstvo kraje projednávat financování Centra urgentní medicíny. Vyjít by mělo zhruba na 2,4 miliardy, Liberecký kraj se má zásadně podílet. „Další výdaje, jako je například zajištění lékařské techniky, budou předmětem diskuze po volbách do krajských zastupitelstev, a to mezi nemocnicí a akcionáři. Věřím také, že se dočkáme slíbených 300 milionů z evropských zdrojů, tak jak nám na konci loňského roku slíbil ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Po rozhodnutí vlády oddlužit fakultní nemocnice částkou 6,6 miliardy korun očekávám investiční podporu také pro krajské nemocnice, které v celkem 8 krajích zajišťují srovnatelnou péči jako ty fakultní,“ podotýká Půta.
Centrum v sobě sloučí několik pracovišť, která jsou nyní rozesetá po celém areálu krajské nemocnice.
Se získáním stavebního povolení se počítá ještě letos. Časové předpoklady pro dokončení dokumentace pro stavbu a následnou veřejnou zakázku na výběr zhotovitele v optimální variantě směřují k zahájení stavby koncem roku 2021. Kolaudace se předpokládá v roce 2024.
Nejmladší budova v areálu liberecké nemocnice byla postavena v roce 1978, celý areál nemocnice je dlouhodobě podinvestován. V rámci analýz a přípravy projektu modernizace nemocnice byly zpracovány analýzy, které potvrdily hrozbu poklesu úrovně krajské nemocnice. Obyvatelé Libereckého kraje by pak museli dojíždět a vyhledávat vysoce specializovanou péči v Ústí nad Labem, v Hradci Králové či v Praze. To by následně vedlo k poklesu kvality života v Libereckém kraji.
V reálném čase bude možné rentgenovat, co se pacientovi stalo, jakou péčí již prošel a zároveň pracovat na zlepšení jeho stavu.
Výstavbu připravuje největší nemocnice v kraji přes deset let. Bourání v Kristiánově ulici proběhne ve dvou fázích rozdělených do dvou let. V květnu a červnu čeká demolice tři domy. „Jde o bytové objekty, které tam jsou a sloužily jako kanceláře,“ říká náměstek Moos. Příští rok bude výstavbě centra předcházet bourání objektu s myčkou aut a staré interny. Podle Moose na základě požadavků památkářů zachovají urbánní linii tohoto místa. Na jedné straně ulice vyroste nový pavilon urgentní péče a na druhé parkovací dům. „Jeho design bude odpovídat rázu lokality,“ dodal Moos.
Na základě požadavků památkářů zachovají při výstavbě urbánní linii místa. Na jedné straně ulice vyroste nový pavilon urgentní péče a na druhé parkovací dům.
Důležité podle něj je, že v novém centru je vše orientováno na pacienta. „Od vstupu do centra k prvnímu rozdělení podle typu problému je tok péče o pacienta co nejplynulejší. Pacient je přijat, vyšetřen, záhy jsou k dispozici výsledky prvního laboratorního vyšetření, je rentgenován, případně projde tomografem a je vezen na operační sál. Poté jde na anesteziologicko-resuscitační oddělení. Vše je krásně vertikálně propojené. Z anesteziologicko-resuscitačního oddělení, ať už chirurgického nebo kardiologického, míří pacient na lůžkovou část. Anesteziologicko-resuscitační oddělení i lůžková část jsou koncipovány tak, aby měl pacient co nejlepší podmínky pro zotavení nebo stabilizaci organismu. Slouží k tomu větší komfort, který podle zkušeností ze světa zkracuje pobyt pacienta v nemocnici,“ popsal Moos.
V projektu jsou dvoulůžkové pokoje s výhledem na Ještěd.
S kolaudací v Liberci počítají v roce 2024.
Pavilon urgentní medicíny nemocnice nutně potřebuje. Jednotný příjem dosud nemá, stejně tak ani centrální laboratoře. Nedostatečný je i počet míst k parkování. Činnost lékařů také komplikuje to, že oddělení jsou rozdělená do 38 objektů, které často nevyhovují ani stavebně.
Stále se řeší způsob financování nového projektu. Původní model počítal s rozložením splátek až do roku 2035, podílet se měli kromě samotné nemocnice i všichni tři její akcionáři – Liberecký kraj a města Liberec a Turnov. Připlácení měst ale skončí v roce 2024. Většinu nákladů ponese Liberecký kraj. Způsob financování budou krajští zastupitelé projednávat na konci května.
