Hlavní obsah

Žádná dobrá zpráva: Koncentrace skleníkových plynů dál roste

Foto: Ferdi Bel, Shutterstock.com

Arktida se v důsledku klimatických změn ohřívá podle nejnovějších vědeckých poznatků třikrát rychleji než zbytek planety.

Reklama

Světová meteorologická organizace zveřejnila výroční zprávu, podle níž dosáhla koncentrace oxidu uhličitého i loni znovu rekordní hodnoty

Článek

Loňský pokles emisí se výrazněji nepromítl do koncentrace skleníkových plynů v atmosféře. Ve zprávě za loňský rok, zveřejněné v pondělí, to uvedla Světová meteorologická organizace (WMO).

„Koncentrace skleníkových plynů, například oxidu uhličitého (CO2), tak rostla i loni a zůstává výrazně nad hodnotami předprůmyslové éry,“ citovala ze zprávy agentura DPA.

„Navzdory přechodnému poklesu emisí nemělo zpomalení ekonomiky způsobené epidemií covidu-19 viditelný dopad na úroveň koncentrace skleníkových plynů v atmosféře a na tempu růstu (koncentrace),“ uvedla WMO ve své zprávě.

Například koncentrace oxidu uhličitého dosáhla rekordní hodnoty, ačkoliv emise loni klesly o 5,6 procenta. V loňském roce činila koncentrace 413,2 ppm (částic na milion), v roce 2019 to bylo 410,7 ppm. Za bezpečnou hranici koncentrace oxidu uhličitého vědci považují 350 ppm, napsala už dříve agentura Reuters a poznamenala, že tento limit byl překonán už v roce 1988. Loňská hodnota představovala 149 procent úrovně předprůmyslové éry. Výrazně vyšší úroveň ve srovnání s předprůmyslovou érou zaznamenávají také další skleníkové plyny, jako je metan či oxid dusný.

Oxid uhličitý zůstává v atmosféře i několik desítek let. Dopad jeho emisí má totiž tak velkou setrvačnost.

Zhruba polovinu CO2, který je výsledkem lidské činnosti, vstřebají ekosystémy, například deštné pralesy. Další polovina emisí zůstává v atmosféře. V některých případech ale schopnost vstřebání CO2 klesá. Jde například o amazonský prales, který se postupně stává čistým zdrojem emisí.

Vědci považují nadměrné emise skleníkových plynů za jeden z důvodů růstu světových teplot a globálních změn klimatu.

Podle šéfa WMO Petteriho Taalase musejí země světa zavést přísnější opatření, aby dosáhly cíle omezit růst globální teploty o dva stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou. Pokud by koncentrace skleníkových plynů rostla současným tempem, tak by růst teploty na konci století byl daleko vyšší než sjednané dva stupně.

„Podobnou koncentraci oxidu uhličitého jako dnes Země zaznamenala před třemi až pěti miliony let. Tehdy byla teplota o dva až tři stupně vyšší a hladiny oceánů o deset až 20 metrů vyšší. Na Zemi ale nežilo 7,8 miliardy lidí,“ uvedl Taalas.

Změna klimatu krade v Senegalu tisíce domovů, podívejte se:

+8

O opatřeních na ochranu životního prostředí budou zástupci světových vlád jednat na klimatické konferenci OSN, která začne v neděli v Glasgow. Část zemí bude zřejmě ve Skotsku prosazovat zpřísnění cíle na omezení růstu teploty o 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou. V srpnu Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC), který působí pod hlavičkou OSN, varoval, že oteplení o 1,5 stupně je už neodvratné.

Reklama

Doporučované