Hlavní obsah

Zahnala lidi do jeskyní a vyhubila neandrtálce. Vědci našli důkaz apokalypsy

Foto: Profimedia.cz

Snímek polární záře z Norska. Před 42 000 lety ji lidé podle vědců mohli pozorovat i daleko od polárních oblastí kvůli změně v geomagnetickém poli. Ta měla být tak výrazná, že změnila životní podmínky na Zemi (ilustrační fotografie).

Reklama

Změna v magnetickém poli Země před 42 000 lety mohla podle nové studie vědců znamenat apokalyptickou událost, která stála za zánikem megafauny v Austrálii, vymřením neandrtálců i uchýlením se našich předků do jeskyní.

Článek

Před 42 000 lety se na Zemi odehrálo mnoho velkých změn. V Austrálii vymřela veškerá zvěř větší než klokan, předchůdci moderních lidí se začali hromadně stahovat do jeskyní a malovat v nich okrem po stěnách, neandrtálci v tomto období nadobro vymřeli.

Podle vědecké studie publikované v časopise Science mají tyto změny dosud neznámého společného jmenovatele – Laschampskou událost.

Jde o jev, který vědci znají od 60. let 20. století. O jeho významu se toho ale dlouho nevědělo dost. Během události mělo dojít k tzv. geomagnetické exkurzi, což znamená změnu geometrie magnetického pole Země. Síla pole a s ní i ochranná funkce před kosmickým zářením měla podle nové studie na stovky let klesnout jen na zlomek původní síly. A to mělo s přičiněním nízké solární aktivity způsobit apokalyptické podmínky na Zemi.

O tom, že načasování „Laschamp Event“ do doby před 42 000 lety, kdy došlo na Zemi k řadě změn, je podezřelé a mohlo by s děním souviset, vědci bez důkazů spekulovali už dřív. Nová studie ale hlásí, že jeden takový důkaz našla.

Co je to Laschamp Event a jak se liší od magnetického obratu?

Laschampská událost, ke které došlo před 42 000 lety, je poslední známou geomagnetickou exkurzí. Tento pojem je třeba odlišit od geomagnetického obratu, který Země podle vědců pamatuje naposledy před asi 780 000 lety.

Při geomagnetickém obratu na rozdíl od exkurze dochází k permanentnímu otočení magnetických pólů. Severní se tedy vymění s jižním a zůstane tam až do dalšího magnetického obratu. Při geomagnetické exkurzi se přepólování nepovede. Póly si zpravidla vymění místa jen na pro parametry geologické historie Země krátkou dobu a pak se zase vrátí. Doprovodné efekty tak mohou trvat kratší dobu a nemusí být z hlediska dějin Země tak významné, ale na druhou stranu mohou být rychlejší.

Tajemství ukryté v pravěkém stromě

Šanci na zcela nové poznatky o této události vědcům slíbil před několika lety objev stromu na Novém Zélandu, který byl v době před 42 000 živý, a když po dalších asi dvou tisících letech spadl do bažiny, stal se z něj pro vědce dokonalý zdroj dat o tehdejších podmínkách na naší planetě.

Podle New York Times na výsledky jeho analýzy dlouho čekalo mnoho vědců z různých disciplín. Nyní vědci prezentovali výsledky analýzy letokruhů a koncentrací radioaktivního uhlíku přiřazené ke konkrétnímu období. Výsledkem je zjištění, že v době po Laschampské události se množství radioaktivního uhlíku v atmosféře zvýšilo, což vědci přisuzují výraznému oslabení ochranné funkce magnetického pole.

Země tak nebyla chráněná před kosmickým zářením, které dohromady s nízkou sluneční aktivitou způsobující změny v klimatu mohlo výrazně ovlivnit podmínky života na Zemi. Dosud pro tuto teorii nebyl dostatek důkazů, ale vědecký tým stojící za zmiňovanou studií tvrdí, že ho v novozélandském stromu našli.

„Nejspíš to muselo vypadat jako konec světa,“ popsal tehdejší dění na planetě jeden z autorů studie profesor Chris Turney z University of New South Wales. Země a veškerý život na ní byly podle vědců vystaveny vysoké koncentraci škodlivého kosmického záření. Docházelo k elektrickým bouřím a naši předci mohli na obloze sledovat polární záře i na místech, kde by se za normálních okolností nemohly objevit.

Studie zmiňuje i celou řadu dalších záznamů z různých materiálů z celého světa, jako například vzorků ledu, kde lze stopy o dramatických změnách v daném období najít. „Víme o masivních nárůstech ledových příkrovů v Severní Americe, dramatických posunech pásů tropických dešťů v západním Pacifiku, větrných pásů i sucha v Austrálii,“ řekl Turney.

Větší působení kosmického záření společně s nízkou solární aktivitou mohly podle vědců změnit klima atmosférické podmínky na planetě do té míry, že ke všem výše zmiňovaným změnám života na Zemi mohlo skutečně dojít v přímém důsledku těchto událostí.

Lidé mohli používat okr jako „opalovací krém“

Tým na základě nových zjištění předložil i teorii, že by dramatické změny mohly souviset i s rozkvětem pravěkého umění v podobě maleb okrovým barvivem na jeskynních stěnách v té době. Lidé se podle nich v jeskyních mohli skrývat před škodlivým UV zářením a jako dodatečnou ochranu před ním při pohybu mimo jeskyně mohli používat právě i okr, který když se nanesl na kůži, mohl fungovat jako pravěký opalovací krém.

Celá situace podle vědců pravděpodobně vedla k boji o přežití, ve kterém se naši předci osvědčili lépe než neandrtálci, kterým se tyto události staly osudnými.

Nová teorie přinesla důležité poznatky a může zcela změnit náhled na vliv změn v geomagnetickém poli na vývoj života na Zemi v minulosti i budoucnosti. První střípky z očekáváné vášnivé debaty vědců o správnosti závěrů už přinesl britský Guardian.

Vědci mimo studii jsou nejistí

Například šéf pro vesmír, počasí a atmosféru Britského antarktického výzkumu Richard Horne, který se na studii nepodílel, k tomu řekl, že odhady studie souzní s tím, co bylo naměřeno na antarktické polární stanici Halley při silných, ale krátkých přívalech energetických částic ze Slunce. „Ale mohly být enviromentální důsledky tak vážné, jak se vědci domnívají?“ ptá se Guardian. „Možná ne až tak extrémní, ale člověka to přinejmenším donutí se zamyslet,“ odpověděl Horne.

Anders Svensson z Kodaňské univerzity zase upozornil, že například vzorky ledu z Grónska ani Antarktidy o dramatických klimatických změnách v době Laschampské exkurze nevypovídají. To ale na druhé straně nevylučuje možnost vlivu kosmického záření. „Změny v ozónové vrstvě a vliv UV záření na člověka není nic, co by mohlo být zamítnuto na základě poznatků ze vzorků ledu,“ řekl.

Odborník na historii lidského druhu z Přírodopisného muzea v Londýně Chris Stringer má ke studii komplimenty i výtky. Teorie podle něj může obstát v souvislosti hromadným přesídlením lidí do jeskyní v té době. Nemusí to ale podle něj mít nic společného s rozkvětem umění v podobě jeskynních maleb, protože nedávný objev ze Sulawesi nejstarší jeskynní malby s příběhem se datuje až doby před 45 000 lety, tedy několik tisíc let před Laschamp Event. „Autoři to rovněž dávají do souvislosti s vymřením neandrtálců, ke kterému došlo zhruba před 40 000 lety, a já si myslím, že to k jejich vymření určitě mohlo přispět,“ řekl Stringer. Dodal ale, že toto datum vymření neandrtálců platí jen pro Evropu a o tom, kdy vymizeli i z Asie, se toho zatím ví velmi málo.

Vzrušující je studie podle geochronologa Richard Staffa z University of Glasgow. Mohlo by to podle něj vést k dalším výzkumům environmentálních a evolučních účinků starších a větších změn v zemském magnetickém poli.

Geomagnetické pole se podezřele mění i v posledních letech

Vzhledem k tomu, že k poslednímu úplnému přepólování, tedy magnetickému obratu na Zemi, došlo před zhruba 780 000 lety, a průměrném intervalu, který činí asi 300 až 500 tisíc let, se mluví o tom, že k potenciálně nebezpečnému jevu už vlastně mělo dojít a může být na spadnutí. Průměr intervalu sice v tomto případě podle vědců není moc směrodatný, protože obecně jsou intervaly velmi nepravidelné a nelze je předvídat. Vědci ale už dlouhou dobu pozorují, že se s magnetickým polem Země něco děje.

Od začátku 20. století se rychlost, s jakou severní magnetický pól mění svou polohu, několikanásobně zrychlila. Vědci to většinou komentovali slovy, že kromě problémů s kompasy se není čeho bát. Jak už bylo řečeno, dosud neexistovaly žádné přímé důkazy o větším vlivu změn v geomagnetickém poli na environmentální podmínky na Zemi. Nová studie ale tvrdí opak.

Reklama

Doporučované