Hlavní obsah

18 vykácených stromů za sekundu. Z brazilské Amazonie rapidně mizely i loni

Foto: Profimedia.cz

Kácení amazonského pralesa v Brazílii (na snímku) zrychlilo za vlády předchozího prezidenta Jaira Bolsonara.

Reklama

Téměř 600 milionů stromů. Tolik bylo za rok 2022 vykáceno v brazilském pralese, informovala platforma PlenaMata. Změnu slibuje nedávno inaugurovaný prezident Luiz Inácio Lula da Silva.

Článek

V rozmezí 1. ledna až 30.prosince 2022 bylo v brazilské části amazonského pralesa vykáceno 578 419 419 stromů. Data ukázal Lesní monitor (Monitor da floresta), který sestavuje platforma PlenaMata. Ta sdružuje několik organizací, které se zaměřují na ochranu přírody a udržitelný rozvoj. Konkrétní údaje pak získává také od Brazilské kosmické agentury (INPE).

Brazílie podle těchto dat přišla v průběhu minulého roku o porost o rozloze 10 238 kilometrů čtverečních. Iniciativa pro lepší představu přirovnává tak vysoký úbytek stromů k tomu, jako kdyby zmizela metropole Rio de Janeiro, a to dokonce 8,5krát.

Denně podle zveřejněných údajů ubylo v brazilském pralese 1,6 milionu stromů. To představuje například 1 128 pokácených stromů za minutu a 18 za vteřinu.

Nejvíce stromů ubylo v severním státě Brazílie Pará (197 milionů). Následuje stát Amazonas (144,8 milionu), který s ním sousedí, dále je pod nimi ležící Matto Grosso (113,7 milionu).

Mohlo by vás zajímat

Region Vale do Javari patří do brazilského státu Amazonas a rozkládá se na osmi a půl milionu hektarech půdy. Jedná se o domov nejpočetnější komunity domorodých obyvatel světa, kteří žijí v naprosté izolaci – šest tisíc lidí, kteří patří k 26 etnickým skupinám. Aktuálně je to také jedno z nejnebezpečnějších území v Brazílii.

Podle Tassa Azeveda, hlavního koordinátora organizace MapBiomas (je součástí PlenaMata), vzešel nápad převést množství pokáceného území na počty stromů proto, „aby veřejnost získala lepší představu o rozsahu katastrofy“.

Odlesňování v Brazílii začalo zrychlovat v posledních deseti letech a výrazně pak za vlády nyní již exprezidenta Jaira Bolsonara. Ten těžil z veřejné podpory lobby zemědělců, a to právě na úkor odlesňování a ochrany původních obyvatel, kteří se dožadovali klimatické spravedlnosti.

Bolsonaro nicméně kritiku dlouhodobě popíral. Dle vlastních slov na blaho amazonského pralesa dbal. Druhým dechem ale zdůrazňoval jeho ekonomický potenciál, čímž šel znovu na ruku brazilským agrobaronům.

To by se mohlo změnit s nástupem Luize Inácia Luly da Silvy, který se stal prezidentem s prvním dnem nového roku. Měsíce před svou inaugurací zdůrazňoval, že klima bude jednou z priorit jeho vlády.

Reklama

Doporučované