Polsko a Velká Británie pošlou Ukrajině vojenské vozy

Rusko se zasazuje o vyloučení jaderných konfliktů, i když nyní je riziko vysoké, řekl v televizním rozhovoru vysílaném dnes pozdě večer ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Moskva podle něj chce omezit všechny možnosti umělého zvyšování takových rizik. Ruská vláda přitom od únorového napadení Ukrajiny oznámila zvýšení bojové pohotovosti jaderných sil a opakovaně hovoří o možnosti použití jaderných zbraní.

„Toto je náš klíčový postoj, o nějž opíráme všechno. Rizika jsou nyní značná,“ řekl Lavrov ruské státní televizi k údajné snaze snižovat napětí. „Nechtěl bych tato rizika uměle zvyšovat. Mnohým by se to líbilo. Nebezpečí je vážné, skutečné. A my to nesmíme podceňovat,“ pokračoval šéf ruské diplomacie.

Ruští vojáci dnes večer obsadili budovu radnice ve městě Cherson na jihu Ukrajiny, uvedl na Facebooku tamní starosta Ihor Kolychajev. „Dnes večer do budovy chersonské městské rady dorazili ozbrojení (Rusové), sebrali klíče a vyměnili naši ostrahu za svoji,“ napsal starosta.

Podle zpravodajského serveru Ukrajinska pravda už nad budovou městské rady nevisí ukrajinská vlajka. Vojáci se také podle informací serveru snažili zjistit, kdy obvykle na radnici začínají úřední hodiny. Starosta a další pracovníci radnice dostali možnost z budovy odejít.

Gubernátor ruské Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou dnes večer obvinil Kyjev z bombardování vesnice Žuravljovka. Útok způsobil zranění dvěma civilistům a poničil několik domů, tvrdí gubernátor Vjačeslav Gladkov na Telegramu.

„Vesnice byla terčem ostřelování. Už je jasné, že tam jsou zranění civilisté. V tuto chvíli jsou dva: muž s poraněním na ruce a žena, která byla zraněna na krku,“ napsal Gladkov. „Sanitky už vyjely na místo. Jsou tam domy, které byly částečně zničeny,“ dodal.

Rusko už několikrát obvinilo ukrajinské síly z provádění úderů na ruském území. V polovině dubna konkrétně Ukrajinu obvinilo z útoků na dvě vesnice v Belgorodské oblasti a na jednu vesnici v Brjanské oblasti.

Česká republika po dvou měsících opět otevřela generální konzulát v západoukrajinském Lvově. Úřad prozatím funguje v omezeném rozsahu, informovalo dnes na Twitteru Ministerstvo zahraničí. Lvovský konzulát Česko uzavřelo po začátku ruské invaze na Ukrajinu, stejně jako ambasádu v Kyjevě. Činnost velvyslanectví byla obnovena v půlce dubna.

Český generální konzulát ve Lvově zatím funguje v omezeném rozsahu, bez poskytování vízových služeb. „Hlavními úkoly našeho týmu bude nyní konzulární pomoc občanům ČR a monitorování situace na místě,“ uvedlo Ministerstvo zahraničí.

Podle odhadů britských expertů bylo během nynějšího konfliktu na Ukrajině zabito na 15 tisíc ruských vojáků a zničeno 2 tisíce ozbrojených vozidel včetně 530 tanků, a také více než 60 vrtulníků a bojových letounů, uvedl britský ministr obrany Ben Wallace.

Polsko poslalo nebo pošle Ukrajině tanky. Řekl to dnes podle agentury Reuters bez dalších podrobností premiér Mateusz Morawiecki. Zároveň naznačil, že Varšava už neuvažuje o předání stíhaček MiG-29. Ukrajina opakovaně vyzývala Západ k urychlenému poskytnutí zejména těžkých zbraní, jimiž by se mohla lépe bránit pokračující ruské ofenzivě.

„Ano,“ odpověděl dnes podle Reuters Morawiecki na otázku, zda Polsko poslalo tanky na Ukrajinu nebo tak učiní. Odmítl ale sdělit podrobnosti včetně počtu tanků.

Německá vláda schválila právní úpravu, která by umožnila znárodňovat energetické firmy. Opatření má být krajním řešením pro zajištění dodávek v případě nouze. Země závislá na ruských energiích tak reaguje na zhoršení vztahů s Moskvou po ruském napadení Ukrajiny a po zavedení západních sankcí proti Rusku. Podle zdroje agentury Reuters vláda doufá, že parlament novelu schválí v květnu.

Novela by vládě umožnila, aby v případě ohrožení energetické bezpečnosti převzala energetické společnosti do své správy. Podobný krok už Berlín učinil v případě Gazpromu Germania, dceřiné společnosti ruského plynárenského giganta, nad kterým převzal dočasnou kontrolu do konce září.

„Vysoce přesnými zbraněmi dlouhého doletu bylo zničeno šest měníren u železničních stanic…, přes něž se uskutečňuje dodávka zahraničních zbraní a vojenské techniky ukrajinským vojenským seskupením na Donbasu,“ prohlásil ve svém pravidelném večerním hlášení mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov. Zároveň uvedl šest názvů stanic, u nichž se podle Moskvy údery odehrály. Mezi nimi figuruje i Žmerynka.

Série explozí otřásla ministerstvem státní bezpečnosti v hlavním městě moldavského separatistického regionu Podněstří, uvedla podle agentury Reuters místní televize TSV. Podněsterské ministerstvo vnitra podle televize sdělilo, že neznámí útočníci na budovu v Tiraspolu stříleli z granátometů. Oběti zatím hlášeny nejsou.

Ve vysílání TSV se objevily záběry budovy s rozbitými okny a dveřmi i hasičské sbory. Na záběrech byl vidět také opuštěný granátomet.

V poslední době se o Podněstří v médiích hovoří v souvislosti s válkou na Ukrajině. Kyjev se obává, že ruské síly se chystají území neuznávané proruské republiky Podněstří používat k podnikání dalších útoků na Ukrajinu. Ruský generálmajor Rustam Minněkajev minulý týden podle agentury TASS řekl, že v současné fázi invaze se ruské síly budou snažit získat kontrolu nad východní i jižní částí Ukrajiny, což jim umožní s Podněstřím získat pozemní spojení.

Ruské jednotky podle Oleksije Arestovyče, poradce ukrajinského prezidenta, dál ocelárny v Mariupolu, kde se ukrývají ukrajinští vojáci i desítky civilistů, ostřelují z tanků a děl a podnikají také vzdušné údery. Ruské síly tím v nejvyšší možné míře porušují rozkaz hlavního velitele armády, ruského prezidenta Vladimira Putina, podotkl Arestovyč.

Putin minulý týden před kamerami vyzval ruského ministra obrany Sergeje Šojgua, aby nařídil další útoky na průmyslový areál přerušit a pokračovat v blokádě. O pokračujících ruských raketových a bombových úderech na Azovstal informoval rovněž ukrajinský generální štáb ve svém dnešním ranním přehledu situace.

Británie pošle Ukrajině menší počet obrněných vozidel Stormer, vybavených odpalovacím zařízením pro protivzdušnou obranu. Potvrdil to dnes podle agentury Reuters britský ministr obrany Ben Wallace. „Nyní mohu sněmovně oznámit, že darujeme malý počet ozbrojených vozidel, vybavených odpalovacími zařízeními pro rakety protivzdušné obrany,“ řekl Wallace britským poslancům.

Británie patří mezi země, které poskytují Ukrajině značnou vojenskou pomoc. Ministr zdůraznil, že Ukrajina už zhruba tři týdny používá britské přenosné protiletecké střely Starstreak.

Švédsko a Finsko v květnu společně vyjádří vůli vstoupit do NATO. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na švédská a finská média. Dvojice severoevropských zemí dlouho zůstávala stranou Severoatlantické aliance, po ruské invazi na Ukrajinu ale zásadně změnila svůj dosavadní postoj.

Švédský list Expressen a finský deník Iltalehti s odvoláním na zdroje blízké jednání uvedly, že se v týdnu od 16. května setkají vrcholní představitelé obou zemí, aby pak veřejně oznámili cíl vstoupit do zatím třicetičlenné obranné aliance.

Pět lidí zahynulo a 18 dalších utrpělo zranění při ruských raketových útocích na železniční infrastrukturu ve Vinnycké oblasti ve středozápadní části Ukrajiny, informovala dnes na Facebooku místní prokuratura.

Dále uvedla, že Rusové ostřelovali objekty infrastruktury u měst Žmerynka a Kozjatyn. Na místě jsou podle ní vyšetřovatelé a ukrajinské úřady již zahájily trestní řízení. Kvůli dnešním útokům muselo být zastaveno přinejmenším 30 vlakových spojů, informoval dopravce.

Ukrajinská metropole Kyjev plánuje přejmenovat ulice spojené s Běloruskem a Ruskem. Nová jména by tak mohlo získat 279 míst, uvedl náměstek primátora Kyjeva Volodymyr Bondarenko pro ukrajinská média.

Z Brjanské oblasti podle ruských agentur evakuují pracovníky několika státních institucí poté, co obdrželi podezřelá oznámení a výhrůžky. U brjanské radnice hlídkují policisté a psovodi, je tu i hasičský vůz a sanitka.