Hlavní obsah
Online

EU zřejmě chystá ústupek Rusku. Kaliningrad by mohl mít výjimku ze sankcí

Foto: travelarium.ph, Shutterstock.com

Nákladní vlaky u nádraží v Kaliningradu.

Reklama

30. 6. 6:09
aktualizováno • 30. 6. 21:49

Rusko útočí na Ukrajinu, situaci sledujeme v online reportáži.

Článek

Nejdůležitější informace s datem 30. června

  • Přeprava zboží přes Litvu do ruské Kaliningradské oblasti by se mohla do několika dnů vrátit k normálu. Tvrdí to dva anonymní zdroje agentury Reuters blízké vyjednávání EU o kompromisní dohodě, která má zmírnit spor mezi Litvou a Ruskem. Vilnius blokuje přepravu zboží podléhajícího sankcím do ruské exklávy.
  • Ruští vojáci opustili strategicky důležitý Hadí ostrov v Černém moři, zprávu potvrdila ukrajinská armáda i ruské ministerstvo obrany. Podrobněji v tomto článku.
  • Bombardování divadla v ukrajinském Mariupolu z 16. března letošního roku bylo jednoznačně „ruským válečným zločinem”. V dnešní zprávě to uvádí organizace Amnesty International (AI).
  • Ukrajina a Rusko si vyměnily 144 zajatců, jde o největší výměnu od začátku ruské invaze na Ukrajinu, uvedla podle agentury Unian ukrajinská vojenská rozvědka.
  • Ruské invazní jednotky se snaží obklíčit Lysyčansk a přetnout silnici vedoucí do města ze západu od Bachmutu. Ve své pravidelné ranní zprávě o vývoji bojů to dnes uvedl ukrajinský generální štáb.

DĚNÍ NA UKRAJINĚ JSME SLEDOVALI TAKÉ VE STŘEDU:

  • Británie: Ruské síly dosahují ve svém invazním tažení omezeného pokroku

    Dnes Britové ve svém shrnutí bojů konstatují, že ukrajinské obranné síly nadále drží v Lysyčansku pozice a ruské invazní jednotky pokračují v postupu plíživého obkličování města ze směru od Popasny, která se nachází jižně od Lysyčansku. „Tím odpadá nutnost si v tomto sektoru vynutit nový velký přechod řeky Severní Doněc,“ píše britský resort obrany s odkazem na tok, jenž odděluje Lysyčansk od města Severodoněck, které Rusové před časem dobyli.

    Ruské síly podle britského ministerstva dosahují ve svém invazním tažení omezeného pokroku, zatímco se pokoušejí obklíčit ukrajinské obránce na severu Doněcké oblasti pomocí postupu z Izjumu. „Je velmi pravděpodobné, že schopnost ukrajinských sil pokračovat ve zdržovacích bojích a následném organizovaném stažení vojáků dříve, než budou obklíčeni, zůstane i nadále klíčovým faktorem pro výsledek vojenského tažení,“ uvádí Britové, podle nichž se současné pozemní boje pravděpodobně soustředí kolem ropné rafinerie u Lysyčansku.

  • Ruské invazní síly se snaží zablokovat Lysyčansk, hlásí ukrajinský štáb

    Ruské invazní jednotky se snaží obklíčit Lysyčansk a přetnout silnici vedoucí do města ze západu od Bachmutu. Ve své pravidelné ranní zprávě o vývoji bojů to dnes uvedl ukrajinský generální štáb. Rusové podle něj vedou ofenzivu u obce Verchňokamjanka, útočné operace podnikají v oblasti lysyčanské ropné rafinerie.

    „Nepřítel se za podpory dělostřelectva snaží zablokovat město Lysyčansk a ovládnout úsek silnice mezi Lysyčanskem a Bachmutem,“ píše ukrajinský generální štáb. Uvedl také, že útočící ruské jednotky ostřelovaly rovněž civilní infrastrukturu v regionu.

    „Ukrajinští vojáci zastavili ofenzivu a způsobili okupantům významné ztráty v oblastech u Klynove a Novoluhanske a kromě toho odrazili útok ve směru na Vuhlehirskou elektrárnu. V obou případech se nepřítel stáhl,“ hlásí generální štáb. V oblasti Slovjansku se podle něj ruské jednotky přeskupují a brání se.

  • Norsko: Blokace dopravy zboží na Špicberky neporušuje žádnou smlouvu

    Moskva obvinila Norsko z blokování dopravy zboží pro Rusy žijící na norském arktickém souostroví Špicberky. Zároveň Oslo vyzvala, aby situaci urychleně vyřešilo.

    Norsko neporušuje žádnou smlouvu, když na Špicberkách blokuje vstup ruských zásilek na své území, reagovalo Oslo na dnešní výhrůžky Moskvy. Norsko se také „nesnaží klást žádné překážky“ zásobování komunity ruských horníků žijících na rozlehlých norských ostrovech poblíž severního pólu, uvedla v prohlášení ministryně zahraničí Anniken Huitfeldtová.

  • Ukrajina přeruší diplomatické styky se Sýrií

    Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poté, co Sýrie oficiálně uznala nezávislost a svrchovanost dvou proruských útvarů na východě Ukrajiny, podle agentury AFP oznámil, že se Sýrií přerušuje diplomatické styky.

    „Mezi Ukrajinou a Sýrií už nebudou žádné vztahy,“ řekl Zelenskyj ve videu zveřejněném na komunikační platformě Telegram. Dodal, že „tlak sankcí“ proti Damašku „bude ještě větší“.

  • Rusko zrcadlově odpoví na nasazení jednotek NATO do Finska a Švédska, řekl Putin

    Rusko se neobává vstupu Finska a Švédska do NATO, na nasazení vojenských jednotek Aliance do těchto skandinávských zemí ale zrcadlově odpoví. Podle agentury TASS to řekl ruský prezident Vladimir Putin.

    Lídři členských zemí NATO se včera rozhodli formálně spustit proces přijímání Švédska a Finska do Aliance. Dvojice skandinávských zemí vznesla žádosti o vstup v květnu, zahájení přijímacího procesu ale blokovalo Turecko. Ankara však na současném summitu NATO v Madridu upustila od svých výhrad proti vstupu obou zemí.

    „Není nic, co by nás mohlo na členství Finska a Švédska v NATO znepokojit. Pokud chtějí (vstoupit do NATO), tak prosím,“ řekl Putin. „Pokud budou v (těchto zemích) nasazeny vojenské jednotky a infrastruktura, budeme muset zrcadlově odpovědět a utvořit stejnou hrozbu, jaká z těchto území hrozí nám,“ dodal státník na tiskové konferenci v turkmenské metropoli Ašgabat, kde se na své první oficiální cestě do zahraničí od začátku války na Ukrajině účastnil summitu zemí sousedících s Kaspickým mořem.

  • Onet.pl: Polští turisté píší o zkušenostech s Rusy na dovolené v Turecku

    Někteří polští turisté se svěřují se zážitky s Rusy na dovolené v Turecku. Rozhovory, které se s nimi pokoušeli vést na téma války na Ukrajině, v Polácích zanechávají sklíčené dojmy. Píše o tom polský server Onet.pl, na nějž se obracejí čtenáři poté, co publikoval vlastní zprávu o chladných reakcích některých Rusů pobývajících v Turecku při pokusech o rozmluvy o ukrajinské válce.

    Autorku původního textu, který se setkal s velkou odezvou, zaráželo, že „mladí Estonci prohlásili, že na toto téma nemají žádný názor“ a podle názoru skupiny Moldavanů jsou si všichni na dovolené rovni, „a přestože sami chápou, co se děje na Ukrajině, nemají vůči Rusům žádné předsudky“.

    Další čtenář Adam popisuje, že v jeho hotelu v tureckém Beleku a v okolních pětihvězdičkových hotelech je z Ruska 80 procent klientely. „Jsou vulgární a drzí, nosy nahoru… Mluvil jsem s místními a ti mi na rovinu řekli, že bez turistů z Ruska se neobejdou. Právě oni jim bohužel zaručují likviditu a výdělky,“ uvedl. To podle jeho názoru ukazuje, že sankce nefungují.

  • Británie poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě miliardy liber

    Británie poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě miliardy liber (29 miliard korun). S odvoláním na vládu v Londýně o tom dnes informovala agentura Reuters. Pomoc bude určena na podporu ukrajinské obrany včetně bezpilotních letounů, systémů vzdušné obrany či tisíců kusů nového vybavení pro ukrajinské vojáky.

    „Britské zbraně, vybavení a výcvik transformují ukrajinskou obranu proti tomuto prudkému útoku. A my budeme i nadále bezvýhradně stát za Ukrajinci, abychom zajistili, že (ruský prezident Vladimir) Putin na Ukrajině neuspěje,“ uvedl v prohlášení britský premiér Boris Johnson.

    Británie letos na začátku května oznámila, že Kyjevu poskytne další vojenskou pomoc v hodnotě 1,3 miliardy liber (38 miliard korun). S předchozí pomocí tak britská podpora za tento rok činí zatím 3,8 miliardy liber (109 miliard korun).

  • Putin: Naše armáda necílí na civilní infrastrukturu

    Ruský prezident Vladimir Putin se v noci na dnešek ohradil proti obvinění Kyjeva, který pondělní útok na obchodní centrum ve středoukrajinském Kremenčuku označil za teroristický čin. „Naše armáda necílí na civilní infrastrukturu,“ řekl Putin a naznačil, že zprávy ze Západu o nepřesnosti ruského ostřelování nejsou pravdivé.

    Britské ministerstvo obrany uvedlo, že existuje reálná možnost, že pondělní útok mířil na nedaleký cíl významný pro infrastrukturu. Nepřesnost ruského ostřelování již dříve způsobila smrt mnoha civilistů, pro ruské velení jsou vedlejší ztráty přijatelné a nejspíš se budou opakovat, tvrdí Londýn.

  • Bombardování divadla v Mariupolu je ruským válečným zločinem, uvádí AI

    Bombardování divadla v ukrajinském Mariupolu z 16. března letošního roku bylo jednoznačně „ruským válečným zločinem“. V dnešní zprávě to uvádí organizace Amnesty International (AI), která poslední tři měsíce shromažďovala výpovědi svědků, názory odborníků a další důkazy. Obětí útoku na budovu, kde se před boji ukrývali obyvatelé města, je ale podle dostupných informací mnohem méně, než odhadovala ukrajinská správa, píše podle agentury AFP organizace.

    „Až doteď jsme hovořili o údajném válečném zločinu. Teď můžeme jednoznačně říct, že to byl válečný zločin, spáchaný ruskými ozbrojenými silami,“ uvedla Oksana Pokalčuková, šéfka ukrajinské pobočky AI.

    Divadlo podle AI zničily dvě půltunové bomby, které na něj shodily letouny. Nebe nad Mariupolem v tu dobu kontrolovalo Rusko a žádné ukrajinské letouny se ve vzdušném prostoru nenacházely. Organizace s experty konzultovala i možnost, kterou se hájila Moskva, tedy že dva výbuchy způsobili ukrajinští provokatéři, kteří nálože odpálili na zemi.

Sdílejte článek

Hlavní zprávy