Bělorusové vyvinuli alternativní Telegram. Sám se dokáže automaticky smazat

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když pětadvacetiletého aktivistu z Minsku, který si říká Pavlo, loni v létě zadržely běloruské bezpečnostní složky KGB, věděl, že mu prohledají telefon a budou hledat důkazy o jeho účasti na protivládních protestech.

Policista si vyžádal jeho heslo k Telegramu, nejoblíbenější aplikaci pro zasílání zpráv mezi běloruskými aktivisty, a on mu ho dal. Jenže policista po jeho zadání nenašel nic. Všechny tajné chaty a zpravodajské kanály zmizely a po několika minutách výslechu byl Pavlo propuštěn.

Jak se to mohlo povést? Podle webu The Record za tím stojí zabezpečená verze Telegramu, kterou vyvinula běloruská hackerská skupina Kyberpartyzáni.

„Partyzánský“ Telegram neboli P-Telegram má jednu nespornou výhodu. Dokáže automaticky smazat předem vybrané chaty, když někdo zadá takzvané SOS heslo.

„P-Telegram používají aktivisté v Bělorusku a Íránu a také Ukrajinci žijící na územích okupovaných Ruskem,“ uvedla mluvčí organizace Cyber Partisans Juliana Šemetovecová.

A protože popularita aplikace stále roste, plánují ji Kyberpartyzáni – známí především kybernetickými útoky proti běloruské vládě a vysoce postavenými úniky dat – dále vylepšovat. Doposud hacktivisté na aplikaci vynakládali peníze z vlastních kapes, ale podnikli kroky k získání grantového financování od zahraničních organizací.

Telegram pomohl v létě 2020 odstartovat největší vlnu protestů, které v Bělorusku v posledních desetiletích proběhly. Tisíce lidí tehdy zaplavily ulice, aby protestovaly proti výsledkům prezidentských voleb zmanipulovaných tamním diktátorem Alexandrem Lukašenkem.

Protestující používali aplikaci k organizaci a koordinaci masových shromáždění, zveřejňování aktuálních informací, fotografií a videí a udržování morálky. V té době byl Telegram jedním z mála zdrojů informací, které nebyly cenzurovány nebo zakázány státem.

Například zpravodajský kanál Telegramu Nexta Live se ve dnech po volbách rozrostl z několika set tisíc sledujících na více než 2 miliony. Nexta informovala o protestech v Bělorusku uprostřed celostátního výpadku internetu, zveřejňovala záběry policejního násilí, polohu prorežimních bezpečnostních sil v reálném čase a prosby protestujících o pomoc.

Běloruské úřady nedokázaly kanál na Telegramu blokovat, a tak v říjnu 2020 prohlásily Nextu za extremistickou organizaci, aby zastrašily její odběratele. To ale podle webu The Record nemělo příliš velký úspěch.

Telegram byl pro běloruské protestující ideální aplikací. Umožňuje obrovské chatovací skupiny, jichž se může účastnit až 200 tisíc lidí, včetně šifrovaných tajných chatů. Aplikace nemá prakticky žádnou moderaci obsahu a umožňuje lidem zveřejňovat záběry, které by jiné aplikace podobného typu zřejmě zakázaly, nebo alespoň označily za citlivé.

Od roku 2013, kdy aplikaci ruský technologický podnikatel Pavel Durov se svým bratrem založil, zaznamenala pozoruhodný růst. Letos v červnu dosáhla 700 milionů uživatelů měsíčně.

Obliba Telegramu mezi aktivisty má i své stinné stránky – aplikace přitahuje pozornost donucovacích orgánů v zemích, kde je svoboda slova potlačována, zejména v Rusku, Číně, Íránu a právě Bělorusku.

Lukašenko své roztrpčení nad nemožností zablokovat Telegram vyjádřil opakovaně. V rozhovoru v roce 2020 si posteskl, že i když v zemi vypne internet, kanály Telegramu budou nadále fungovat z Polska, kam během protestů uprchlo mnoho běloruských aktivistů.

Lukašenko tak prorežimním bezpečnostním složkám nařídil, aby zadržovaly „podezřelé“ lidi na ulicích a kontrolovaly jejich telegramové účty, aby identifikovaly ty, kteří podporují protesty.

Jeden z aktivistů byl zadržen při procházce v parku, kde policie hledala lidi, kteří pomalovali stromy červenou a bílou barvou, tedy barvami běloruských protestů. Policista zkontroloval aktivistův telefon, ale nenašel v něm žádné důkazy, protože muž používal P-Telegram.

Podle Šemetovcové se do situace, kdy jim policie kontrolovala telefon, dostalo mnoho členů organizace Kyberpartyzáni. Aplikaci vytvořili především proto, aby při prohlídkách chránili sami sebe.

Běloruské ani ruské speciální služby se zatím nepokusily P-Telegram vypnout. Šemetovcová se domnívá, že mají jiné problémy. „Nedokážou zabezpečit ani své vlastní systémy,“ řekla pro The Record.

Telegram dočasně nebo trvale zablokovaly vlády v Íránu, Číně, Vietnamu a Pákistánu. Státní politika vůči Telegramu v některých z těchto zemí měla opačný účinek, než bylo zamýšleno – zájem o aplikaci se pouze zvýšil.

V roce 2021 používalo Telegram více než 45 milionů Íránců, tedy polovina obyvatel, přestože jej vláda zablokovala kvůli „ochraně národních zájmů“.

V září tohoto roku íránští aktivisté varovali, že vláda země využívá Telegram k „identifikaci a poškozování“ protestujících, kteří vyšli do ulic. Po vypuknutí protestů v Íránu přeložili Kyberpartyzáni svou aplikaci do perštiny poté, co je oslovili místní aktivisté.

Během války se P-Telegram stal populárním také na Ukrajině, respektive na ukrajinském území okupovaném Ruskem. Ruské úřady podle Šemetovcové kontrolují Telegram místních obyvatel, aby zjistily, zda neposlali ukrajinské armádě nějaké informace o poloze ruských vojsk nebo zda nečtou ukrajinská média. „P-Telegram je při těchto kontrolách může chránit,“ dodala.

Aplikace P-Telegram funguje od roku 2021. Z GitHubu si ji již stáhlo asi 10 tisíc lidí, ale celkový počet uživatelů může být vyšší, protože existují i jiné způsoby instalace aplikace, které se však podle Šemetovcové hůře dohledávají.

Hlavním bezpečnostním prvkem P-Telegramu je SOS heslo – falešné heslo, které po zadání aktivuje řadu předem definovaných akcí. Například po zadání falešného hesla se P-Telegram může automaticky odhlásit z účtu, smazat vybrané chaty a kanály, a dokonce odeslat oznámení o zatčení majitele účtu jeho přátelům nebo rodině.

P-Telegram také umožňuje ostatním aktivistům na dálku aktivovat SOS heslo na telefonu zadrženého. K tomu potřebují poslat kódové slovo do některého ze sdílených chatů Telegramu.

Další ze zajímavých funkcí P-Telegramu automaticky pořizuje fotografie strážců zákona na přední kameru, když zadají falešné heslo. „Upozorňujeme uživatele, že to může být nebezpečné, protože tato fotografie bude uložena v telefonu a odhalí, že daná osoba může používat Partisan Telegram,“ uvedla Šemetovcová.

Kyberpartyzáni svou aplikaci neustále aktualizují, opravují chyby a přidávají nové funkce. Pravidelně také provádějí nezávislé audity, aby zajistili, že P-Telegram splňuje všechna bezpečnostní opatření.