Hlavní obsah

Brazílie „ubránila demokracii“. První zkoušku Lulovi připravil jeho rival

Foto: Profimedia.cz

Zvolení Luly znamená pro Latinskou Ameriku, že Brazílie bude ochotnější spolupracovat se státy s podobně levicovým vedením (Kolumbie, Argentina, Mexiko), a pro svět, že bude tamní vláda předvídatelnější.

Reklama

Brazílie zná jméno dalšího prezidenta. Stále ale zatím není jasné, zda ten odcházející svou prohru uzná. I bez toho čeká budoucí hlavu státu – Luize Inácia Lulu da Silvu – řada výzev i překážek, říká pro Seznam Zprávy politoložka.

Článek

„Napůl mám radost a napůl mám obavu z předání moci,“ řekl v reakci na výsledky nedělních prezidentských voleb v Brazílii jejich vítěz Luiz Inácio Lula da Silva známý pouze jako Lula. „Protože od zítřka se musím začít starat o to, jak budeme tento stát řídit,“ dodal.

Jak svolný bude současný prezident a poražený z nedělního hlasování Jair Bolsonaro k předání moci, se dá totiž jen těžko odhadovat. Lulův oponent totiž zatím mlčí a předtím on i jeho příznivci naznačovali, že výsledky voleb by uznat nemuseli.

Těsný souboj až do konce

Zda vyhraje představitel levice Lula, nebo krajně pravicový Jair Bolsonaro, nebylo jasné do poslední chvíle. Zatímco oba muži se veřejně očerňovali a nadávali si do „kanibala“ (Lula Bolsonarovi) nebo „opilce“ (Bolsonaro Lulovi), předvolební průzkumy i před druhým kolem dávaly větší šanci, byť jen o pár procent, Lulovi. Ten nakonec o necelé dvě procenta zvítězil. Hlas mu dalo 50,9 % volících Brazilců.

Kdo jsou prezidenští kandidáti?

Jair Bolsonaro

  • současný prezident (od roku 2019), člen Liberální strany (PL)
  • krajně pravicový politik, bývalý vojenský důstojník, který se několikrát pozitivně vyjádřil o období vojenské diktatury
  • dlouhodobě prosazuje v zemi rozsáhlou privatizaci
  • v době pandemie covidu-19 byl velkým odpůrcem protikoronavirových opatření i očkování
  • podporuje rozšiřování těžby v Amazonii, za což si vysloužil kritiku původních obyvatel i ochránců životního prostředí

Luiz Inácio Lula da Silva

  • bývalý prezident (2003–2011), spoluzakladatel levicové Strany pracujících (PT)
  • je považován za jednoho z nejoblíbenějších levicových lídrů Latinské Ameriky, popularitu si získal především sociálními programy, jimiž dostal miliony Brazilců z bídy
  • Rok a půl strávil ve vězení kvůli korupčním kauzám, všechny verdikty vůči němu nicméně posléze zrušil nejvyšší soud
Foto: Isaac Fontana, Shutterstock.com

Oba kandidáti - Luiz Inácio Lula da Silva (vlevo) a Jair Bolsanoro - při předvolební debatě.

Výsledky tak ukazují, že je brazilská společnost rozdělená na dva srovnatelně velké tábory.

„Politika Bolsonara byla velmi polarizující, kontroverzní a stavěla se hodně do opozice vůči předchozím levicovým vládám. To pochopitelně nepřispělo ke sjednocení země, ale naopak ji polarizovalo v momentě, kdy se potýká s velmi těžkou ekonomickou situací i následky pandemické krize,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy politoložka Lenka Špičanová z Filosofické fakulty  Univerzity Hradec Králové.

Brazilské volby budou mít dopad na celý svět

Odlesňování amazonského pralesa za vlády současného brazilského prezidenta zrychlilo. I proto se ochrana „plic planety“ stala jedním z témat letošních voleb, byť zdaleka ne nejdůležitějším.

Se staronovým prezidentem proto čekají Brazilci změnu. Už v předvolební kampani Lula zdůrazňoval, že opět pomůže nastolit upadající demokracii a zlepší životní podmínky milionům Brazilců. „Lula je vnímaný jako obránce mladé a křehké brazilské demokracie, která byla obnovená po vojenské diktatuře v 80. letech,“ uvádí dále Špičanová.

Mnozí tak především doufají v zlepšení těžké ekonomické situace, která se projevuje například rostoucí inflací, zdražováním a upadáním stále většího počtu lidí do chudoby

„Lula využije nástroje, které se osvědčily již v jeho předchozím volebním období, kdy se pomocí sociálních programů podařilo vyvést miliony Brazilců z chudoby. Plánuje více zdanit bohaté, zvýšit minimální mzdu a zlepšit dostupnost základních potravin, bydlení a snížit nerovnost ve společnosti,“ zmiňuje politoložka.

Brazilská společnost ale stále čeká na první krok – Bolsonarovo uznání porážky. Ten po oficiálním čtení hlasů zatím k veřejnosti nepromluvil a podle jeho mluvčích se zatím rozhodl výsledky nekomentovat.

Bolsonaro mlčí

Už v kampani Bolsonaro tvrdil, že by jeho možná prohra ukazovala na podvody při volbách. Několikrát také řekl, že se jen tak svého postu nevzdá. Jeho právní zástupci pak několikrát uvedli, že by v případě neúspěchu podnikli jakékoliv legální kroky, aby výsledek zvrátili.

Tuto rétoriku nicméně před druhým kolem prezidentských voleb zmírnil, jak zdůrazňuje pro Seznam Zprávy politoložka. Domnívá se tak, že Bolsonaro nakonec situaci dále vyostřovat nebude a porážku akceptuje. Nehrozí podle ní ani armádou řízený puč, o kterém se v souvislosti s volbami v Brazílii také psalo.

Vítězství Luly v obrazech

V čele Brazílie znovu stane levicový Luiz Inácio Lula da Silva. Novému prezidentovi, který stejnou funkci zastával do konce roku 2010, gratuluje celý svět – od Washingtonu po Moskvu.

„Násilí by mohli rozpoutat Bolsonarovi radikálně naladění stoupenci, kteří zcela věřili v jeho vítězství. Úspěch Luly považují za tragédii pro Brazílii a samotného budoucího prezidenta považují za největšího zloděje všech dob. Zrušení jeho odsouzení neznamená, že byl nevinný, ale jen to, že nebyl dodržen právní postup. Lula ale podle nich patří do vězení “ vysvětluje Špičanová. Lula kvůli korupčním kauzám strávil rok a půl ve vězení, než ho soud poslal zpět na svobodu.

Minimálně 60,3 milionů Brazilců – tolik získal Lula hlasů – ale slaví. Gratulace přichází také od světových lídrů včetně amerického prezidenta Joea Bidena, ruského prezidenta Vladimira Putina, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona nebo čínského Si Ťin-pchinga.

Lula, který svým příznivcům poděkoval z hotelu v brazilském São Paulu, zdůrazňuje, že zvítězil především z vůle lidu. „Lulu volila především nižší a střední socioekonomická vrstva. Dále katolíci, více ženy a lidé s nižším vzděláním,“ odkazuje na předběžné odhady Špičanová. Největší podporu získal na severu (například stát Amazonas) a severovýchodě Brazílie (například státy Bahía, Piauí, Maranhao).

„Většina voličů Luly nakonec slyšela na argument, že se pokusí Brazílii sjednotit a nebude jen prezidentem těch, kteří ho zvolili,“ odhaduje možný důvod výhry Špičanová.

Na záchranu amazonského pralesa apeluje i hollywoodský herec

„Brazílie je domovem Amazonie a dalších ekosystémů kriticky důležitých pro změnu klimatu,“ napsal v dubnu na svém twitterovém účtu herec Leonardo DiCaprio. „To, co se tam stane, je pro nás všechny důležité a účast mládeže ve volbách je klíčová pro řízení změn pro zdravou planetu,“ dodal herec.

Naopak Bolsonaro si vedl lépe v jižanských státech (Santa Catarina, Paraná, São Paulo) a středozápadu (Mato Grosso do Sul), uvádí brazilská mutace CNN. To jsou oblasti, kde jsou dominantními hráči zemědělci (gaučové, velkochovatelé dobytka), které Bolsonaro často na úkor životního prostředí silně podporoval.

Mezi jeho podporovatele patří především příslušníci bílé bohaté elity, pravicoví podnikatelé, evangelíci a voliči preferující konzervativní hodnoty a vyžadující vládu pevné ruky, popisuje pro Seznam Zprávy politoložka.

Roztříštěný Kongres

Kromě předání moci z rukou nevyzpytatelného Bolsonara čeká Lulu výzva i v jednání s tamním Kongresem, který je proslulý svou roztříštěností – jsou v něm zastoupené dvě desítky politických stran. Z většiny v něm navíc sedí příslušníci pravice a Bolsonarovi příznivci (ze středových stran). Lula, který se ujme vlády od 1. ledna 2023, tak bude muset spolehnout na prosazování jednotlivých kroků hledáním podpory ad hoc, tvrdí dále.

„V obou komorách bude mít Lula velmi silnou opozici. Bolsonarova pravicová Liberální strana (PL) získala nejvíce křesel, což podtrhuje sílu jeho konzervativního hnutí, i když nedosáhl znovuzvolení. V 513členné sněmovně má PL 76 křesel (polepšila si o 43 mandátů oproti roku 2018) a pravicově orientované strany spřízněné s Bolsonarem nyní ovládají více než polovinu sněmovny. Lulova strana PT má 56 mandátů (stejně jako získala v roce 2018),“ dodává pro kontext Špičanová.

Reklama

Doporučované