Článek
Britský odvolací soud v pátek otevřel cestu k vydání zakladatele a šéfredaktora serveru WikiLeaks Juliana Assange do Spojených států.
Assangeova snoubenka, právnička Stella Morrisová, řekla, že se proti rozsudku odvolá, jakmile to bude možné.
Padesátiletý rodák z Austrálie Assange je v USA obžalovaný z toho, že prostřednictvím WikiLeaks zveřejnil utajované vojenské dokumenty.
Letos v lednu soudkyně Vanessa Baraitserová zamítla jeho vydání ze zdravotních důvodů. Zdůvodnila to tím, že existuje vysoké riziko, že Assange se v americkém vězení pokusí o sebevraždu.
Právník americké vlády James Lewis nicméně v odvolacím procesu řekl, že Assange v minulosti netrpěl závažným a dlouhodobým psychickým onemocněním a není tak nemocný, aby nedokázal odolat nutkání ublížit si.
Trump měl Assangeovi nabídnout milost výměnou za „očištění“ Ruska
Assange sleduje doslova celý svět už desetiletí. Jeho WikiLeaks, jenž je mimochodem stále v provozu, zveřejňuje od roku 2006 zejména diplomatické depeše nebo informace týkající se válečných konfliktů. Své zdroje přitom drží v absolutním utajení.
Svět si existence WikiLeaks začal ve velkém všímat hlavně v letech 2010 až 2011.
Začalo to zveřejněním dvou utajovaných videí americké armády z útoků z iráckého Bagdádu, na nichž americká armáda z vrtulníku zastřelila 18 civilistů. Při nich zemřelo několik lidí, a to včetně dvou novinářů agentury Reuters.
V ten samý rok web zpřístupnil tajné americké dokumenty o válce v Iráku či Afghánistánu, které na světlo světa dostal vojín Bradley Manning.
Bradley Manning, který prodělal operaci pohlaví a nyní vystupuje jako Chelsea Manningová, serveru WikiLeaks předal na 470 tisíc bojových hlášení z irácké a afghánské války, 250 tisíc tajných depeší amerického ministerstva zahraničí, několik videí z bojišť a další citlivé dokumenty, které získal jako zpravodajský analytik armády v Iráku.
Server WikiLeaks také před americkými prezidentskými volbami v roce 2016 zveřejnil desítky tisíc odcizených e-mailů z kanceláře kampaně Hillary Clintonové, tedy tehdejší soupeřky současného prezidenta Donalda Trumpa. Podle listu The Guardian měly tyto e-maily negativní dopad na její volební preference.
Jiné uniklé informace podle prohlášení americké administrativy výrazně ohrozily bezpečí a životy agentů v terénu.
„S Julianem Assangem jsem úzce spolupracoval na mnoha reportážích. To, co on a WikiLeaks udělali, je velmi důležité – poukázali na situace, kdy stát pochybil a kdy bylo potřeba to dát vědět i lidem. Nejsem si ale jistý, jestli zveřejnění informace je vždy eticky obhajitelné,“ podotkl před časem v podcastu Seznam Zpráv Checkpoint britský novinář Martin Bright, který stál u zveřejnění e-mailu, který dokazoval, že Američané chtěli v roce 2003 získat kompromitující materiály na několik členů Rady bezpečnosti OSN.
Bright upozornil na to, co Assangovi vyčítají mnozí: nebere ohled na nikoho. „Myslím si, že je potřeba být opatrný. Dřív jsem – ještě jako mladý novinář – pracoval s větší bezohledností. Obávám se, že některé dokumenty, které jsem zveřejnil, například vystavily agenty nějakému riziku. A kvůli tomu bych to, myslím, znovu neudělal. V některých článcích jsem využil informace od zpravodajských služeb a nebyl při tom dostatečně opatrný. A myslím, že novináři opatrní být musí.“
Assangeovi zastánci, kteří opakovaně a napříč světem demonstrují za jeho očištění, argumentují především svobodou slova.
Za Assangeovu svobodu se postavil například čínský umělec a aktivista Aj Wej-wej nebo organizace Amnesty International (AI). „Pracuje se stejným typem informací, se kterými pracují novináři neustále,“ komentovala pro The New York Times Julia Hallová z AI.
Julian Assange
Julian Assange.
- Narodil se v Austrálii v roce 1971. V dětství hodně cestoval, jeho rodiče vlastnili kočovné divadlo. Už od mládí prokazoval, že s počítači si rozumí. V roce 1995 pronikl do systému kanadské telekomunikační společnosti Nortel, čímž přilákal pozornost australské policie.
- Jak uvedl v obsáhlém portrétu časopis The New Yorker, australská prokuratura Assange později obvinila z jednatřiceti případů hackování a souvisejících zločinů, z nichž se přiznal ke 24 a dostal pokutu několik tisíc australských dolarů.
- V roce 2006 založil kontroverzní web WikiLeaks, který se od začátku zaměřoval na zveřejňování tajných vládních dokumentů a dalších citlivých a někdy i šokujících dat, například údajů o velkých firmách či informací o tajných operacích americké armády.
- Projekt WikiLeaks Assange založil se skupinou stejně smýšlejících lidí. Podle reportéra časopisu The New Yorker Raffiho Khatchadouriana, který s Assangem několik týdnů cestoval, Assange přijal kočovný životní styl za vlastní a provozoval WikiLeaks za neustálého pohybu po celém světě.
- Za svoji práci s WikiLeaks Assange obdržel několik novinářských ocenění, např. v červenci 2010 ho deník The New York Times označil za „nejvýznamnějšího světového novináře“. Ne všechny reakce na WikiLeaks byly ale pozitivní.
- Ve stejné době dala americká vláda najevo, že Assange chce za únik tajných spisů stíhat.
- Julian Assange byl podle Chicago Tribune kvůli počítačové kriminalitě v USA vyšetřován už v roce 2012. Formální obvinění přišlo až v dubnu 2019. Ministerstvo spravedlnosti USA Assange obvinilo ze spiknutí za účelem získání tajných informací z vládního počítače, za což mu hrozilo až pět let vězení.
- Nakonec americká justice obvinila Assange z dalších téměř dvou desítek trestných činů, a to mnohem závažnějších. Assange podle obvinění ohrozil národní bezpečnost USA nezákonným zveřejněním tajných dokumentů na WikiLeaks. Pokud by Assange byl ve všech případech uznán vinným, hrozí mu v USA 175 let za mřížemi, jinými slovy doživotí.
- Zájem o vydání Assange mělo však kromě USA i Švédsko. Království na něj vydalo mezinárodní zatykač v roce 2010 kvůli obvinění ze znásilnění. Ze sexuálních útoků Assange nařkly dvě Švédky, s nimiž se měl setkat po své přednášce ve Stockholmu. Byl zadržen ve Velké Británii a později propuštěn na kauci. Veškerá obvinění popřel s tím, že styk se ženami byl konsenzuální.
- Švédské úřady stíhání Assange zastavily v roce 2017. V té době bylo důvodem to, že se zakladatel WikiLeaks dlouhodobě skrýval na ekvádorské ambasádě v Londýně a byla jen malá naděje na jeho zatčení. Podruhé bylo stíhání zastaveno definitivně v roce 2019 s tím, že neexistuje dostatek důkazů.
- Zakladatel WikiLeaks se na ekvádorskou ambasádu uchýlil v roce 2012, kdy mu hrozilo vydání do Švédska, i kvůli obavám, že ze Švédska může být také vydán do USA.
- Na ambasádě Assange zůstal i poté, co Švédsko stíhání Assange zastavilo. Stále mu totiž hrozil postih za to, že se vyhýbal britskému soudu.
- Ekvádorci svůj azyl zrušili v květnu 2019 a Assange čekal 50týdenní trest v britském vězení za porušení podmínek kauce.
