Putin o válce s Ukrajinou: Chceme nové záruky a podle toho se zařídíme

Na dotaz televize Sky News, zda může garantovat, že Rusko nenapadne Ukrajinu nebo jinou zemi, Putin odvětil, že to záleží na vyjednávání. „Naše kroky záleží na bezpodmínečném garantování bezpečnosti Ruska dnes i v budoucnu. NATO se nemůže rozšiřovat. Co na tom nechápete?“ řekl prezident. „Uděláme to, co považujeme za nutné. Chceme zajistit naši bezpečnost,“ dodal.

Moskva chce po Severoatlantické alianci záruky, že nepřijme Ukrajinu do svých řad. Aliance podle ruského prezidenta Rusku v minulosti o svém rozšiřování opakovaně lhala. Po NATO chce Putin také výrazné omezení aktivit ve východní Evropě a bývalých státech SSSR. Ve středu šéf Kremlu řekl, že americká reakce na ruské požadavky byla „pozitivní“.

Američtí a ruští diplomaté se mají sejít v Ženevě a zahájit nové rozhovory, nejspíš po Novém roce. „Doufám, že to takhle dopadne,“ uvedl ruský prezident na tiskové konferenci. Ta se koná v době rostoucího napětí mezi Moskvou a Západem. Rusko shromažďuje početné vojenské síly u hranic s Ukrajinou a panují reálné obavy z vojenské ofenzivy vůči Kyjevu.

Putin i ve čtvrtek pokračoval v rétorice namířené proti suverénní Ukrajině. Tvrdí, že vláda v Kyjevě připravuje novou vojenskou ofenzivu v oblastech na východě země. Ty už sedmým rokem okupují síly navázané na Rusko. Podle prezidenta se z Ruska, které je „jen prostředníkem“, dělá strana konfliktu a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se dostal „do vleku radikálů“.

Putinova tisková konference začala v 10 hodin českého času a trvala zhruba čtyři hodiny. Šlo o každoroční, už sedmnáctou, pečlivě organizovanou akci. Od roku 2004 nebyly „otázky pro Putina“ kratší než tři hodiny. Rekordní délku měla konference loni, kdy trvala 4,5 hodiny.

Akreditovaných novinářů bylo letos asi 500, což je zhruba o polovinu méně než v předchozích letech. Kreml to vysvětlil protiepidemickými omezeními. Povolení dostala i některá ruským režimem šikanovaná nezávislá média: Dožď, Meduza a Rádio Svoboda. Prostor k položení dotazu ale nedostala.

Vstup naopak neměl povolený deník Novaja Gazeta, jehož šéfredaktor Dmitrij Muratov letos získal Nobelovu cenu za mír. Za Muratova otázku nadnesl redaktor stanice Echo. Mířila na to, zda Putin zná pachatele vražd novinářky Anny Politkovské a politika Borise Němcova. Podle Putina se udělalo všechno pro to, aby se objednavatelé vražd odhalili.

Prezidentův stůl na malém pódiu byl od novinářů vzdálený více než 20 metrů, na což si Putin v úvodu konference postěžoval. Novináři museli před účastí na akci absolvovat tři PCR testy a zhruba každé dvě hodiny měnit roušku za novou. Novináře, kteří mohli položit prezidentovi dotaz, vybíral mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Svobodná Evropa připomněla, že v současnosti v Rusku probíhají zátahy proti nezávislým médiím, občanské společnosti a politickým oponentům. Desítky organizací a jednotlivců označuje stát za „zahraniční agenty“. Další oponenti jsou ve vězení nebo emigrovali, aby se represím vyhnuli.

Na zvyšující se počet organizací, které ruské úřady označují za „zahraniční agenty“ nebo za „nežádoucí“, se Putina zeptala ruská redakce BBC. Dotaz zazněl i na věznění opozičníka Alexeje Navalného. Putin mluvil o Navalném jako o „muži, který byl údajně otráven“. „Západní země neposkytly Moskvě jediný materiál, který by mohl potvrdit jeho možnou otravu,“ ​​řekl ruský prezident.

Navalnyj si v současnosti odpykává trest odnětí svobody v délce zhruba 2,5 roku kvůli porušení podmínky staršího rozsudku, jenž se týkal obvinění ze zpronevěry. Evropský soud pro lidská práva považuje jeho proces za nespravedlivý.

Velkým tématem je v Rusku také ekonomika. Inflace v listopadu vystoupala na 8,4 %, což je nejvyšší hodnota za šest let. Zdražují hlavně potraviny, ovoce a zelenina. Státní statistický úřad uvedl, že je životní úroveň v Rusku v průměru o 10 procent nižší než v roce 2013.

Na stav hospodářství směřovala první otázka. Podle Putina jsou ekonomické ukazatele na dobré úrovni. Inflace je sice vyšší, než se očekávalo, ale stále v mezích, řekl. Argumentoval tím, že ve Spojených státech je šestiprocentní inflace trojnásobkem inflačního cíle, zatímco v Rusku je osmiprocentní růst cen jen dvojnásobkem.

Problémem je naopak demografie a zvýšení úmrtnosti. „Je to problém z humanitárního, geopolitického a ekonomického hlediska. 146 milionů obyvatel je na území takového rozsahu naprosto nedostačujících. Tohle číslo skutečně musíme zvýšit,“ prohlásila ruská hlava státu.

Putin pak odmítl, že by Rusko stálo za evropskou plynovou krizí a zdražováním. Dodavatel Gazprom prý dodává tolik plynu, kolik je potřeba.

K otázce, zda Rusko kvůli překonání pandemie bude muset naočkovat celou populaci, Putin řekl, že je zapotřebí kolektivní imunita na úrovni 80 procent očkovaných občanů, některé státy ale už hovoří o potřebě očkovat 90 procent populace. Aktuální úroveň proočkovanosti v Rusku činí 59,4 procenta, dodal Putin a opět apeloval na své spoluobčany, aby využili možnosti nechat se očkovat.