Hlavní obsah

Chceme zůstat Francouzi. Nová Kaledonie odmítla nezávislost

Foto: Profimedia.cz

Stát se nezávislou zemí usilují na území Nové Kaledonie především příslušníci původního pacifického obyvatelstva.

Reklama

Separatisté považují nedělní referendum za neplatné a volají po jeho opakování. Ostrov je pro Francii strategicky důležitý pro udržení vlivu v oblasti Pacifiku, kde se stále více rozpíná Čína.

Článek

Francouzské zámořské území Nová Kaledonie zůstane součástí Francie. V neděli o tom v již třetím referendu rozhodli tamní obyvatelé. Podle francouzského deníku Le Monde pro setrvání hlasovalo 96,5 % voličů.

Zájem o plebiscit se nicméně při třetím a posledním hlasování radikálně snížil. Zatímco v roce 2018 byla neúčast 19% a v roce 2020 14%, tentokrát překročila polovinu (56,13 %). Část obyvatel a především ti, kteří dlouhodobě volají po získání nezávislosti, referendum předem odmítala a teď jej považují za neplatné.

Na neúčast u třetího referenda, které na základě návrhu z roku 1998 mělo proběhnout v rámci procesu dekolonizace, apelovala především strana zastupující tamní největší skupinu původních obyvatel – Kanaků. Strana Le Front de libération nationale kanak et socialiste (FLNKS) vyzvala své příznivce, aby hlasování bojkotovali. Již delší dobu totiž prosazovala, aby se referendum odložilo na následující září. A to kvůli aktuálně stále probíhajícímu 12měsíčnímu truchlení za oběti covidu-19.

Koronavirová nákaza dopadla na ostrov drtivě letos v září. Zatímco od začátku pandemie se ostrovu zdánlivě vyhýbala, v září se situace radikálně zhoršila. Počty případů se během dvou měsíců vyšplhaly z nuly na stovky; výjimkou nebyly dny, kdy Nová Kaledonie zaznamenala i přes tisíc nově nakažených denně.

Infekce víc zasáhla původní obyvatele, kteří představují asi 40 % z celkové 270tisícové populace (a často se přiklánějí spíše k separatismu). Až 60 % z celkového počtu 276 zemřelých na covid-19 tvořili právě Kanakové nebo příslušníci dalších etnických komunit, napsal britský The Guardian.

Francie apelu části populace na odložení plebiscitu nevyhověla. A to i přesto, že truchlení za mrtvé je v kultuře Kanaků běžnou praxí.

K výsledku se následně v televizním projevu vyjádřil francouzský prezident Emmanuel Macron. „Obyvatelé Kaledonie si zvolili zůstat součástí Francie. Rozhodli se tak svobodně,“ řekl. „Nemůžeme nicméně ignorovat, že voliči zůstali v průběhu let hluboce rozděleni…“ Narážel na fakt, že další početnou skupinou jsou etničtí bílí Francouzi s často stabilnějším ekonomickým i sociálním zázemím.

„Toto referendum nedává příliš smysl, protože polovina populace se rozhodla nehlasovat,“ citoval slova knihkupkyně Cathy v hlavním městě Nouméa server Al-Džazíra.

Opačného názoru byl například senior Jean-Paul, který je také strýcem tamní sportovní ikony a fotbalisty Christiana Karambeua. „Nyní je důležité vybudovat společný projekt. Každý z toho může hodně získat. Francouzský stát přispívá hodně. Někteří říkají, že je to diktatura. To je špatně. Francie je pravý opak,“ vysvětlil pro server Ouest France.

„Někteří lidé volili srdcem, ale mnozí hlavou. Koronavirová krize a zdravotnická krize ukázaly, jak je důležité mít podporu francouzské vlády. Pomohla Nové Kaledonii s vakcínami, stejně jako se všemi sociálními a ekonomickými opatřeními na podporu ekonomiky,“ zmínil pro Al-Džazíru výhody propojení s Francií Jacques Reland z londýnského think-tanku zaměřeného na mezinárodní otázky Global Policy Institute.

Francie se bála nepokojů a už v předstihu poslala na území posily – vojáky i policisty. Ti hlídali především strategická místa jako obchody s potravinami nebo křižovatky. Situace zůstala klidná možná i proto, že se Nová Kaledonie aktuálně potýká s cyklonou Ruby, která by se mohla nad ostrovem držet až do středy.

I přesto existují varovné signály, že třetí a poslední referendum stále nemusí být tečkou za pokusy osamostatnit se.

Podmínky pro život většiny původních obyvatel na Nové Kaledonii se přitom v posledních letech nelepší. 50 tisíc lidí z celkové populace žije pod hranicí chudoby. 70 procent z nich jsou právě Kanakové. Zatímco dvě ze tří provincií z celého území spravují strany usilující o nezávislost, tu třetí a zároveň nejbohatší zahrnující i hlavní město spravují profrancouzské strany, informuje The Guardian.

Pro Francii je Nová Kaledonie zásadním územím pro udržení svého vlivu v oblasti Pacifiku. Společně se svými spojenci se tak snaží vyrovnat rozpínání Číny, která zde posiluje svou sféru zájmů. Prezident Macron proto letos v září naznačil, že Francie bude usilovat o navazování obchodních dohod s Tchaj-wanem a nasadí také více lodí, aby námořní trasy zůstaly otevřeny.

Nová Kaledonie je jedním z pěti území Francie v indopacifické oblasti. Přestože jsou ostrovy v jižním Tichomoří jen malé, patří k nim obrovské a na zdroje bohaté části oceánu známé jako výlučné ekonomické zóny. Vytvářejí pás mezi Asií a Severní a Jižní Amerikou.

Reklama

Doporučované