Rusko brzy pošle na Severodoněck veškeré rezervy, očekává Ukrajina

„Opět je pod nepřátelským útokem Kremenčuk. 6 až 8 ruských raket zasáhlo rafinerii a další infrastrukturu. Podrobnosti dodáme, hrozba úderů trvá. Ukryjte se,“ uvedl dle serveru Ukrajinska Pravda Dmytro Lunin, šéf Poltavské oblasti. Později dodal, že nikdo nebyl zraněn. Rafinerie a tepelné elektrárny jsou v Poltavském regionu během války častým cílem útoků.

Z ukrajinských oblastí ohrožených boji se od začátku války „evakuovaly“ do Ruska téměř dva miliony lidí, z toho necelých 30 tisíc za poslední den. Informovalo o tom dnes ruské ministerstvo obrany. Kyjev tvrdí, že ruské úřady odvlékají ukrajinské občany do Ruska násilím.

Celkem již ruské ministerstvo obrany eviduje 1 936 911 občanů Ukrajiny nebo dvou separatistických republik v Donbasu, kteří od začátku války přesídlili do Ruska. Na 307 423 z tohoto počtu byly děti. Jen za posledních 24 hodin se bilance takto příchozích do Ruska zvýšila o 29 733 lidí. Údaje nebylo možné nezávisle ověřit.

Ve městě Novomoskovsk v Dněpropetrovské oblasti tři ruské rakety zasáhly zásobníky s pohonnými hmotami. Podle guvernéra tohoto regionu Valentyna Rezničenka v důsledku toho vznikl velký požár a tři lidé museli být s popáleninami odvezeni do nemocnice. Novomoskovsk leží nedaleko Dnipra, správního střediska oblasti.

Rusko posílá velký počet rezervistů k východoukrajinskému městu Severodoněck, o které se v posledních týdnech svádějí ty nejtěžší boje. Podle agentury Reuters to tvrdí gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj.

„Dnes, zítra nebo pozítří pošlou všechny rezervy, které mají… už jich je tu tolik, jsou na kritickém množství,“ prohlásil Hajdaj. Rusko už podle něj většinu města ovládá, ale stále ne úplně celé.

Ukrajinská vojenská rozvědka dnes informovala, že na Ukrajinu se v rámci výměny z Ruska vrátilo pět zajatců. Čtyři z nich, civilisty, Rusové zajali na začátku invaze v Kyjevské oblasti. Pátým byl mrtvý ukrajinský voják, uvádí ruskojazyčná verze BBC. Pět vězňů dnes naopak Ukrajina propustila do Ruska, vojenská rozvědka ale neupřesnila, zda šlo o vojáky nebo civilisty.

Ukrajinští uprchlíci dnes v Liberci děkovali Čechům za pomoc a podporu. I díky nim už mohla zdejší ukrajinská komunita odeslat na Ukrajinu přes 80 tun pomoci, řekl při té příležitosti farář liberecké řeckokatolické farnosti Ivan Semotjuk. V zahradě kostela Nalezení sv. Kříže v centru Liberce se dnes konal dobročinný jarmark, zněla hudba a voněla ukrajinská jídla, která mohli lidé ochutnat.

„Dnešní akce je projev vděčnosti českému národu a českému lidu za podporu Ukrajiny, je to takové malé gesto, kterým bychom chtěli vyjádřit velkou vděčnost. Výtěžek použijeme na podporu ukrajinských vojáků,“ doplnil Semotjuk.

Litva ode dneška zakázala převážet do ruské Kaliningradské oblasti po železnici zboží, na které se vztahují sankce Evropské unie. Informuje o tom agentura Reuters. Sedmadvacítka zavedla několik balíků sankcí proti Rusku v reakci na jeho invazi na Ukrajinu.

Gubernátor Kaliningradské oblasti Anton Alichanov už v pátek uvedl, že zákaz se týká 40 až 50 procent zboží, které se po železnici dováželo do této ruské exklávy vklíněné mezi Litvu a Polsko.

To, že zákaz vstoupil v platnost, potvrdila nákladní divize litevských státních drah v dopisu svým zákazníkům. Ministerstvo zahraničí ve Vilniusu na žádost o vyjádření nereagovalo, uvádí Reuters.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil obránce země bojující na jižní frontě v Mykolajivské oblasti. Dnes o tom informoval na svém účtu na sociální síti Telegram, aniž by upřesnil, kdy opustil metropoli. Prezident, který měl na sobě tradiční khaki tričko a kalhoty podobné barvy, rozdával zřejmě v podzemních krytech vyznamenání a pózoval fotografům.

„Naši stateční chlapci a dívky. Všichni dělají, co je v jejich silách. Určitě vydržíme! A určitě vyhrajeme!“ napsal prezident na sociální síti Telegram. Za „hrdiny s velkým a dobrým srdcem“ označil zdravotníky v místní nemocnici. Navštívil také sídlo místní správy, kde koncem března při ruském raketovém útoku přišlo o život 37 lidí.

„Válka na Ukrajině je i naší válkou,“ řekl nizozemský premiér Mark Rutte v pátek po týdenním zasedání Rady ministrů. Podle něj je nutné ‚shodnout se‘ a nizozemské obyvatelstvo musí být připraveno nést následky. Včetně těch, které pocítí v peněženkách. Jediná červená čára v podpoře Ukrajiny je dle Rutteho v tom, že se NATO nesmí dostat do přímého konfliktu s Ruskem.

Rakety zasáhly jižní čtvrť ukrajinského centrálního města Kryvyj Roh a vyžádaly si nejméně dvě oběti, uvedly místní úřady v příspěvcích v aplikaci Telegram.

K útoku došlo během návštěvy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ve městě Mykolajiv na jihu země.

Těžba uhlí v Rusku by v letošním roce mohla klesnout ve srovnání s loňskem o 17 procent na 365,1 milionu tun a vývoz této suroviny o 30 procent na 156 milionů tun. Agentuře Interfax to sdělilo ruské ministerstvo energetiky.

To je nejméně příznivá prognóza, která byla vypočtena pro případ, že by vstoupilo v platnost úplné embargo na ruské uhlí, poznamenal resort. Evropská unie v reakci na ruskou vojenskou agresi na Ukrajině zavedla v dubnu další balíček sankcí proti Moskvě, jeho součástí je i zákaz dovozu uhlí z Ruska do evropské sedmadvacítky počínaje letošním srpnem.

Evropská vysílací unie (EBU), jejíž členské země Eurovizi pořádají, oznámila, že se příští ročník mezinárodní písňové soutěže nebude konat na Ukrajině, jejíž zástupci tuto soutěž letos vyhráli. Ukrajina dle EBU nedodrží všechna kritéria, mezi která patří také bezpečnost.

Ukrajina dnes rozhodnutí EBU odmítla a žádá další jednání. Ukrajinu podpořil také britský premiér Boris Johnson – dle něj by měla dostat šanci příští ročník Eurovize pořádat. „Věřím, že Kyjev nebo jakékoli jiné bezpečné ukrajinské město by bylo fantastickým místem, kde událost pořádat,“ dodal. „Je to až za rok, to už vše bude v pořádku a doufám, že Ukrajinci pořadatelství dostanou.“

Pokud však Ukrajina u EBU neuspěje, ročník 2023 se pravděpodobně odehraje ve Velké Británii.

Ruská státní plynárenská společnost Gazprom oznámila, že dodávky ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu přes tranzitní bod Sudža poklesly z pátečních 41,9 milionu metrů krychlových za den na dnešních 41,4 milionu metrů krychlových. Informovala o tom agentura Reuters. Žádost o přepravu plynu přes další velký vstupní bod Sochranivku Ukrajina zamítla, uvedl Gazprom.

Ruský gigant Gazprom v posledních dnech výrazně snížil dodávky plynu zejména do Německa prostřednictvím plynovodu Nord Stream 1, což způsobilo prudký nárůst cen.

Gazprom uvádí, že omezení dodávek si vyžádaly technické důvody, a sice zpoždění při opravě zařízení společnosti Siemens Energy. Podle Gazpromu situaci komplikují sankce, které na Rusko uvalily západní země, protože zařízení se opravuje v Kanadě. Podle německého ministra hospodářství Roberta Habecka jsou ale za kroky Gazpromu politické důvody.

Známá ukrajinská zdravotnice Julija Pajevská, kterou ruské invazní síly v polovině března zajaly v Mariupolu, je po třech měsících na svobodě. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a potvrdila agentura AP, která hovořila s jejím manželem. Pajevská je na Ukrajině známá pod přezdívkou Tajra a před časem předala agentuře AP videozáznamy, které pořídila během dvou týdnů, kdy se její tým snažil zachraňovat raněné, mezi nimiž byli ukrajinští i ruští vojáci.

Záběry z tehdy obléhaného Mariupolu, který se snažily dobýt ruské jednotky, předala novinářům tiskové agentury, kteří ve městě zůstali jako poslední zahraniční žurnalisté. Ti v polovině března 256 gigabajtů záznamů na malé datové kartě vyvezli schované v tamponu a později některé zveřejnili. Pajevská a její kolega skončili o den později v ruském zajetí. Bylo to ve stejný den, kdy ruský nálet zasáhl divadlo v centru města, kde podle AP zemřelo kolem 600 lidí.

Podle ukrajinské agentury Ukrinform zachraňovala Pajevská životy vojáků a civilistů na Donbase osm let. Podle webu ArmyInform zachránila stovky ukrajinských vojáků. Rusko vykreslilo Pajevskou jako člověka pracujícího pro nacionalistický pluk Azov.

Je důležité, aby Británie i nadále dokazovala dlouhodobou podporu Ukrajiny, řekl v sobotu premiér Boris Johnson. S protahováním války tak varoval před syndromem „únavy Ukrajiny“.

„Rusové postupují kupředu centimetrovými kroky a je pro nás životně důležité ukázat to, co víme, že je pravda, tedy že Ukrajina může vyhrát a vyhraje,“ řekl Johnson novinářům po návratu z Kyjeva do Británie. „Když nastupuje únava na Ukrajině, je velmi důležité ukázat, že jsme s nimi dlouhodobě a že jim poskytujeme strategickou odolnost, kterou potřebují,“ řekl Johnson.

Rusko za posledních 24 hodin na Ukrajině přišlo o 200 svých vojáků, uvedl generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny. Největší ztráty Rusové měli utrpět v oblasti Slavjanska, Bachmutu a Kryvého Rohu, uvádí zpráva.

Podle ukrajinského velení Rusko od začátku invaze přišlo o:

Nejasné jsou údaje o ztrátách Ukrajiny. 10. června Oleksij Arestovyč, poradce vedoucího Kanceláře prezidenta Zelenského, řekl, že podle jeho odhadů zemřelo od začátku války až 10 000 ukrajinských vojáků.

Už dříve však prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že každý den zemře 60–100 ukrajinských vojáků a dalších 500 utrpí zranění. Dva týdny po tomto prohlášení, 15. června, v rozhovoru pro americký zpravodajský portál Axios, vedoucí ukrajinské delegace na jednání s Ruskem, poslanec a vůdce lidové frakce Davyd Arachamija řekl, že denně umírá nebo je zraněno 1000 Ukrajinců. Jen v donbaské armádě má jít okolo 200 až 500 mrtvých denně.

Ruské invazní jednotky v posledních 48 hodinách pravděpodobně obnovily své úsilí o postup jižně od Izjumu, uvedlo dnes ve své pravidelné zprávě o vývoji bojů na východní Ukrajině britské ministerstvo obrany. Cílem Rusů je podle něj postoupit hlouběji do Doněcké oblasti a obklíčit ukrajinské obránce u Severodoněcka ze severu.

Britský resort obrany se dále věnuje případným evakuacím civilistů. Představitelé ukrajinských separatistů od poloviny června tvrdí, že se snaží vytvořit humanitární koridory, které by umožnily evakuaci civilistů ze Severodoněcku. Rusko ovšem – už dříve na Ukrajině a předtím také v Sýrii – používalo jednostranně vyhlášené „humanitární“ koridory pro manipulaci s bojovým prostorem a k nucenému přesunu obyvatelstva, upozorňuje Londýn.

Ruský ministr průmyslu a obchodu Denis Manturov oznámil plány na oživení automobilových značek Volha a Pobeda (v ruštině vítězství).

Vozy Volha a Pobeda byly vyráběny v závodě Gorky Automobile Plant. Sériová výroba Pobedy začala v roce 1946. Do roku 1958 se vyrobilo 241 497 kusů. Volha se začala vyrábět v roce 1956 a nejnovější modely se přestaly montovat až v roce 2010.

Podle Manturova se nová auta pod těmito značkami mohou začít montovat na různých místech v zemi.