Hlavní obsah

Čína je připravená zprostředkovat mír. S Putinem už mluvila

Foto: Profimedia.cz

Čínský ministr zahraničí Wang I na tiskové konferenci během 13. Národního lidového kongresu.

Reklama

Čínský ministr zahraničí Wang I na brífinku se zahraničními médii při Národním lidovém kongresu v Pekingu jménem Číny přijal roli vyjednavače míru. Nezapomněl však připomenout, jak silné přátelství mezi Čínou a Ruskem přetrvává.

Článek

Čína je dle čínského ministra zahraničí ochotná v ukrajinské krizi sehrát nezávislého prostředníka. „Klid je potřebnější než přilévání oleje do ohně,“ řekl Wang I a zároveň vyzval k dalšímu dialogu. Čínský Červený kříž se chystá zaslat Ukrajině nouzovou pomoc, dodal.

Během celosvětově sledované konference čínský ministr zahraničí zmínil, že s Vladimirem Putinem diskutoval také jeho čínský protějšek Si Ťin-pching. Měli se shodnout, že právě rozhovory jsou to, co je v konfliktu s Ukrajinou potřeba. Putin prý reagoval pozitivně. Wang I tak věří, že nadcházející třetí kolo rozhovorů přinese pokrok.

Peking je pod zvýšeným tlakem světových lídrů hledajících nezaujatého mediátora, který by mohl využít svého vlivu v Moskvě ve prospěch světového míru. Čína si prozatím drží pozici vyváženou na obě strany.

Na jednu stranu odmítla odsoudit kroky svého ruského přítele jako invazi, na straně druhé vyjádřila respekt suverenitě Ukrajiny. Konkrétně Wang I během konference řekl, že „zamrznutí tří stop ledu potrvá déle než jeden chladný den“, čímž naznačil, že válka nepřišla zčistajasna, a odkázal tak na existenci „legitimních bezpečnostních obav“ Moskvy z rozšiřování NATO.

Například korespondent BBC Stephen McDonnell uvádí, že by tento argument mohl posloužit jako kvaziospravedlnění ruské invaze na Ukrajinu.

Čína dříve také odsoudila západní sankce. Na zasedání Rady bezpečnosti OSN se však zdržela hlasování.

Během konference se novináři z ruského tisku dotazovali na nové sankce uvalené na Rusko a jaký dopad budou mít na vztah s Čínou. Wang I uvedl, že spojenectví Číny a Ruska je jedním z nejdůležitějších na světě a že Peking a Moskva jsou společně proti „pokusům oživit myšlenku studené války“.

„Vztahy mezi Čínou a Ruskem neovlivní žádná třetí strana,“ řekl Wang a dodal, že země stojí proti „ideologické konfrontaci“.

Vztah obou velmocí je nejvřelejší za poslední desetiletí. Tři týdny před invazí se jejich lídři dohodli na „neomezeném“ strategickém partnerství.

Stejně tak je pro Čínu ale významný vztah s Evropskou unií. Wang uvedl, že společný obchod v loňském roce dosáhl více než 800 miliard dolarů a je „důležitý pro oživení globální ekonomiky“. Čínu a EU už příští měsíc čeká společný summit.

Neodpustil si ani narážku na nespecifikovanou „velmoc“, která se „mentalitou studené války“ snaží udržet světovou hegemonii, proti které se Čína jasně vymezuje. Stejně tak je Peking proti jakékoli šikaně ze strany hlavních mocností a je odhodlán tlačit mezinárodní vlády k větší rovnosti, řekl Wang I.

Také obvinil Washington, že nesplnil svůj slib, že nebude usilovat o konfrontaci s Pekingem, čímž narážel na jeho podporu Tchaj-wanu. Zároveň odmítl časté srovnávání osudů Ukrajiny a Tchaj-wanu, který si Čínská lidová republika nárokuje jako vlastní území, ačkoli komunistickému státu nikdy nepatřil.

Wang I během brífinku řekl, že jde o „do očí bijící dvojí metr, pokud někteří respektují suverenitu Ukrajiny, ale opakovaně poškozují suverenitu Číny nad Tchaj-wanem“. Řekl, že „určité strany“ v USA tlačí Tchaj-wan směrem, který by pro Spojené státy mohl mít neúnosné důsledky. Jejich účelem je využít Tchaj-wan k potlačení vzestupu Číny, dodal. USA obvinil z „geopolitické hry“ a „narušování regionální stability“ v asijsko-pacifické oblasti.

Reklama

Doporučované