Čína žije spekulacemi o uvěznění prezidenta

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Napětí v Číně stoupá úměrně s blížícím se dnem D. V polovině října se v Pekingu sejde 2296 delegátů zastupujících 90 milionů čínských komunistů. Přípravy na 20. sjezd Komunistické strany Číny, které začaly v roce 2021, vrcholí.

To s sebou přináší nejen pěstování speciální rýže k vytváření komunistických symbolů v polích, ale také preventivní čistky přímo ve straně.

Čínský prezident Si Ťin-pching se v posledních týdnech zbavil hned několika kolegů, kteří by mohli podkopat prezidentovy snahy potřetí si prodloužit funkční období. Tresty smrti a doživotní vězení za korupční skandály dostal například exministr obrany či policejní šéfové – všichni měli být členy kliky neloajální k současnému generálnímu tajemníkovi strany.

Jedna z největších čistek mezi komunisty nakonec legendami opředla i také samotného Si Ťin-pchinga.

Na sociálních sítích se už několik dní ve velkém šíří zvěsti o vojenském převratu v Pekingu, zavření Si Ťin-pchinga do domácího vězení a jeho tichém sesazení z funkce.

Mnozí na základě nikterak neobvyklého informačního ticha z Pekingu usoudili, že tentokrát jde o ticho podezřelé. Si Ťin-pching od svého návratu z cesty po Uzbekistánu, což byl jeho první zahraniční výjezd od vypuknutí covidu-19, nebyl viděn na veřejnosti.

Zvěsti si žijí vlastním životem nejen na internetu. Například indická média z nich těží jeden text za druhým a někteří indičtí politici jim sami propůjčili kredibilitu.

„Je Si Ťin-pching v domácím vězení v Pekingu? Když Si nedávno navštívil Samarkand, vedoucí představitelé Komunistické strany Číny ho měli odvolat z funkce velitele armády. Poté následovalo domácí vězení. Říká se to,“ uvedl člen indické nacionalistické lidové strany (BJP) Subramanian Swamy na svém Twitteru.

„Informace o provedeném puči a uvržení Si Ťin-pchinga do domácího vězení se na Twitteru masivně rozšířila z účtu jisté Jennifer Zeng, který má historii šíření nepodložených tvrzení či přebírání fám z čínského internetu,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy sinolog David Gardáš z projektu Sinopsis.

„Její tweet provázelo video údajné 80 kilometrů dlouhé vojenské kolony, která mířila na Peking. Fáma se také odvolávala na údajné masivní rušení leteckých spojů v Číně jako důkaz toho, že se něco děje,“ dodal Gardáš.

Podobná tvrzení přitom doprovázela už srpnovou návštěvu předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu, tehdy měla sloužit jako důkaz vyhlášení bezletové zóny nad ostrovem a prvního kroku nasvědčujícího invazi z pevniny. Ani v jednom případě to nebyla pravda, dodal Gardáš.

Podle Drew Thompsona, vědeckého pracovníka z Lee Kuan Yew School of Public Policy, informace působí důvěryhodně, protože jej prosazují také účty spojené s hnutím Falun Gong. Pro deník The Guardian uvedl, že média Falun Gongu často přehánějí a zdůrazňují svůj odpor vůči Siovi a komunistické straně.

„V tomto případě se tato témata náhle prodrala do hlavního proudu,“ dodal. Popularity fámy o prezidentově zatčení nabyly i kvůli nadcházejícímu citlivému politickému momentu a zmíněnému odsouzení dlouholetých vysokých úředníků.

„Naopak existují indicie, které dokazují opak. Čínská tisková agentura Sin-chua zveřejnila seznam všech stranických delegátů, kteří se mají plánovaného 20. sjezdu zúčastnit. Mezi 2296 jmény figuruje i to současného generálního tajemníka,“ doplnil Gardáš.

Víkendové zvěsti jsou tak spíš „zbožným přáním“ mnohých, k převratu by v Číně však teoreticky dojít mohlo. Si údajně v minulosti obavy z této možnosti projevoval.

Gardáš pak připomíná historické analogie. „Například tzv. gang čtyř po Maově smrti, či boj mezi liberálním křídlem komunistické strany a zastánci tvrdého jádra v 80. letech, z nějž po masakru na Náměstí nebeského klidu 4. června 1989 vzešla vítězně druhá skupina. Tehdejší umírněnější generální tajemník Čao C'-jang opravdu reálně skončil v doživotním domácím vězení,“ připomněl sinolog pro SZ.

Nálada je před sjezdem konajícím se každých pět let napjatá pravidelně, dodal. „Peking se v období sjezdů i dříve uzavíral před zbytkem Číny, aby byl zajištěn bezpečný a hladký chod celé události. Atmosféru před letošním sjezdem však navíc negativně ovlivňují vytrvalá drakonická proticovidová opatření, zadrhávající se čínská ekonomika a v neposlední řadě napětí kolem čínského postoje k Rusku ve vztahu k válce na Ukrajině,“ říká David Gardáš.

I přes uvedené překážky však Si Ťin-pching od svého nástupu vytrvale konsolidoval své postavení, mocensky vyšachoval několik potenciálních rivalů a dokonce zanesl své myšlení pro novou éru do stranické ústavy, dodává Gardáš.

Podle jiných odborníků přesto šíření takových zvěstí poukazuje na problémy uvnitř země. „Je to skutečně příběh o netransparentnosti a nejistotě kolem nástupnictví na vysokých čínských postech. Když se podíváte do historie, až do roku 1949, bylo střídání nejvyšších představitelů velmi křečovité,“ dodal Drew Thompson.

„Až Chu Ťin-tchao poprvé úspěšně předal moc a nikdo při tom nebyl uvězněn ani nezemřel. Si Ťin-pching vytvořil zcela nové paradigma, kdy nebyl určen žádný nástupce, což vyvolává otázky, jak by vypadalo nástupnictví, kdyby bylo neplánované nebo nekontrolované,“ uvedl pro the Guardian.

Čínská vláda na zvěsti o uvěznění prezidenta nereagovala, nejen orgány veřejné bezpečnosti však vyvrátily spekulace o rušení letů.

Podle Gardáše může být Si Ťin-pching jen v izolaci po návratu ze zahraničí. „I po jednodenní návštěvě Hongkongu letos 1. července Si nebyl týden k vidění, prý kvůli podstoupení preventivní covidové karantény. Stejný případ tak může být i současná situace po návratu ze summitu Šanghajské organizace pro spolupráci v uzbeckém Samarkandu,“ připomněl sinolog.

„Ještě tento týden by se mělo konat pravidelné zasedání politbyra, nicméně čínská média ne vždy zveřejňují videa z těchto akcí. Na sobotu 1. října však připadá státní svátek a výročí založení Čínské lidové republiky. Nejpozději do té doby, spíše však dříve, bychom měli s jistotou vědět, na kolik tato divoká tvrzení o vojenském převratu stála na reálných základech,“ uzavřel Gardáš.