Článek
Smrt čtyřicetileté čínské operní pěvkyně Chu Lanlanové v prosinci šokovala davy. Zejména proto, jak mladá Lanlanová byla. Její rodina uvedla, že je zarmoucená takovým náhlým odchodem. Podrobnosti o příčině její smrti ale neuvedla.
Podobných úmrtí „bez příčiny“ v Číně v poslední době přibývá, především mezi staršími lidmi. Na Nový rok zasáhla tamější uživatele internetu zpráva o smrti třiaosmdesátiletého herce Gong Jintanga, známého jako otce Kanga ze seriálu In-Laws, Out-Laws. Ani u něj nebyla příčina smrti uvedena.
V prosinci ale Čína zrušila svou přísnou politiku nulové tolerance covidu a od té doby zaznamenává rychlý nárůst infekcí a úmrtí. Objevují se zprávy o přetížených nemocnicích i krematoriích.
Země sice přestala zveřejňovat každodenní čísla nově nakažených a ve svých statistikách uvádí pouze 22 úmrtí na covid od prosince, nárůst zemřelých si ale lidé snadno spojují právě se změnou politiky.
Podle údajů zveřejněných čínskými médii navíc jen mezi 21. a 26. prosincem zemřelo šestnáct vědců z nejlepších tamních vědeckých a technických akademií. Žádné z těchto úmrtí však oficiálně nebylo spojeno s covidem.
Covid v Číně obrazem
Situace v nemocnici Čung-šan Tongren v Šanghaji, 3. ledna 2023. Vedoucí lékař zařízení se domnívá, že bylo nakaženo 70 procent obyvatel velkoměsta.
Peking od začátku pandemie uplatňoval politiku nulové tolerance, v prosinci ale po pouličních protestech většinu opatření proti šíření nákazy zrušil, což ovšem způsobilo dramatický nárůst počtu nemocných. Na snímku z Pekingu z 2. ledna čeká na lůžko ve vestibulu nemocnice pacient napojený na kyslík.
Zatímco země nyní čelí rapidnímu nárůstu počtu onemocnění, státní média a vláda situaci zlehčují a dále tvrdí, že mají situaci pod kontrolou. Snímek z rušné pohotovosti v pekingské nemocnici z 2. ledna.
Pacient s kyslíkem na chodbě pekingské pohotovosti, 2. ledna.
Se zrušením většiny restrikcí Čína rovněž ukončila hromadné testování a přestala do statistik počítat bezpříznakové případy.
Příjezd na infekční kliniku v nemocnici v Pekingu, 1. ledna.
Oficiální údaje vypovídající o situaci v zemi jsou podle zahraničních analytiků značně podhodnocené.
Čínská vláda hlásí přibližně pět tisíc nových případů denně, ve skutečnosti se ovšem denní počty nakažených mohou blížit až jednomu milionu, upozornila stanice BBC News.
Zahraniční analytici odhadují, že denně v Číně po nákaze koronavirem zemře asi devět tisíc lidí, zatímco úřady oficiálně oznámily pouze 13 úmrtí v souvislosti s touto nemocí. Na snímku nemocniční oddělení v Tchien-ťinu, 28. prosince.
Čínští občané proto začínají zpochybňovat oficiální covidové statistiky. „Zemřel také na silnou chřipku?“ ptá se jeden z uživatelů v komentářích pod zprávou o smrti čtyřiaosmdesátiletého Ni Zhena, scénáristy, kterého proslavil zejména film Zavěste červené lucerny. „Dokonce i když projedete celý internet, nenajdete žádnou zmínku o příčině jeho smrti,“ přisazuje si další.
„Tato vlna covidu si vyžádala životy mnoha starších. Chraňme staré lidi v našich rodinách,“ napsal další z uživatelů na sociální síť Sina Weibo.
Počty úmrtí neodpovídají skutečnosti
Také Světová zdravotnická organizace v posledních dnech varovala, že Čína nedostatečně zaznamenává covidové případy: a zejména úmrtí. „Domníváme se, že definice úmrtí na covid je příliš úzká,“ řekl BBC ředitel Světové zdravotnické organizace pro mimořádné situace Michael Ryan. V současné chvíli do ní čínské úřady zahrnují pouze ty, kteří zemřou na respirační onemocnění, jako je třeba zápal plic.
Čínské úřady jsou si sice vědomy rozšířené skepse, přesto nadále zlehčují závažnost této covidové vlny. V rozhovoru pro státní televizi ředitel pekingského Institutu respiračních nemocí připustil, že počet úmrtí starších lidí byl letos „rozhodně vyšší“ než v minulých letech. Zároveň ale zdůraznil, že jen menšina z celkového počtu onemocnění covidem končí fatálně.
Čínský boj s covidem
Si Ťin-pching podle Američanů není ochoten přijmout západní vakcíny navzdory problémům, kterým Čína čelí. Přestože nedávné protesty v zemi neohrožují vládu komunistické strany, jeho osobní postavení by ovlivnit mohly.
„Jste teď šťastní?“
Na sociálních sítích se pak objevila také kritika demonstrantů, kteří v listopadu vyšli do ulic protestovat proti politice „nulového covidu“. „Jsou teď ti, kteří protestovali, šťastní, když vidí, co se děje starším lidem? Jak jim dláždí cestu k jejich svobodě?“ píší někteří z čínských obyvatel.
Na kontroverzní protesty ve svém novoročním projevu odkázal i prezident Si Ťin-pching. Uvedl, že v zemi tak velké, jako je Čína, je přirozené, že mají lidé různé názory. Zároveň vyzval, aby se obyvatelé spojili a ukázali jednotu v době, kdy země vstupuje do nové fáze ve svém přístupu ke covidu.
Oficiální noviny komunistické strany People’s Daily pak tento týden odmítly kritiku předchozí politiky vůči covidu a vyzvaly občany, aby pracovali na „konečném vítězství“ nad nemocí.
