Hlavní obsah

NATO dohání hřích z minulosti: příslib členství Ukrajině

Foto: Profimedia.cz

Americký prezident Joe Biden při hovoru se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

Reklama

Americký prezident Joe Biden ujistil Ukrajinu a další členské státy NATO o podpoře Spojených států v případě ruské agrese. Vstup Ukrajiny do Severoatlantické aliance však podle zdrojů agentury AP stále není na stole.

Článek

Dva dny po hovoru s Vladimirem Putinem následoval telefonát s druhou stranou „barikády“. Americký prezident Joe Biden se po úterní videokonferenci s ruskou hlavou státu ve čtvrtek spojil také se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. „O Ukrajině se nejedná a nerozhoduje bez přítomnosti Kyjeva,“ zdůraznil Biden během telefonátu.

Biden podle médií reagoval na požadavky Ruska, které chce záruku, že Ukrajina nevstoupí do NATO.

Západní mocnosti namítají, že by Kreml měl respektovat svrchovanost Kyjeva.

Kromě toho měl Biden v hovoru připomenout „neochvějný závazek vůči suverenitě a územní celistvosti Ukrajiny“.

Podle ukrajinské strany měli během asi hodiny a půl dlouhého hovoru oba prezidenti probrat také téma vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance.

„Prezident Biden velmi jasně řekl, že rozhodnutí o vstupu Ukrajiny do NATO je pouze rozhodnutím ukrajinského lidu, tedy suverénního a nezávislého ukrajinského státu,“ cituje agentura Reuters šéfa ukrajinského generálního štábu Andrije Jermaka. „Záleží na Ukrajině a členech NATO,“ dodal Jermak.

Podle zdrojů agentury AP ale představitelé amerického ministerstva zahraničí Ukrajině sdělili, že ke schválení členství v NATO v tomto desetiletí pravděpodobně nedojde.

Biden pak podle prohlášení Bílého domu také potvrdil, že Spojené státy a jejich spojenci v případě další agrese uvalí na Rusko další ekonomické sankce, a pokud by Rusko přistoupilo k invazi, USA a další členové NATO „zintenzivní pomoc“ Ukrajině a spojencům v NATO, kteří by byli v ohrožení. „Spojené státy a naši spojenci budou v případě dalšího vojenského zásahu (Ruska proti Ukrajině) reagovat důraznými ekonomickými a dalšími opatřeními,“ píše se v prohlášení Bílého domu.

Problematickým místem jednání nadále zůstává situace na východě Ukrajiny. Právě ohledně Doněcké oblasti, kterou aktuálně ovládají separatisté podporovaní Ruskem, může na Kyjev vzrůst tlak ze strany Spojených států. Biden se podle některých zdrojů bude snažit Ukrajinu přesvědčit, aby Doněcké oblasti přiznala určitou míru autonomie, například v oblasti zdravotní péče nebo školství.

„Ukrajina může být požádána, aby udělala nějaký krok vpřed,“ cituje server Euronews bývalého amerického velvyslance na Ukrajině Stevena Pifera. „Zároveň ale nevidím, že by Washington tlačil na Ukrajinu, aby podnikla kroky, které by ohrozily její suverenitu nebo pravomoce místní vlády,“ dodal Pifer.

Rusko podle Washingtonu i Kyjeva shromažďuje desítky tisíc vojáků na svých hranicích s Ukrajinou a připravuje se na možnou invazi. Moskva popírá, že by plánovala jakoukoli ofenzívu a v odvetě obviňuje Ukrajinu a Spojené státy z „destabilizujícího chování“.

Ukrajinské jednotky bojují v Donbasu s proruskými separatisty od roku 2014. Mírová vyjednávání zprostředkovávaná Německem a Francií se ale aktuálně nachází na mrtvém bodě.

Francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že bude chtít hovory obnovit, na což obě strany konfliktu možná nebudou muset dlouho čekat, protože Francie se od ledna na půl roku ujímá předsednictví Evropské unie.

Ukrajina staví už mnoho let Severoatlantickou alianci před těžké dilema, které si ovšem NATO samo pomohlo vytvořit, píše deník The New York Times (NYT).

V roce 2008 totiž aliance přislíbila členství dvěma bývalým sovětským republikám, Ukrajině a Gruzii. Kdy a jak ale do aliance státy vstoupí, už představitelé NATO neupřesnili. Už tehdy tento závazek vyvolal nelibost Moskvy, která nabídku označila za hrozbu.

Ukrajina je až dodnes pouze partnerem NATO, nikoli členem aliance. Nemůže tak využít její základní principy, jako je například závazek ke kolektivní obraně. A to i přesto, že ukrajinští vojáci se účastnili v rámci misí NATO bojů v Iráku nebo Afghánistánu.

„Je důležité rozlišovat mezi spojenci v NATO a partnery, jako je Ukrajina,“ řekl minulý týden generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. „Spojencům NATO poskytujeme záruky kolektivní obrany,“ připomněl Stoltenberg.

Ukrajina je nicméně podle něj „vysoce ceněným partnerem“.

„Otázka, které aliance v jádru čelí, je, jak si zachovat důvěryhodnost,“ citují The New York Times bývalého amerického vyslance při NATO Iva Daaldera. „Přes veškerou svou blízkost k alianci není Ukrajina jejím členem, jak tedy chce aliance zaručit její nezávislost a suverenitu?“ dodal Daalder.

„Bylo by bývalo lepší, kdyby NATO našlo jiné způsoby, jak podpořit Gruzii a Ukrajinu, a ne slibovat členství. S největší pravděpodobností Ukrajina nikdy nebude integrovaná do NATO,“ řekl NYT emeritní profesor univerzity King's College v Londýně a autor publikace Ukrajina a umění strategie Lawrence Freedman.

Slib členství pro Ukrajinu a Gruzii byl podle Daaldera „největší hřích“ Severoatlantické aliance. V dubnu 2008 během jednání v Bukurešti byl příslib výsledkem kompromisu, na kterém se dohodli bývalý americký prezident George W. Bush a ostatní členové NATO. Konkrétní plán pro přijetí obou zemí do aliance tehdy odmítly například Německo nebo Francie.

„Putin není ani tak vyprovokovaný Severoatlantickou aliancí, jako spíše nezávislostí Ukrajiny,“ řekl NYT Daalder. „Ale právě on je zodpovědný za to, že je stále méně pravděpodobné, že Ukrajina bude dělat to, co po ní chce. Ukrajina je prozápadní a méně ruská v důsledku toho, co Putin udělal v roce 2014,“ dodal Daalder.

Po telefonátu se Zelenským Biden ještě 40 minut hovořil se zástupci takzvané Bukurešťské devítky (včetně České republiky), tedy východních členských států NATO, které do aliance vstoupily v roce 1991.

Podle zahraničních agentur představitelům těchto zemí shrnul své jednání s Vladimirem Putinem a konzultoval s nimi další kroky.

Biden podle poradkyně litevského prezidenta Gitanase Nausėdy ujistil politické lídry, že s Ruskem nebude nic dohodnuto za jejich zády, řekla novinářům Asta Skaisgiryteová.

Přesto ale mezi představiteli devíti zemí, mezi které kromě Česka patří také Slovensko, Polsko, Rumunsko, Bulharsko, Maďarsko a pobaltské republiky, zavládla mírná nervozita, uvádí deník The Guardian.

„Rusko nesmí mít žádné slovo v tom, jak NATO organizuje obranu svého území, nebo v tom, kdo se může připojit k vojenské alianci,“ řekla ve čtvrtek estonská premiérka Kaja Kallasová. „Nejvíc alarmující je touha Ruska přeměnit Evropu na sféru svého vlivu. Je to nepřijatelné a morálně neobhajitelné a Rusko o tom musí být jasně informováno,“ dodala Kallasová.

„Mnohokrát jsme řekli, že musíme být součástí všeho, o čem se v našem regionu diskutuje, o ničem by se nemělo diskutovat bez nás,“ cituje Guardian litevského ministra obrany Linase Linkevičiuse. „Záměry Ruska jsou dobře známé, vždy se snažilo rozdělovat, takže to není nic nového. Musíme zachovat jednotu, zvláště když tu máme tuto možnou agresi proti Ukrajině,“ dodal Linkevičius.

„Doufám, že se mýlím, ale cítím tady Mnichov,“ cituje list The Financial Times šéfa zahraničního výboru estonského parlamentu Marka Mihkelsona v narážce na Mnichovskou dohodu. „Začínat pod palbou rozhovory o budoucnosti NATO nebo ještě více o zapojení Ruska do evropské bezpečnostní politiky s právem veta, to je zcela špatný způsob a podnítí chuť k další agresi,“ dodal Mihkelson.

Reklama

Doporučované