Hlavní obsah
Online

Ukrajinští partyzáni vyhodili do vzduchu ruský obrněný vlak, tvrdí média

Foto: Profimedia.cz

Zničený ruský tank nedaleko Charkova (ilustrační snímek).

Reklama

18. 5. 6:01
aktualizováno • 18. 5. 22:51

Rusko útočí na Ukrajinu, situaci sledujeme v online reportáži.

Článek

Nejdůležitější informace s datem 18. května

  • Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Rusko stupňuje své raketové a letecké útoky, protože se mu nedaří na bojišti. Podle něj tyto útoky nemají zásadní vojenský dopad.
  • Švédsko a Finsko učinily klíčový krok na cestě do Severoatlantické aliance. Zástupci obou zemí předali v Bruselu generálnímu tajemníkovi Aliance Jensi Stoltenbergovi žádosti o přijetí do NATO.
  • Ukrajinští partyzáni dokázali v okupovaném Melitopolu na jihu země vyhodit do povětří ruský obrněný vlak. Uvedl to dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na místní média a štáb obrany Záporožské oblasti, kde se Melitopol nachází. Toto tvrzení nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.
  • Evropská unie nepoleví v dodávkách zbraní Ukrajině, jejíž boj proti ruské invazi je nyní ve zlomové fázi. Po jednání ministrů obrany členských zemí to novinářům řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle něhož evropský blok nedopustí, aby Ukrajině došly zbraně. EU podle něj také plně podpoří Švédsko a Finsko, které se kvůli invazi rozhodly požádat o členství v NATO.
  • Britská ministryně zahraničí Liz Trussová uvedla, že Spojené království je otevřeno postavení ruského prezidenta Vladimira Putina společně s dalšími ruskými představiteli před Mezinárodní trestní soud v Haagu. Informoval o tom web The Guardian.

SITUACI JSME SLEDOVALI TAKÉ V ÚTERÝ:

  • Slovenská vláda schválila návrh na zdanění ruské ropy zpracovávané v zemi

    Slovenská vláda dnes schválila návrh na zdanění ruské ropy, která se zpracovává na Slovensku. Stát by z nové daně, jejíž zavedení už od června podléhá souhlasu parlamentu, mohl získat kolem 290 milionů eur (přes sedm miliard korun).

    Nová daň zatíží bratislavskou rafinerii Slovnaft, která ruskou ropu zpracovává. Ministerstvo financí navrhlo zmíněnou daň v souvislosti s vyšší slevou, za kterou se ruská ropa prodává oproti severomořské ropě Brent. Tato sleva podle dostupných informací narostla po ruské invazi na Ukrajinu a v souvislosti s úvahami o zavedení embarga na dovoz ropy z Ruska do EU.

    Sazba nové daně bude podle předlohy 30 procent a počítat se bude z rozdílu mezi cenou ropy Brent a ruskou ropou sníženého o pět dolarů. Zvláštní daň hodlá země uplatňovat nejpozději do konce roku 2024, její výběr ale může skončit i dříve, a to v závislosti na vývoji cenového rozdílu mezi ruskou ropou a surovinou Brent.

  • Německá vláda odsouhlasila vstup Finska a Švédska do NATO

    Německá vláda kancléře Olafa Scholze na dnešním zasedání odsouhlasila začlenění Finska a Švédska do NATO. Německo tak učinilo ihned poté, co dnes ráno zástupci obou severských zemí předali v Bruselu generálnímu tajemníkovi aliance Jensi Stoltenbergovi žádosti o přijetí do Severoatlantické aliance.

    Vstup obou zemí musí v Německu ještě ratifikovat parlament, což je považováno za formalitu. Přijímací proces by ale mohlo ohrozit Turecko, která má proti přijetí Švédska a Finska výhrady.

    „Jsem si jist, že mezi členskými státy včetně Turecka se rychle podaří získat souhlas se vstupem Švédska a Finska do NATO,“ řekl v úterý kancléř Scholz. Podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana obě země drží ochrannou ruku nad skupinami, které Ankara považuje za teroristické. Turecko označuje za teroristickou organizaci Stranu kurdských pracujících (PKK) a další skupiny usilující o samostatný Kurdistán.

  • Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo vyhoštění 34 francouzských diplomatů

    Ruské ministerstvo zahraničí dnes oznámilo vyhoštění 34 francouzských diplomatů. Jde o odvetný krok za to, že Francie v dubnu vyhostila ze země 35 Rusů s diplomatickým statusem. Tehdy k podobnému kroku v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistoupila celá řada evropských zemí a celkem více než 300 ruských diplomatů muselo opustit evropské metropole, informovala agentura Reuters.

    Později stejný měsíc francouzské ministerstvo zahraničí označilo šest ruských agentů vydávajících se za diplomaty za „nežádoucí osoby“ poté, co vyšetřování domácí rozvědky došlo k závěru, že jednali proti francouzským národním zájmům.

  • Rusko tvrdí, že se vzdalo téměř tisíc ukrajinských vojáků z Azovstalu

    Od pondělí se vzdalo téměř tisíc ukrajinských vojáků, kteří zůstávali v mariupolských železárnách a ocelárnách Azovstal, uvedl dnes mluvčí ruského ministerstva obrany podle tiskových agentur. Za posledních 24 hodin se vzdalo 694 bojovníků, z nichž 29 bylo zraněno, tvrdí mluvčí Igor Konašenkov. Ukrajinské úřady tuto informaci zatím nepotvrdily a údaje o tom, kolik bojovníků za uplynulý den opustilo hutní komplex, nesdělily.

    Kyjev v noci na úterý oznámil evakuaci 264 ukrajinských vojáků z Azovstalu. Zamířili do města Novoazovsk na území samozvané proruské separatistické Doněcké lidové republiky (DNR). Dalších 211 evakuovaných bylo podle něj převezeno do Olenivky, která se nachází u Doněcka, na území pod kontrolou proruských sil.

    Podle Konašenkova se od pondělí vzdalo celkem 959 ukrajinských vojáků z Azovstalu, osm desítek z nich bylo zraněných, přičemž 51 jich potřebovalo nemocniční ošetření a jsou v Novoazovsku. Informace nelze nezávisle ověřit.

  • Kvůli Rusku hrozí podle Berlína největší hladomor od konce druhé světové války

    Kvůli ruské invazi na Ukrajinu hrozí světu největší hladomor od druhé světové války. Dnes to na tiskové konferenci na úvod dvoudenního zasedání ministrů pro rozvoj ze zemí skupiny velkých světových ekonomik G7 prohlásila německá ministryně pro rozvoj Svenja Schulzeová. Řekla, že je proto nezbytné vytvořit mezinárodní alianci pro potravinovou bezpečnost.

    „Potravinová bezpečnost byla problém ještě před válkou, ale ruská invaze na Ukrajinu situaci dramaticky vyhrotila,“ řekla Schulzeová. „Světu hrozí největší hladomor od druhé světové války,“ varovala.

    Potravinová bezpečnost je tak podle německé ministryně nejpalčivějším problémem, o kterém budou ministři zemí skupiny jednat. „Protože ruský prezident Vladimir Putin zneužívá potraviny jako zbraň, musíme tomu čelit novou aliancí pro globální potravinovou bezpečnost, kterou na tomto zasedání G7 chceme uzavřít,“ řekla.

    Podle evropské komisařky pro dopravu Adiny Valeanové je nezbytné vyvézt z Ukrajiny 20 milionů tun obilí, aby se předešlo nedostatečnému zásobování severní Afriky a Asie.

  • Spojené království uvažuje o postavení Putina před mezinárodní trestní soud

    Britská ministryně zahraničí Liz Trussová uvedla, že Spojené království je otevřeno postavení ruského prezidenta Vladimira Putina společně s dalšími ruskými představiteli před Mezinárodní trestní soud v Haagu. Informoval o tom web The Guardian s odvoláním na PA Media.

    „Jsme si zcela jisti, že Putin a všichni ti, kteří stojí za otřesnými válečnými zločiny páchanými na Ukrajině, musí být hnáni k odpovědnosti. S mezinárodním trestním tribunálem velmi úzce spolupracujeme… Jde nám o nalezení co nejefektivnějšího způsobu stíhání lidí, kteří se dopustili těchto otřesných válečných zločinů včetně znásilnění, sexuálního násilí a nevybíravého cílení na civilisty,“ prohlásila Trussová.

  • Bývalý německý kancléř Schröder kvůli podpoře Ruska zřejmě přijde o výhody

    Bývalý sociálnědemokratický kancléř Gerhard Schröder kvůli neochotě distancovat se od Ruska zřejmě přijde o většinu finančních výhod, na které má jako někdejší šéf německé vlády nárok. Se Schröderem, jenž je znám úzkými vazbami na ruského prezidenta Vladimira Putina a zastáváním vysokých postů v ruských energetických společnostech, nyní došla trpělivost i jeho domovské sociální demokracií (SPD).

    Schröderovi, který Německo vedl v letech 1998 až 2005 do nástupu konzervativní a také již bývalé kancléřky Angely Merkelové, stát ze zákona platí chod kanceláře, zaměstnance, ochranku a řidiče. Bývalí kancléři dostávají také důchod a cestovní náhrady. Jen na kancelář a personální výdaje dostal Schröder v loňském roce od daňových poplatníků 407 000 eur (přes deset milionů Kč).

    Po ruské invazi na Ukrajinu se pro mnohé Němce stalo trnem v oku nejen Schröderovo působení v ruských společnostech Nord Stream AG, Nord Stream 2 AG a Rosněfť, ale také jeho odmítavý postoj rázně odsoudit Rusko za vojenskou agresi a distancovat se od Moskvy.

  • Lukašenko zavádí trest smrti za pokus o spáchání teroristického činu

    Běloruský prezident Alexandr Lukašenko podepsal zákon, podle něhož nyní hrozí za pokus o spáchání teroristického činu trest smrti. Informovaly o tom dnes ruské tiskové agentury. Režim přitom terorismus vykládá široce, poznamenal běloruský nezávislý server Naša Niva. Podle agentury AFP jde o obvinění, kterému čelí řada opozičních aktivistů.

    „Běloruský prezident Alexandr Lukašenko podepsal zákon, jenž stanoví možnost trestu smrti za pokus o teroristický čin,“ uvedla agentura Ria Novosti.

    Bělorusko je jedinou zemí v Evropě, kde trest smrti nebyl zrušen. V současné době tam hrozí poprava za spáchání teroristických činů, při kterých někdo zemře, za brutální nebo mnohonásobné vraždy, uvedla již dříve agentura Reuters. Podle webu Naša Niva dosud nebylo možné uložit trest smrti za přípravu k trestnému činu a pokus o něj. Země každoročně vykoná několik poprav, které provádí zastřelením.

  • Británie: Nasazení nesourodých skupin vojáků podkopává ruské snahy

    Ve snaze o překonání ukrajinského odporu začalo Rusko výrazně využívat bojovníky, kteří nejsou stálou součástí ruské armády, upozornilo britské ministerstvo obrany. Ve své pravidelné zprávě o vývoji války v této souvislosti zmínilo čečenské síly, jejichž několik tisíc bojovníků bylo zřejmě primárně soustředěno v Mariupolu a částech Luhanské oblasti.

    „Tyto síly se pravděpodobně skládají z jednotlivých dobrovolníků i jednotek národní gardy, která je normálně určena k zabezpečení vlády hlavy Čečenské republiky Ramzana Kadyrova,“ soudí britské ministerstvo obrany s odkazem na vojenské zpravodajství.

    Kadyrov podle britských informací osobně dohlíží na nasazování sil, zatímco jeho bratranec Adam Delimchanov zřejmě působil jako čečenský polní velitel v Mariupolu. „Bojové nasazení tak různorodých vojáků ukazuje na značné problémy Ruska se zajišťováním zdrojů na Ukrajině a pravděpodobně to přispívá k nejednotě velení, což nadále maří ruské operace,“ uvedlo britské ministerstvo.

  • Švédsko a Finsko podaly žádost o vstup do NATO

    Švédsko a Finsko dnes učinily klíčový krok na cestě do Severoatlantické aliance. Zástupci obou zemí předali v Bruselu generálnímu tajemníkovi Aliance Jensi Stoltenbergovi žádosti o přijetí do NATO. Šéf Aliance jejich rozhodnutí přivítal a prohlásil, že skandinávské země posílí společnou bezpečnost spojenců.

    Aby mohly oba státy řady třicetičlenné vojenské organizace rozšířit, musí nejprve přihlášku schválit zástupci všech stávajících členských zemí a poté ratifikovat jejich parlamenty. Většina členů NATO dává najevo, že hodlá toto rozšíření rychle podpořit, kriticky se k němu naopak staví turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

  • Ruský gymnasta má za písmeno Z na dresu roční zákaz činnosti

    Ruský gymnasta Ivan Kuljak dostal za to, že na medailovém stupínku měl na sobě symbol spojený s podporou invaze na Ukrajinu, roční zákaz činnosti.

    Ivan Kuljak si při přebírání bronzové medaile na březnovém závodě v Kataru vyvěsil na trikot písmeno „Z“. Při slavnostním ceremoniálu navíc na stupínku stál vedle ukrajinského vítěze Ilji Kovtuna.

    Kuljak podle rozhodnutí Mezinárodní gymnastické federace musí také vrátit medaili a finanční odměnu, může se ale proti rozhodnutí odvolat.

  • Rusko v Luhansku a Mariupolu využívalo čečenské bojovníky, tvrdí Británie

    Podle britského ministerstva obrany Rusko pravděpodobně v Luhanské a Mariupolské oblasti využívalo čečenské bojovníky. Těch podle prohlášení měly být tisíce.

    „Přestože ruské síly obklíčily Mariupol na více než deset týdnů, vytrvalý ukrajinský odpor zdržel schopnost Ruska získat plnou kontrolu nad městem. To zmařilo jeho počáteční pokusy o dobytí klíčového města a způsobilo ruským silám nákladné personální ztráty,“ stojí v prohlášení britského ministerstva obrany.

  • Ruské síly se soustřeďují na udržení pozic, u Doněcku pokračují v ostřelování

    Ruská vojska pokračují v palbě podél celé linie střetu v oblasti Doněcku na východě Ukrajiny. Na ostatních frontách zaměřují své úsilí na udržení dříve dosažených pozic, průzkum, ženijní zajištění, doplnění zásob a snahu zlepšit své taktické postavení. V dnešní ranní zprávě o vývoji bojů o tom informoval generální štáb ukrajinské armády.

    Ruský agresor podle Kyjeva pokračuje v dělostřeleckém ostřelování ukrajinských vojenských pozic a civilní infrastruktury také v pohraničních osadách v Černihivské a Sumské oblasti. U Charkova se ruské jednotky soustřeďují na snahu udržet obsazené pozice a zabránit dalšímu postupu ukrajinských jednotek.

    Ukrajinská armáda za posledních 24 hodin odrazila na doněcké a luhanské frontě dvanáct nepřátelských útoků, zničila tři tanky, tři dělostřelecké systémy, šest jednotek bojových obrněných vozidel a sedm nepřátelských vozidel, uvedl ukrajinský štáb. Tyto informace není možné ověřit z nezávislých zdrojů.

  • V Kyjevě pokračuje proces s ruským vojákem obviněným ze zabití civilisty

    V Kyjevě dnes proběhne další kolo soudu s ruským vojákem Vadimem Šišimarinem obviněným ze zabití 62letého civilisty. Stání by mělo začít ve 12:00 SELČ. Soud začal před 5 dny, Šišimarin se během dnešního stání pravděpodobně vyjádří k tomu, zda obvinění popírá, nebo ne.

    Jedenadvacetiletý zajatý příslušník tankové jednotky Vadim Šišimarin čelí obvinění, že v prvním týdnu války zabil výstřelem do hlavy muže ve vesnici Čupachivka v Sumské oblasti na severovýchodě země.

    Podle webu The Guardian ukrajinské úřady uvedly, že Šišimarin s vyšetřovateli spolupracuje a  okolnosti incidentu, který se odehrál pouhé čtyři dny po zahájení ruské invaze, přiznává.

  • Zelenskyj: Evakuace z Azovstalu pokračuje

    Kyjev dále usiluje o to, aby dostal do bezpečí své vojáky, kteří se stále nachází v areálu oceláren Azovstal v Mariupolu. „Evakuační mise pokračuje, dohlíží na ni naši vojáci a příslušníci zpravodajských služeb,“ uvedl Zelenskyj s tím, že pokračují také jednání s Ruskem. „Zapojeni jsou (do rozhovorů) nejvlivnější mezinárodní zprostředkovatelé,“ dodal ukrajinský prezident.

    V pondělí Kyjev uvedl, že z oceláren, které jsou poslední baštou ukrajinského odporu v Mariupolu, bylo evakuováno přes 250 vojáků, a to včetně desítek raněných. Odešli na území, jež kontrolují proruští separatisté z mezinárodně neuznávané takzvané Doněcké lidové republiky. Ti tvrdí, že se ukrajinští vojáci vzdali. Podle Kyjeva se jedná o jejich výměnu za ruské zajatce.

  • Švédsko a Finsko v centrále NATO požádají o vstup do Aliance

    Brusel 18. května (ČTK) – Švédsko a Finsko dnes v centrále NATO v Bruselu požádají o přijetí do Aliance. Obě skandinávské země, které dlouhá léta nejsou členy žádného vojenského uskupení, v posledních měsících svůj postoj změnily v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu.

    Stockholm i Helsinky splňují velkou část kritérií pro vstup do NATO a generální tajemník Jens Stoltenberg opakovaně řekl, že je Aliance uvítá s „otevřenou náručí“. Jejich vstup musí potvrdit všech 30 současných členů obranného společenstvím, přičemž Turecko dalo najevo, že má výhrady. Obě země podle Ankary drží ochrannou ruku nad skupinami, které turecké úřady označují za teroristické. Jde o Stranu kurdských pracujících (PKK) a další skupiny usilující o samostatný Kurdistán.

    Podle diplomatických zdrojů agentury Reuters by schvalování vstupu Švédů a Finů do NATO mohlo trvat asi rok.

  • Rusko stupňuje raketové útoky, protože se mu nedaří na bojišti, řekl Zelenskyj

    Rusko stupňuje své raketové a letecké útoky, protože se mu nedaří na bojišti. V noci na dnešek to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V příhraničních oblastech ukrajinské síly zaznamenávají ruské „sabotážní akce“. Podle Zelenského Ukrajina nadále usiluje o to, aby dostala do bezpečí vojáky, kteří se nachází v ocelárnách Azovstal v Mariupolu, napsala agentura AP.

    Zelenskyj zmínil ruské raketové a letecké útoky, jež v posledních 24 hodinách zasáhly cíle ve Lvovské, Sumské, Černihivské či Luhanské oblasti. „Je to způsob, jak si ruská armáda kompenzuje řadu neúspěchů na východě a na jihu naší země,“ uvedl Zelenskyj. Podle něj tyto útoky nemají zásadní vojenský dopad. „Tyto útoky, jako mnohé další předtím, v zásadě nic nemění,“ dodal. Ukrajinská armáda však posílí svou protivzdušnou obranu.

  • EK představí plán, jak se může EU zbavit závislosti na energiích z Ruska

    Plán, jak co nejrychleji odbourat závislost Evropské unie na energiích z Ruska, představí dnes Evropská komise. Brusel počítá s kombinací dodávek plynu a ropy od nových partnerů, s urychlením přechodu k obnovitelným zdrojům a s energetickými úsporami. Podle informací uniklých do některých médií chystá Komise na podporu členských zemí balík téměř 200 miliard eur (4,9 bilionu korun), který chce získat mimo jiné rozšířením prodeje emisních povolenek.

    EU se snaží zbavit závislosti na ruské ropě a plynu kvůli vlastní energetické bezpečnosti a zároveň proto, že nechce posílat režimu prezidenta Vladimira Putina peníze, jež lze využívat k vedení války na Ukrajině. Unie z Ruska dováží 40 procent svého importu zemního plynu a čtvrtinu ropy. Zvláště země východního křídla EU jsou více závislé na ruských energiích a podmiňují odstřižení od ruského potrubí velkými investicemi.

    Komise plánuje, že by se již na konci letošního roku mohla Unie obejít bez dvou třetin z celkových 150 miliard kubíků každoročně proudících z Ruska. Úplné ukončení jeho dovozu chce Brusel nejpozději v roce 2027. Unijní země také chtějí letos ukončit dovoz veškeré ruské ropy. Proti je však Maďarsko.

Sdílejte článek

Hlavní zprávy