Hlavní obsah
Online

Ukrajinští partyzáni vyhodili do vzduchu ruský obrněný vlak, tvrdí média

Foto: Profimedia.cz

Zničený ruský tank nedaleko Charkova (ilustrační snímek).

Reklama

18. 5. 6:01
aktualizováno • 18. 5. 22:51

Rusko útočí na Ukrajinu, situaci sledujeme v online reportáži.

Článek

Nejdůležitější informace s datem 18. května

  • Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Rusko stupňuje své raketové a letecké útoky, protože se mu nedaří na bojišti. Podle něj tyto útoky nemají zásadní vojenský dopad
  • Švédsko a Finsko učinily klíčový krok na cestě do Severoatlantické aliance. Zástupci obou zemí předali v Bruselu generálnímu tajemníkovi aliance Jensi Stoltenbergovi žádosti o přijetí do NATO.
  • Ukrajinští partyzáni dokázali v okupovaném Melitopolu na jihu země vyhodit do povětří ruský obrněný vlak. Uvedl to dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na místní média a štáb obrany Záporožské oblasti, kde se Melitopol nachází. Toto tvrzení nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.
  • Evropská unie nepoleví v dodávkách zbraní Ukrajině, jejíž boj proti ruské invazi je nyní ve zlomové fázi. Po jednání ministrů obrany členských zemí to novinářům řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle něhož evropský blok nedopustí, aby Ukrajině došly zbraně. EU podle něj také plně podpoří Švédsko a Finsko, které se kvůli invazi rozhodly požádat o členství v NATO.
  • Britská ministryně zahraničí Liz Trussová uvedla, že Spojené království je otevřeno postavení ruského prezidenta Vladimira Putina společně s dalšími ruskými představiteli před Mezinárodní trestní soud v Haagu. Informoval o tom web The Guardian.

SITUACI JSME SLEDOVALI TAKÉ V ÚTERÝ:

  • Západní sankce mají na Rusko podle USA mimořádný dopad

    Západní sankce mají na ruské hospodářství mimořádný dopad, země čelí recesi a vysoké inflaci. Dnes to prohlásila americká ministryně financí Janet Yellenová, která přicestovala do Bonnu na jednání ministrů financí skupiny velkých světových ekonomik G7. Západní státy v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přijaly několik balíků ekonomických protiopatření a další postihy chystají.

    „Rusko se potýká s recesí, vysokou inflací, kritickými problémy ve finančním systému a neschopností zajistit si materiál a produkty, které potřebuje k válce a k podpoře hospodářství,“ řekla Yellenová.

    Protiruské sankce ovlivňují i hospodářství západních zemí, které místo rychlého oživení po následcích pandemie nemoci covid-19 musí nyní počítat s výrazně nižším ekonomickým růstem.

  • Turecko blokuje zahájení rozhovorů o vstupu Švédska a Finska do NATO

    Turecko zablokovalo zahájení rozhovorů NATO o nabídkách Finska a Švédska připojit se k alianci, informuje na základě svých dvou zdrojů server Middle East Eye.

    Na středečním setkání velvyslanců NATO v belgickém Bruselu Turecko hlasovalo proti zahájení diskuse s odvoláním na své námitky. Turecko varovalo, že k odsouhlasení členství obou států nedojde, pokud nebudou souhlasit s vydáním členů Kurdské strany pracujících (PKK), kteří od roku 1984 vedou ozbrojený boj s tureckým státem.

    Turecko také chce, aby byly všechny finské a švédské zákazy vývozu zbraní z Ankary zrušeny, než se státy připojí k NATO. Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto však v pondělí řekl, že ho postoj Ankary překvapil, a dodal, že nemá zájem o „vyjednávání“ s prezidentem Erdoganem.

  • Počet obětí ruského náletu na ukrajinskou ves vzrostl z osmi na jedenáct

    Na 11 mrtvých a 14 zraněných vzrostla bilance úterního ruského náletu na ves Desna v Černihivské oblasti na severu Ukrajiny. Uvedl to dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na záchranáře. Původně úřady hlásily osm mrtvých a 12 zraněných.

    Zatímco deník psal o náletu na obec, úřady v úterý informovaly o ostřelování lokality raketami. Vesnici podle šéfa státní správy v Černihivské oblasti Vjačeslava Čause zasáhly čtyři rakety.

    Rusko tvrdí, že na civilisty a na civilní cíle neútočí. Ruské ministerstvo obrany ujišťuje, že napadá výhradně vojenské cíle, a to vysoce přesnými zbraněmi. Ale existuje množství důkazů, že ruské ostřelování poškozuje i civilní objekty a umírají civilisté, poznamenala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Dodala, že za války není vždy možné rychle ověřit tvrzení znepřátelených stran z nezávislých zdrojů.

  • Vláda navrhuje zpřísnit pravidla pro dočasnou ochranu uprchlíků z Ukrajiny

    Novela zákona o pobytu uprchlíků z Ukrajiny v Česku, nazývaného Lex Ukrajina, explicitně odmítne dočasnou ochranu občanům Evropské unie. Prodlouží lhůtu na vyřízení žádosti o dočasnou ochranu na 60 dní, a naopak zkrátí dobu, dokdy musí uprchlík nahlásit změnu pobytu z 15 dnů na tři dny. Po dnešním jednání vlády, která návrh projednala, to na tiskové konferenci řekl vicepremiér Vít Rakušan (STAN).

    Nově budou muset žadatelé o dočasnou ochranu prokázat doklad, že mají zajištěno ubytování, pokud nebudou chtít nalézt bydlení prostřednictvím krajských asistenčních center. Novela obsahuje také zkrácení nároku uprchlíka na zdravotní pojištění, a to na 180 dnů, uvedl Rakušan.

  • EK chce vytvořit fond pro společné nákupy zbraní a koordinovat vyzbrojování EU

    Státy Evropské unie by měly koordinovaně doplňovat mnohdy nedostatečné zásoby zbraní a společně plánovat jejich nákupy u evropských zbrojních firem. Počítá s tím dnes zveřejněný plán Evropské komise, která chce v reakci na ruskou invazi na Ukrajině vytvořit obranný fond pro společné vyzbrojování armád.

    Pro příští dva roky plánuje pokrýt akutní nedostatky investicemi ve výši 500 milionů eur (12,3 miliardy korun), na které by poté měl navázat dlouhodobý investiční program. Komise, která dosud nemá v obranné politice pravomoci, hodlá spolu s členskými státy vyzbrojování organizovat.

    Většina unijních zemí po únorovém začátku ruské agrese začala poskytovat Kyjevu zbraně a zároveň usilovat o lepší zajištění vlastní obrany. Řada zemí včetně Německa či Česka ohlásila zvýšení vojenských výdajů a unijní lídři pověřili komisi, aby prověřila možné mezery v zásobách či nedostatky při plánování nákupů.

  • Slovensko obnovilo činnost svého velvyslanectví v Kyjevě

    Slovensko dneškem obnovilo činnost svého velvyslanectví v Kyjevě, kterou přerušilo po únorové ruské invazi na Ukrajinu. Novinářům to dnes řekl slovenský ministr zahraničí Ivan Korčok. Slovensko se tak přidalo k vícero zemím včetně České republiky, které už znovu otevřely v ukrajinské metropoli své ambasády.

    „Jsem rád, že tam můžeme být, protože to považuji za politicky důležité,“ uvedl Korčok. Bratislava na ochranu své ambasády vyslala do Kyjeva členy speciální policejní jednotky.

    Česko obnovilo činnost svého velvyslanectví v Kyjevě v polovině dubna, následně znovu otevřelo generální konzulát v západoukrajinském Lvově.

  • Vláda odsouhlasila vstup Švédska a Finska do NATO

    Vláda na dnešním zasedání odsouhlasila vstup Švédska a Finska do Severoatlantické aliance (NATO). Na twitteru to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Armády dvou skandinávských zemí podle něj plní veškerá kritéria pro přijetí do aliance. Stejný krok ještě musí udělat Sněmovna a Senát, předseda vlády neočekává komplikace.

    Finsko a Švédsko se rozhodly vzdát svého neutrálního vojenského statusu v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Přijímací proces by ale mohlo ohrozit Turecko, které má proti přijetí těchto zemí výhrady.

    „Rozhodnutí Švédska a Finska podat přihlášku do NATO vítám. Putinova agrese na Ukrajině donutila obě země přehodnotit jejich dlouhodobou politiku neutrality a požádat o vstup do aliance,“ napsal Fiala. „Česká vláda vstup Švédska i Finska jednoznačně schválila. Nyní tak musí učinit ještě Poslanecká sněmovna a Senát. Neočekávám však žádné komplikace,“ doplnil. Návrh dnes kabinetu předložilo ministerstvo zahraničí.

  • Erdogan zopakoval odmítavý postoj k rozšíření NATO, Çavuşoglu jedná v USA

    Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes zopakoval odmítavý postoj své vlády k chystanému vstupu Švédska a Finska do NATO. V projevu k poslancům své strany řekl, že očekává, že spojenci v Severoatlantické alianci pochopí argumenty Ankary. Ta své stanovisko zdůvodňuje mimo jiné obavami o bezpečnost s odkazem na kurdskou teroristickou organizaci a po dvou severských zemích žádá vydání těchto „teroristů“. Za ně ale Ankara považuje i jiná kurdská hnutí.

    Erdogan dnes také znovu vzkázal švédským a finským diplomatům, aby se „nenamáhali“ jet do Turecka. O rozšíření NATO možná bude hovořit turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem, s nímž by se podle deníku Hürriyet měl dnes setkat v New Yorku v rámci takzvaného turecko-amerického strategického mechanismu.

    „Cílem tohoto mechanismu je pracovat na řešení problémů, které máme v bilaterálních vztazích i v regionu,“ řekl Çavuşoglu. „Chceme problémy, které mám ve vztazích s USA, vyřešit,“ dodal.

  • Slovenská vláda schválila návrh na zdanění ruské ropy zpracovávané v zemi

    Slovenská vláda dnes schválila návrh na zdanění ruské ropy, která se zpracovává na Slovensku. Stát by z nové daně, jejíž zavedení už od června podléhá souhlasu parlamentu, mohl získat kolem 290 milionů eur (přes sedm miliard korun).

    Nová daň zatíží bratislavskou rafinerii Slovnaft, která ruskou ropu zpracovává. Ministerstvo financí navrhlo zmíněnou daň v souvislosti s vyšší slevou, za kterou se ruská ropa prodává oproti severomořské ropě Brent. Tato sleva podle dostupných informací narostla po ruské invazi na Ukrajinu a v souvislosti s úvahami o zavedení embarga na dovoz ropy z Ruska do EU.

    Sazba nové daně bude podle předlohy 30 procent a počítat se bude z rozdílu mezi cenou ropy Brent a ruskou ropou sníženého o pět dolarů. Zvláštní daň hodlá země uplatňovat nejpozději do konce roku 2024, její výběr ale může skončit i dříve, a to v závislosti na vývoji cenového rozdílu mezi ruskou ropou a surovinou Brent.

  • Německá vláda odsouhlasila vstup Finska a Švédska do NATO

    Německá vláda kancléře Olafa Scholze na dnešním zasedání odsouhlasila začlenění Finska a Švédska do NATO. Německo tak učinilo ihned poté, co dnes ráno zástupci obou severských zemí předali v Bruselu generálnímu tajemníkovi aliance Jensi Stoltenbergovi žádosti o přijetí do Severoatlantické aliance.

    Vstup obou zemí musí v Německu ještě ratifikovat parlament, což je považováno za formalitu. Přijímací proces by ale mohlo ohrozit Turecko, která má proti přijetí Švédska a Finska výhrady.

    „Jsem si jist, že mezi členskými státy včetně Turecka se rychle podaří získat souhlas se vstupem Švédska a Finska do NATO,“ řekl v úterý kancléř Scholz. Podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana obě země drží ochrannou ruku nad skupinami, které Ankara považuje za teroristické. Turecko označuje za teroristickou organizaci Stranu kurdských pracujících (PKK) a další skupiny usilující o samostatný Kurdistán.

  • Ruské ministerstvo zahraničí oznámilo vyhoštění 34 francouzských diplomatů

    Ruské ministerstvo zahraničí dnes oznámilo vyhoštění 34 francouzských diplomatů. Jde o odvetný krok za to, že Francie v dubnu vyhostila ze země 35 Rusů s diplomatickým statusem. Tehdy k podobnému kroku v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistoupila celá řada evropských zemí a celkem více než 300 ruských diplomatů muselo opustit evropské metropole, informovala agentura Reuters.

    Později stejný měsíc francouzské ministerstvo zahraničí označilo šest ruských agentů vydávajících se za diplomaty za „nežádoucí osoby“ poté, co vyšetřování domácí rozvědky došlo k závěru, že jednali proti francouzským národním zájmům.

  • Rusko tvrdí, že se vzdalo téměř tisíc ukrajinských vojáků z Azovstalu

    Od pondělí se vzdalo téměř tisíc ukrajinských vojáků, kteří zůstávali v mariupolských železárnách a ocelárnách Azovstal, uvedl dnes mluvčí ruského ministerstva obrany podle tiskových agentur. Za posledních 24 hodin se vzdalo 694 bojovníků, z nichž 29 bylo zraněno, tvrdí mluvčí Igor Konašenkov. Ukrajinské úřady tuto informaci zatím nepotvrdily a údaje o tom, kolik bojovníků za uplynulý den opustilo hutní komplex, nesdělily.

    Kyjev v noci na úterý oznámil evakuaci 264 ukrajinských vojáků z Azovstalu. Zamířili do města Novoazovsk na území samozvané proruské separatistické Doněcké lidové republiky (DNR). Dalších 211 evakuovaných bylo podle něj převezeno do Olenivky, která se nachází u Doněcka, na území pod kontrolou proruských sil.

    Podle Konašenkova se od pondělí vzdalo celkem 959 ukrajinských vojáků z Azovstalu, osm desítek z nich bylo zraněných, přičemž 51 jich potřebovalo nemocniční ošetření a jsou v Novoazovsku. Informace nelze nezávisle ověřit.

  • Kvůli Rusku hrozí podle Berlína největší hladomor od konce druhé světové války

    Kvůli ruské invazi na Ukrajinu hrozí světu největší hladomor od druhé světové války. Dnes to na tiskové konferenci na úvod dvoudenního zasedání ministrů pro rozvoj ze zemí skupiny velkých světových ekonomik G7 prohlásila německá ministryně pro rozvoj Svenja Schulzeová. Řekla, že je proto nezbytné vytvořit mezinárodní alianci pro potravinovou bezpečnost.

    „Potravinová bezpečnost byla problém ještě před válkou, ale ruská invaze na Ukrajinu situaci dramaticky vyhrotila,“ řekla Schulzeová. „Světu hrozí největší hladomor od druhé světové války,“ varovala.

    Potravinová bezpečnost je tak podle německé ministryně nejpalčivějším problémem, o kterém budou ministři zemí skupiny jednat. „Protože ruský prezident Vladimir Putin zneužívá potraviny jako zbraň, musíme tomu čelit novou aliancí pro globální potravinovou bezpečnost, kterou na tomto zasedání G7 chceme uzavřít,“ řekla.

    Podle evropské komisařky pro dopravu Adiny Valeanové je nezbytné vyvézt z Ukrajiny 20 milionů tun obilí, aby se předešlo nedostatečnému zásobování severní Afriky a Asie.

  • Spojené království uvažuje o postavení Putina před mezinárodní trestní soud

    Britská ministryně zahraničí Liz Trussová uvedla, že Spojené království je otevřeno postavení ruského prezidenta Vladimira Putina společně s dalšími ruskými představiteli před Mezinárodní trestní soud v Haagu. Informoval o tom web The Guardian s odvoláním na PA Media.

    „Jsme si zcela jisti, že Putin a všichni ti, kteří stojí za otřesnými válečnými zločiny páchanými na Ukrajině, musí být hnáni k odpovědnosti. S mezinárodním trestním tribunálem velmi úzce spolupracujeme… Jde nám o nalezení co nejefektivnějšího způsobu stíhání lidí, kteří se dopustili těchto otřesných válečných zločinů včetně znásilnění, sexuálního násilí a nevybíravého cílení na civilisty,“ prohlásila Trussová.

  • Bývalý německý kancléř Schröder kvůli podpoře Ruska zřejmě přijde o výhody

    Bývalý sociálnědemokratický kancléř Gerhard Schröder kvůli neochotě distancovat se od Ruska zřejmě přijde o většinu finančních výhod, na které má jako někdejší šéf německé vlády nárok. Se Schröderem, jenž je znám úzkými vazbami na ruského prezidenta Vladimira Putina a zastáváním vysokých postů v ruských energetických společnostech, nyní došla trpělivost i jeho domovské sociální demokracií (SPD).

    Schröderovi, který Německo vedl v letech 1998 až 2005 do nástupu konzervativní a také již bývalé kancléřky Angely Merkelové, stát ze zákona platí chod kanceláře, zaměstnance, ochranku a řidiče. Bývalí kancléři dostávají také důchod a cestovní náhrady. Jen na kancelář a personální výdaje dostal Schröder v loňském roce od daňových poplatníků 407 000 eur (přes deset milionů Kč).

    Po ruské invazi na Ukrajinu se pro mnohé Němce stalo trnem v oku nejen Schröderovo působení v ruských společnostech Nord Stream AG, Nord Stream 2 AG a Rosněfť, ale také jeho odmítavý postoj rázně odsoudit Rusko za vojenskou agresi a distancovat se od Moskvy.

  • Lukašenko zavádí trest smrti za pokus o spáchání teroristického činu

    Běloruský prezident Alexandr Lukašenko podepsal zákon, podle něhož nyní hrozí za pokus o spáchání teroristického činu trest smrti. Informovaly o tom dnes ruské tiskové agentury. Režim přitom terorismus vykládá široce, poznamenal běloruský nezávislý server Naša Niva. Podle agentury AFP jde o obvinění, kterému čelí řada opozičních aktivistů.

    „Běloruský prezident Alexandr Lukašenko podepsal zákon, jenž stanoví možnost trestu smrti za pokus o teroristický čin,“ uvedla agentura Ria Novosti.

    Bělorusko je jedinou zemí v Evropě, kde trest smrti nebyl zrušen. V současné době tam hrozí poprava za spáchání teroristických činů, při kterých někdo zemře, za brutální nebo mnohonásobné vraždy, uvedla již dříve agentura Reuters. Podle webu Naša Niva dosud nebylo možné uložit trest smrti za přípravu k trestnému činu a pokus o něj. Země každoročně vykoná několik poprav, které provádí zastřelením.

  • Británie: Nasazení nesourodých skupin vojáků podkopává ruské snahy

    Ve snaze o překonání ukrajinského odporu začalo Rusko výrazně využívat bojovníky, kteří nejsou stálou součástí ruské armády, upozornilo britské ministerstvo obrany. Ve své pravidelné zprávě o vývoji války v této souvislosti zmínilo čečenské síly, jejichž několik tisíc bojovníků bylo zřejmě primárně soustředěno v Mariupolu a částech Luhanské oblasti.

    „Tyto síly se pravděpodobně skládají z jednotlivých dobrovolníků i jednotek národní gardy, která je normálně určena k zabezpečení vlády hlavy Čečenské republiky Ramzana Kadyrova,“ soudí britské ministerstvo obrany s odkazem na vojenské zpravodajství.

    Kadyrov podle britských informací osobně dohlíží na nasazování sil, zatímco jeho bratranec Adam Delimchanov zřejmě působil jako čečenský polní velitel v Mariupolu. „Bojové nasazení tak různorodých vojáků ukazuje na značné problémy Ruska se zajišťováním zdrojů na Ukrajině a pravděpodobně to přispívá k nejednotě velení, což nadále maří ruské operace,“ uvedlo britské ministerstvo.

  • Švédsko a Finsko podaly žádost o vstup do NATO

    Švédsko a Finsko dnes učinily klíčový krok na cestě do Severoatlantické aliance. Zástupci obou zemí předali v Bruselu generálnímu tajemníkovi Aliance Jensi Stoltenbergovi žádosti o přijetí do NATO. Šéf Aliance jejich rozhodnutí přivítal a prohlásil, že skandinávské země posílí společnou bezpečnost spojenců.

    Aby mohly oba státy řady třicetičlenné vojenské organizace rozšířit, musí nejprve přihlášku schválit zástupci všech stávajících členských zemí a poté ratifikovat jejich parlamenty. Většina členů NATO dává najevo, že hodlá toto rozšíření rychle podpořit, kriticky se k němu naopak staví turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

  • Ruský gymnasta má za písmeno Z na dresu roční zákaz činnosti

    Ruský gymnasta Ivan Kuljak dostal za to, že na medailovém stupínku měl na sobě symbol spojený s podporou invaze na Ukrajinu, roční zákaz činnosti.

    Ivan Kuljak si při přebírání bronzové medaile na březnovém závodě v Kataru vyvěsil na trikot písmeno „Z“. Při slavnostním ceremoniálu navíc na stupínku stál vedle ukrajinského vítěze Ilji Kovtuna.

    Kuljak podle rozhodnutí Mezinárodní gymnastické federace musí také vrátit medaili a finanční odměnu, může se ale proti rozhodnutí odvolat.

  • Rusko v Luhansku a Mariupolu využívalo čečenské bojovníky, tvrdí Británie

    Podle britského ministerstva obrany Rusko pravděpodobně v Luhanské a Mariupolské oblasti využívalo čečenské bojovníky. Těch podle prohlášení měly být tisíce.

    „Přestože ruské síly obklíčily Mariupol na více než deset týdnů, vytrvalý ukrajinský odpor zdržel schopnost Ruska získat plnou kontrolu nad městem. To zmařilo jeho počáteční pokusy o dobytí klíčového města a způsobilo ruským silám nákladné personální ztráty,“ stojí v prohlášení britského ministerstva obrany.

Sdílejte článek

Hlavní zprávy