Článek
Mikročástice plastů jsou v dnešní době již běžnou součástí půdy, oceánů, vzduchu a přítomné jsou i v orgánech zvířat nebo dokonce i novorozenců (tématu jsme se věnovali v článku zde). Pro lidstvo představují globální problém, který je patrný všude – od nejvyššího pohoří světa Himálaj až po nejhlubší místo v oceánu Mariánský příkop.
Překvapivé závěry o množství plastu představili nově vědci z Norské vědecko-technologické univerzity (NTNU). Zjistili, že paradoxně jedno z nejvíce plastem znečištěných území celého Norska je přírodní rezervace Froan v kraji Trøndelag.
Jedna z největších pobřežních rezervací ve Skandinávii je cenným ekosystémem, ve kterém se vyskytují chránění ptáci, tuleni a další zvířata. Kvůli mořským proudům však na stejné místo míří i tuny odpadu.
Týmy dobrovolníků za uplynulé čtyři roky sesbíraly 5,5 milionu litrů umělého odpadu, který k pobřeží Norska doputoval většinově (70 procent) z mezinárodních vod, informuje server Euronews. Od roku 2017, kdy vědecký tým plastové znečištění v regionu mapuje, 1 500 dobrovolníků také shromáždilo přes 14 tun kontaminovaných tekutin, včetně ropy a dalších chemikálií.
Plastový odpad přitom představuje podobně závažné nebezpečí jako samotná klimatická změna, tvrdí britsko-americká nevládní organizace Environmental Investigation Agency (EIA), která bojuje proti trestné činnosti a zneužívání životního prostředí.
„Škody způsobené nekontrolovatelnou nadprodukcí plastů a jejich životním cyklem jsou nevratné. Představují hrozbu pro lidstvo a pro základní schopnost planety udržovat obyvatelné prostředí. Stává se z toho téměř stejně vážná hrozba jako změny klimatu,“ informuje EIA v nově zveřejněné zprávě.
Dvě zprávy o klimatu shodně popisují: planeta dostala další ránu
S řešením by podle ní měla přijít Organizace spojených národů (OSN). Především pak s multilaterální dohodou, ve které by se státy zavázaly k systematickému snižování plastového odpadu.
„Pokud bude tato přílivová vlna (plastového) znečištění nekontrolovatelně pokračovat, množství plastů v mořích by mohlo překročit do roku 2040 celkovou hmotnost všech ryb v oceánu,“ říká za EIA Tom Gammage s odkazem na dřívější studii.
Multilaterální dohody zaměřené na úbytek biodiverzity a klima existují už desítky let. Další, zaměřená na plasty, by mohla být projednána v rámci nadcházejícího Environmentálního shromáždění OSN v únoru a březnu.
Vyslovit by se pro ni mohlo až přes sto zemí světa, informuje britská BBC. Dosud ji některé státy blokovaly.
Regulace na mezinárodní úrovni by mohla do budoucna ulevit mimo jiné i takovým místům, jako je norský Froan, a usnadnit tak práci dobrovolníkům. „Je to velká výzva, které ale věříme. Pomáhá nám vědomí, že všichni, co jsme zapojení do projektu, přispíváme k něčemu pozitivnímu pro životní prostředí,“ říká správce tamní firmy na svoz odpadu Odd Arne Arnesen.
Podívejte se: Odpadková skvrna se zvětšuje, vědci varují před katastrofou
Turecká světová rekordmanka ve volném potápění, Sahika Ercumenová, se ponořila v Bosporském průlivu. Nebyl to ponor tréninkový, potápěla se, aby poukázala na zvyšující se znečištění moře.
Francouzská nezisková organizace Opération Mer Propre, která pravidelně čistí od odpadků turisticky oblíbené Azurové pobřeží upozornila, jak se během pandemie koronaviru zvýšila spotřeba jednorázových plastů. Podle neziskové organizace Ocean Conservancy skončí nyní v moři za jeden měsíc na 129 miliard roušek a 65 miliard ochranných rukavic.
Lidstvo dohromady za jeden rok vyprodukuje celkem 300 milionů tun plastů. Do moří se podle americké nevládní organizace Ocean Conservancy dostane ročně na osm milionů tun plastů.
Snímek bangladéšské řeky Dhaleshwari 11. července 2020. Do oceánu se 80% plastového odpadu dostává právě z řek.
Pro mnohé živočichy to znamená miliony plovoucích smrtelných pastí. Snímek zraněného tuleně v Norfolku, 11. července 2020.
V Malajsii nyní bojují novým způsobem proti znečištění moře. Velký říční nákladní člun vybavený zahnutou bariérou zachycuje odpad malajské řeky Klang. Zařízení nazvané Interceptor je novou zbraní proti pronikání plastů do oceánů, píše agentura AFP v únoru 2020.
Vodní tok řeky Klang patří k 50ti největším znečišťovatelům na světě. Plastů už v ní bylo tolik, že zde nemohly proplouvat lodě.
Na deplastizaci oceánu pracuje také plovoucí bariéra proti plastům, ta dokáže ulovit i úlomky plastů o velikosti jednoho milimetru. Ta má za úkol uklízet hlavně Velkou tichomořskou odpadkovou skvrnu.
Ta se rozkládá mezi Kalifornií a Havajskými ostrovy zhruba na 1,6 milionu kilometrech čtverečních. Podle odhadů na ní pluje mezi 1,1 a 3,6 bilionu kusů plastů.
Kromě platů z pevniny v oceánech končí také každý rok 600.000 až 800.000 tun náčiní používaného při rybolovu. Na snímku se ochráncům přírody během čistící akce podařilo vytáhnout z oceánu 103 tun odpadu.
Podle odborníku, ani tyto čistící aktivity nebudou stačit.
Dle nejnovějšího modelu vědců beroucích v potaz zachování současné situace i tak planetu do dvaceti let zamoří až miliarda tun plastového odpadu.
