Hlavní obsah

Dohoda s Íránem se blíží. Ve hře je i další osud revolučních gard

Foto: Profimedia.cz

U příležitosti útoku na americkou základnu Ajn al-Assad uspořádaly Íránské revoluční gardy v centru Teheránu přehlídku svých zbraní.

Reklama

Jedním z požadavků íránských vyjednavačů ve Vídni je i vyřazení Íránských revolučních gard ze sankčních seznamů Spojených států a Evropské unie. V neděli to prozradil izraelský premiér Naftali Bennett.

Článek

Dohoda o návratu k mezinárodní smlouvě o íránském jaderném programu by mohla být zveřejněna už tento týden. Alespoň to tvrdí íránský novinář Ahmad Samádí z televize Iran International. Novinář se odvolává na výrok nejmenovaného západního diplomata, který má blízko k jednáním vedeným ve Vídni. „Téměř všechny rozdíly mezi oběma stranami byly vyřešeny,“ citoval diplomata Samádí, jenž pracuje pro televizi stojící na straně íránské opozice, nelze ho tedy podezírat z šíření propagandy teheránského režimu.

O blížící se dohodě je přesvědčen i Josef Kraus z Masarykovy univerzity v Brně, který se Íránu dlouhodobě věnuje: „Už asi dva týdny se to šíří virtuálním prostorem. Poslední íránská delegace, která do Vídně odcestovala, má za úkol přijmout dohodu, protože její podmínky jsou pro Íránce akceptovatelné. Už se hraje jen o americký souhlas, Íránci i Evropané jsou ochotni se domluvit,“ řekl v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Do Vídně přijeli i Izraelci

O tom, že rozhovory světových mocností s Íránem pokročily do závěrečné fáze, svědčí i přítomnost izraelské delegace ve Vídni. Právě Izrael byl největším oponentem jaderné dohody a naléhal na bývalého amerického prezidenta, aby od ní odstoupil. To ale platilo především pro vládu Benjamina Netanjahua, představitelé bezpečnostních složek se shodovali v tom, že Írán dohodu vesměs plnil.

Výhrady k připravované dohodě a obavy, aby Íránu neumožnila v budoucnu sestavit jadernou zbraň, mají ale Izraelci stále. Jejich delegace se proto minulý týden sešla nejprve s generálním ředitelem Mezinárodní agentury pro jadernou energii Rafaelem Grossim a ruským velvyslancem Michailem Uljanovem, pak podle listu The Jerusalem Post následovaly schůzky i s dalšími aktéry jednání – USA, Čínou, Francií, Německem, Británií a zástupci EU.

Jedinou stranou, s níž se zástupci Izraele nesešli, byl Írán. „Nečekaná přítomnost sionistů ve Vídni v současné situaci bezpochyby brání pokroku v jednáních,“ okomentovala izraelské schůzky agentura Nour News, jež má blízko k íránskému vedení.

Jednání o návratu k mezinárodní dohodě o kontrole íránského jaderného programu (známé pod zkratkou JCPOA) začala loni v dubnu, Írán je ale po dvou měsících přerušil s odkazem na tamní prezidentské volby. Rozhovory se opět rozjely až v listopadu.

Od doby, kdy Írán neplní ustanovení JCPOA, dále pokročil ve svém jaderném programu: nyní je už schopen obohacovat uran na 60 procent, k získání atomové bomby je nicméně potřeba uran obohacený na 90 procent.

Navzdory všeobecnému optimismu ale zjevně existují otázky, v nichž se mezinárodní společenství s Íránem neshodne. A vůbec to nemusejí být technické detaily ohledně samotného jaderného programu a jeho kontroly – jedna z hlavních výtek USA a Izraele spočívala totiž právě v tom, že dohoda je nedostatečná, protože pokrývá jen jadernou problematiku. Íránskému režimu tak například umožňovala vývoj balistických raket, USA i Izrael také kritizovaly mezinárodní terorismus, kterého se podle nich Írán dopouští a financuje ho.

Terorismus, nebo podpora utlačovaných?

Analytik Kraus si nicméně nemyslí, že by nová dohoda byla komplexnější, než bývala JCPOA: „Íránská pozice je pořád stejná. Balistické rakety jsou ale vojenský program, který s tím nijak nesouvisí a jejich vývoj a testování nezakazují žádné konvence. Írán samozřejmě odmítá, že by měl financovat terorismus, jeho optikou se nejedná o terorismus, ale naopak o podporu utlačovaných. To je stavební kámen jejich zahraniční politiky, z něhož nemohou slevit.“

Izraelský premiér Naftali Bennett pak v neděli na schůzce s představiteli amerických židovských organizací prozradil jeden z íránských požadavků: vyjmutí Íránských revolučních gard z amerického a unijního seznamu teroristických organizací. Právě revoluční gardy, jejichž generála Kásima Solejmáního zabil před dvěma lety americký dron, mají podle USA na svědomí většinu Íránem páchaných teroristických útoků v zahraničí.

Bennett ale neřekl, zda administrativa Joea Bidena s návrhem Teheránu souhlasí, informoval server Axios. O revolučních gardách mluvil jako o „největší teroristické organizaci na Zemi“.

V otázce revolučních gard bude podle Krause Írán ochotný slevit. „Pro Íránské revoluční gardy je to nepříjemné – nejen politicky, ale i vzhledem k financování – Íránci ale musejí řešit i jiné a mnohem větší problémy se svým hospodářstvím a nutně potřebují zrušení sankcí. To je bod, který může být obětován.“

Co je JCPOA

Dohodu o íránském jaderném programu (JCPOA, doslova Společný komplexní akční plán a omezující opatření) podepsaly světové mocnosti spolu s Íránem v roce 2015. Írán se v ní zavázal k tlumení svého jaderného programu a jeho kontrole inspektory Mezinárodní agentury pro atomovou energii výměnou za uvolnění ekonomických sankcí.

Pakt podle většiny pozorovatelů Írán dodržoval, izraelský premiér Benjamin Netanjahu ale vyzýval k jeho vypovězení např. kvůli tomu, že neřešil otázku konvenčních raket. Dohodu po svém zvolení jednostranně vypověděl americký prezident Donald Trump. Írán poté oznámil, že se jí už nebude řídit.

Izraelský premiér uvedl, že USA odmítly požadavek Íránu, aby bylo zastaveno vyšetřování Mezinárodní agentury pro jadernou energii o možném využití íránského jádra pro výrobu zbraní.

V čem prý naopak američtí a evropští vyjednavači vyšli Íránu vstříc, byl požadavek na to, aby si Írán mohl ponechat své centrifugy a skladovat je na svém území místo toho, aby je zničil. Íránci také žádají garance, že pokud se vrátí k dohodě, budou zrušeny sankce a žádná budoucí americká administrativa dohodu neporuší, tak jako to udělal Donald Trump.

Izraelský premiér Bennett je sice odpůrcem návratu k dohodě, z jeho vlády ale zaznívají rozdílné hlasy, oproti době Benjamina Netanjahua je nyní Izrael ve vztahu k JCPOA flexibilnější: „Izrael s novou smlouvou o íránském jádru dokáže žít,“ řekl například v září časopisu Foreign Policy ministr obrany Benny Ganc.

To si myslí i Josef Kraus: „Izrael to bude nadále kritizovat, ale už nebude tak jestřábí.“ Dodává navíc, že v době, kdy v USA vládnou demokraté, je obecně vliv Izraele na americkou vládu menší než v případě, kdy Americe vládnou republikáni.

Reklama

Související témata:

Doporučované