Hlavní obsah

Dva Tonžané a Britka. Úřady potvrdily první oběti přírodní katastrofy

Foto: Profimedia.cz

Letecké snímky popelem pokrytého tonžského ostrova Nomuka.

Reklama

Pacifická Tonga se vzpamatovává ze sobotní tragédie. Kromě obětí úřady monitorují i napáchané škody. V řádu hodin až dnů by pak na souostroví měly doputovat první zásoby materiální pomoci.

Článek

První potvrzenou obětí tsunami, která následovala po výbuchu podmořského vulkánu, je britská občanka Angela Gloverová, oznámila v úterý tonžská vláda. O život přišla také 65letá Tonžanka na ostrově Mago a 49letý místní muž na ostrově Nomuka. Ničivé vlny, které následovaly po sopečném výbuchu, označila tonžská vláda za „bezprecedentní katastrofu“.

Spojení Tongy se světem je stále špatné, sociální sítě a články v médiích tak plní vzpomínky především na Britku, jejíž život přírodní katastrofa ukončila. „Byla to ta nejkrásnější, nejúžasnější, starostlivá a milující lidská bytost,“ svěřila se serveru Euronews její kamarádka Serena Schellenbergová. Popsala, jak se Angela s manželem Jamesem rozhodla na ostrovní království přestěhovat v roce 2015 kvůli své lásce k přírodě a zvířatům.

Její bratr pro britský The Guardian uvedl, že si Angela přestěhováním na Tongu mohla splnit jeden ze svých dlouhodobých snů, a to potápět se s velrybami. V roce 2020 pak na hlavním tonžském ostrově Tongatapu založila organizaci pečující mimo jiné i o nemocná zvířata (Animal Welfare Society).

O život přišla Angela poté, co se před nebezpečnými vlnami na pláži v západní části ostrova snažila zachránit své psy. James přežil jen díky tomu, že se mu podařilo vyšplhat na strom.

Kromě lidských životů za sebou vlna tsunami nechala i rozsáhlé materiální škody a ostrov uvrhla do izolace před okolním světem. V provozu zatím není ani tamní mezinárodní letiště, kde záchranné týmy usilovně pracují na odklizení vulkanického popela z přistávací dráhy.

„Mysleli jsme si, že letiště bude fungovat již v úterý, ale nakonec se ho nepodařilo zcela vyčistit, protože se na zem snášel další popel,“ řekl koordinátor pomoci Organizace spojených národů (OSN) Jonathan Veitch. Podle novozélandských úřadů by nicméně ke zprovoznění letiště mohlo dojít ve středu. Mimo jiné i díky účasti stovek dobrovolníků, kteří pomáhají s úklidem.

Pomoc je na cestě

Na cestě jsou také vojenské lodě z Austrálie a Nového Zélandu se zásobami pitné vody, které je kvůli kontaminaci vulkanickým popelem na Tonze nedostatek. Výprava mimo jiné veze i potraviny a zdravotnický materiál. „Doplout na Tongu trvá přibližně tři až čtyři dny,“ řekl BBC ve středu novozélandský ministr obrany Peeni Henare. Připlout by tak lodě mohly už v pátek.

Materiální pomoc poskytne i OSN. Své pracovníky však kvůli obavě Tongy z možného šíření covidu-19 na místo nevyšle. Pro Tongu, která je jako jedna z mála míst světa prakticky covid-free územím, by mohlo zanesení infekce způsobit další katastrofu, byť je proočkovanost tamní populace vysoká.

Erupce přerušila důležitý podmořský kabel, který je pro komunikaci s okolním světem naprosto zásadní. Jeho oprava bude podle novozélandského ministra zahraničí trvat minimálně čtyři týdny.

Americká kabelová společnost SubCom, jež má správu přes 50 tisíc km dlouhého kabelu na starosti, již oznámila, že pracuje s tonžskou kabelovou společností na jeho brzké opravě v místě poškození, informuje britská BBC.

Dosud je tedy možné komunikovat pouze přes satelitní telefony, kterými disponují především zahraniční ambasády v hlavním městě Nuku'alofa. Mnoho Tonžanů, kteří žijí v zahraničí, tak stále nemají o svých příbuzných žádné zprávy. To by se ale ve středu mohlo změnit. Telekomunikační společnost Digicel by totiž dnes mohla spustit 2G připojení, jež by umožnilo volání a posílání zpráv. Spojení ale podle prohlášení společnosti bude „omezené a slabé“.

Reklama

Doporučované