Hlavní obsah

Evropa se musí připravit na tsunami, přijde na 100 procent, hlásí OSN

Foto: Profimedia.cz

Snímek ničivé tsunami vyvolané zemětřesením v Indickém oceánu v roce 2004.

Reklama

Tsunami ve Středozemním moři je jen otázkou času, prohlásila komise UNESCO a zavázala se spustit program přípravy v pěti městech mediteránu. Pravděpodobnost tsunami se zvyšuje spolu se stále rychlejším stoupáním hladiny oceánů.

Článek

Pravděpodobnost, že na břehy Středozemního moře udeří do 30 let tsunami vyšší než jeden metr, je podle předpovědí Mezivládní oceánografické komise UNESCO téměř stoprocentní. Organizace OSN to zmínila ve zprávě avizující rozšíření globálního programu připravenosti na tsunami, kterou detailně představí na konferenci OSN věnované tématu oceánů příští týden v portugalském Lisabonu.

Zatím je součástí programu OSN celkem 40 míst napříč 21 zeměmi v Pacifiku a Indickém oceánu. Nově do nich být podle The Guardian zahrnuto i pět míst ve Středomoří a Evropě – francouzská města Marseille a Cannes, španělská Chipiona, turecké velkoměsto Istanbul a Alexandrie v Egyptě.

Asi 80 % tsunami v celém světě způsobuje zemětřesení, druhou nejčastější příčinou jsou výbuchy sopek a sesuvy půdy, vzácně tsunami způsobí i déšť nebo zřícení hrází přehrad a tak dále. Zejména země v Pacifiku a Indickém oceánu podle UNESCO po tsunami v letech 2004 a 2011, které zabily přes 200 tisíc, resp. 18 tisíc lidí, už udělaly v připravenosti a systému varování velký pokrok, přesto se na mnoha místech hrozba podceňuje.

„Tsunami v letech 2004 a 2011 nás probudily. Ušli jsme už dlouhou cestu a dnes už jsme víc v bezpečí. V připravenosti ale zůstávají mezery a potřebujeme to vylepšit. Musíme zajistit, že s varováními budou srozuměni místní i turisté,“ řekl k tomu Bernardo Aliaga, vrchní expert UNESCO pro tsunami.

„Riziko tsunami se na většině míst podceňuje a to platí i pro Středomoří,“ řekl dále Aliaga a dodal, že otázkou není, jestli tsunami v tomto regionu udeří, ale kdy se tak stane.

Dlouhá vlna

Odborník také upozornil, že „i 30 centimetrů vysoká tsunami“ může napáchat velké škody. Správně by se totiž podle něj ani o tsunami nemělo mluvit jako o vlně. Ve skutečnosti je podle Aliagy tsunami spíš „velmi tlustou a velmi hustou stěnou vody, která může postupovat rychlostí až 300 km/h a ničit vše, co jí stojí v cestě“.

Aliaga narážel na to, že ona vlna, kterou mohou při tsunami lidé vidět z pobřeží, je vlastně jen čelem obrovského množství vody, které se velmi rychle vyvalí na břeh. Tsunami není nutně vysoká, ale spíš dlouhá vlna.

V rámci programu mají podle UNESCO vzniknout nová varovná centra v Turecku, Řecku, Itálii, Francii a Portugalsku. To je ale podle Aliagy jen první část programu. „Druhou částí je připravenost komunit – jak se lidé budou chovat a reagovat,“ řekl.

Zpráva UNESCO uvádí, že její pacifické varovné středisko zřízené po nejničivějších tsunami v roce 2004 za celou dobu své existence detekovalo 125 tsunami, což vychází v průměru na sedm ročně.

Stoupající hladina oceánů přinese častější katastrofy

Toto číslo bude navíc růst v důsledku neustávajícího zvyšování hladiny oceánů způsobeného oteplováním klimatu a táním ledovců. The Guardian k tomu připomněl čínskou studii, podle níž výskyt tsunami v Macau bude po zvýšení hladiny o 45 centimetrů jednou až téměř dvaapůlkrát častější, při zvýšení o 90 centimetrů dokonce jedenapůlkrát až téměř pětkrát častější.

Odhady toho, jak se bude zvyšování mořské hladiny vyvíjet, jsou navíc stále pesimističtější.

„Když se podíváte do reportu IPCC (Mezivládní panel pro změnu klimatu, pozn. red.) z let 2013–2014, tak ten odhadoval zvýšení hladiny oceánů do roku 2100 o nějakých 30 až 60 centimetrů. Současný report z let 2021 až 2022 už odhaduje rozpětí mezi 60 a 100 centimetry. Některé scénáře už odhadují, že to na konci století budou dva až tři metry,“ řekl k tomu v dřívějším rozhovoru pro Seznam Zprávy vedoucí Českého antarktického výzkumného programu Daniel Nývlt.

Asi ještě před deseti lety se podle Nývlta vědci domnívali, že hladinu oceánů nejvíc zvyšuje tání horských ledovců, před pěti až šesti lety se ukázalo, že ještě větší vliv má dramatické odtávání grónského ledovcového štítu, nyní začíná čím dál víc tát led i na dříve stabilní Antarktidě. Zhoršující předpovědi jsou tedy podle Nývlta dány jednak tím, že máme stále více informací, ale i tím, že se tání ledovců skutečně stále zrychluje.

Reklama

Doporučované