Článek
Nejvíce škod zapříčinily podle zprávy Christian Aid záplavy, které v červenci sužovaly Evropu, a hurikán Ida, jenž v srpnu zasáhl Spojené státy. Právě kvůli bouři v Americe zemřelo asi 95 lidí. Odhady mluví o škodách v hodnotě necelého 1,5 bilionu korun.
Při nevídaně velké vodě, jež v létě zaplavila Německo, Francii a další evropské země, přišlo o život 240 lidí. Ekonomické škody přesáhly 950 miliard korun.
V chudších regionech vyvolaly povodně i silné bouře masivní vysídlení tamních obyvatel a přivodily jim hluboké utrpení.
Studie charity Christian Aid pracovala povětšinou s katastrofami, jež se udály na půdě vyspělých zemí, píše britská BBC. Je tak totiž jednodušší odhadnout finanční ztráty z pojistných událostí.
Není to ovšem tak, že by v chudších státech měly extrémní projevy počasí menší dopad. Záplavy v Jižním Súdanu vysídlily přes 800 tisíc lidí; před cyklonem Tauktae, který v květnu zasáhl například Indii, Maledivy a Srí Lanku, zase muselo uprchnout více než 200 tisíc osob.
„To má obrovský dopad na lidi. Ztráta domova, živobytí a všeho bez prostředků všechno znovu vybudovat - to je samozřejmě neskutečně těžké. Zatímco pokud máte aspoň pojistku, máte k dispozici nějaký mechanismus, na kterém lze dál stavět,“ uvedla podle BBC autorka studie Kat Kramerová z Christian Aid.
„Vliv člověka na vznik bouří zesílil“
Ačkoliv zatím stále nelze s jistotou tvrdit, že má každý extrémní projev počasí spojitost s klimatickou změnou, vědci jsou si v této otázce podle BBC čím dál jistější.
Kupí se i důkazy, že existuje souvislost mezi změnou klimatu a vznikem hurikánů a bouří. A slyšet se k tomu nechala i významná klimatoložka Friederike Ottová z Oxfordské univerzity. Na svém Twitteru upozornila na to, že „každá vlna veder, k níž po světě dochází, je velmi pravděpodobně vyvolaná či zesílená klimatickou změnou způsobenou člověkem“.
Podívejte se, jak vypadá stavba protipovodňové zdi v New Yorku.
Myšlenka protipovodňové ochrany New Yorku se zrodila v roce 2012 poté, co město zasáhla bouře Sandy a nechala po sobě spoušť.
Jedná se zatím o čtyři kilometry dlouhé zdi podél pobřeží Dolního Manhattanu, která má být vysoká pět metrů.
V rámci výstavby je budován nový podzemní drenážní systém, který má zlepšit kapacitu tamní kanalizační sítě. Systém má ochránit i elektrickou síť proti výpadkům proudu.
Město zároveň vysadí asi 1800 stromů – téměř dvojnásobek počtu, který výstavba zničila. Další tisíc jich vysadí v sousedství.
Pohled na stavební práce na východní straně Manhattanu, 12. prosince.
Stavební práce zde však zdaleka nestačí a počítá se, že se bude muset projekt rozšiřovat kvůli stále stoupající hladině moře. Podle odhadu stoupne do roku 2050 hladina o více než půl metru a do konce století téměř o dva metry.
Projekt má být dokončen do roku 2026.
K otázce se podobně vyjádřili ostatně i autoři srpnového reportu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC). Vědci uvedli, že ohledně vzniku silných bouří mají „vysokou jistotu, že vliv člověka na něj zesílil“.
Jinými slovy: Zpráva IPCC jasně hovoří o tom, že lidská činnost stojí za oteplováním atmosféry, oceánů a půdy. „Když použijeme sportovní terminologii, dalo by se říct, že atmosféra byla vystavena dopingu, což vede k tomu, že pozorujeme extrémní jevy častěji než dříve,“ okomentoval v srpnu zjištění vědců Petteri Taalas, generální sekretář Světové meteorologické organizace.
