Článek
Místní lidé začali ve velkém chovat sladkovodní pstruhy, které dosud solili a sušili na slunci jen pro vlastní potřebu. Mnozí podnikatelé se v posledních letech dali na na chov ve velkém a vedle vývozu pitné vody je pstruh novým lukrativním exportním artiklem, napsala agentura AFP. Nabízená fotoreportáž vznikla na rybí farmě Katse v lesothské vesnici Lejone 11. října.
Stephen Phakisi začal v roce 2005 podnikat asi 50 kilometrů od přehrady Katse na řece Malibamatso.
Výstavba 185 metrů vysoké betonové přehrady zvýšila hladinu vody v řece a vytvořila ideální podmínky pro chov ryb.
Phakisi má malou plovoucí farmu, ve které rybáři v nepromokavých kombinézách loví do sítí pstruhy duhové.
Muži pracují rychle, během dopoledne dovedou vylovit, zabít a uložit na led pro přepravu 16 tun ryb.
Spolu se dvěma společníky Phakisi využil vládní pobídky a vše se učil od základů. Musel se vyrovnat s úhynem ryb i skomírajícím potěrem během 16hodinového převozu.
Prvních pět let byl jeho podnik ztrátový, ale vytrval a naučil se pracovat s místním podnebím. Celé Lesotho totiž leží v nadmořské výšce nad 1400 metrů a úroveň vody i hladiny kyslíku v ní se v průběhu sezony radikálně proměňují.
Dnes farmář vyprodukuje 800 tun ryb ročně, místním restauracím je prodává za cenu o něco vyšší než čtyři eura za kilogram. Většina jeho produkce ale končí na pultech největšího luxusního řetězce supermarketů v sousední Jihoafrické republice, kde se za vakuově balené porce platí až 50 eur (asi 1200 Kč) za kilogram.
V Lesothu zatím existují dvoje velké rybí sádky a mají jen malý podíl na HDP země. Tvoří asi 0,1 % z hospodářství o velikosti 2 miliard dolarů (49 miliard korun).
Národní rozvojová agentura sází na další rozvoj tohoto odvětví díky výstavbě dalších přehrad.
Plán na další přehrady se ale nelíbí lidem, kteří kvůli nim přijdou o svá pole, a tím i o obživu.
Dvoumilionové Lesotho začalo stavět mohutné přehrady před zhruba 30 lety, vodu z nich a z podzemních pramenů posílá do jihoafrických velkoměst Pretoria a Johannesburg, které jsou vzdálené více než 400 kilometrů.
Za sdílení životadárné tekutiny loni Lesotho od vlády sousední země inkasovalo v přepočtu 1,5 miliardy korun.
