Hlavní obsah

Boris Johnson končí: „Opouštím nejlepší práci na světě“

Foto: Profimedia.cz

V čele Velké Británie stál Boris Johnson od července 2019. Uprostřed vyjednávání o brexitu nahradil Theresu Mayovou.

Reklama

aktualizováno •
Online

Boris Johnson rezignuje z pozice šéfa britské Konzervativní strany. Až partaj zvolí jeho nástupce, hodlá odejít i z místa premiéra. Johnson neustál tlak po sexuální aféře jednoho z poslanců, jehož prosadil do vedoucí pozice.

Článek

„Už je jasná vůle poslanců Konzervativní strany, že chtějí nového lídra strany a tím pádem i premiéra,“ zahájil britský premiér Boris Johnson svůj rezignační projev, který následoval po vlně rezignací v jeho vládě. Johnson se prý snažil přesvědčit kolegy, že změna lídra by byla „excentrická“, ale nepodařilo se mu to.

Politik vyzdvihoval přínosy svého kabinetu, zejména dokončení brexitu a podporu válčící Ukrajině. „Vím, že spoustě lidí se uleví, spousta dalších bude znepokojená. Jsem smutný, že musím opustit nejlepší práci na světě,“ prohlásil Johnson a poděkoval své rodině, úředníkům, příznivcům i armádě.

Britská média oznámení Johnsonovy rezignace očekávala od rána, kdy o ní premiér podle zdrojů The Guardianu z Downing Street informoval předsedu komise konzervativních poslanců Grahama Bradyho.

Ráno média s odkazem na své zdroje psala, že Johnson odstupuje z funkce předsedy Konzervativní strany a premiérem chce zůstat do podzimu. V projevu oznámil, že bude dál sloužit Británii až do zvolení nového lídra strany. Johnsonovo odstoupení okamžitě spouští proces volby nového šéfa Konzervativní strany, který by ho pak měl nahradit i v čele vlády.

Řada opozičních, ale i vládních politiků volá po tom, aby Johnson z vedení kabinetu odešel dřív než na podzim, jak má prý v plánu. Ministr obchodu Kwasi Kwarteng se domnívá, že by ho měl „co nejdřív“ nahradit někdo, kdo „obnoví důvěru“. Skotská premiérka Nicola Sturgeonová považuje Johnsonovo setrvání ve funkci za neudržitelné.

Plno skandálů, potopila ho sexuální aféra poslance

Sedmapadesátiletý Johnson platí bezesporu za kontroverzní postavu britské politiky. Řada skandálů či právě kontroverzí mu dlouho procházela – patřily svým způsobem k jeho charismatu. Příslovečný pohár britské trpělivosti ale přetekl, k rezignaci ho již několik měsíců vyzývali nejen zástupci opozice, ale i vlivní členové Konzervativní strany.

V posledních dnech odstoupilo na 50 členů širší vlády, včetně ministra zdravotnictví Sajida Javida a ministra financí Rishiho Sunaka, za dva dny Johnson ztratil hned dva ministry školství. Těsně před zprávou o Johnsonově konci veřejně vyzval premiéra k odchodu i šéf resortu financí Nadhim Zahawi, kterého jenom dva dny předtím Johnson do funkce jmenoval.

Ještě ve středu Johnson odstoupit odmítal:

Bezprostřední příčinou Johnsonova odchodu nakonec nebyla tzv. večírková aféra, tedy série večírků, při kterých vládní úředníci, včetně samotného premiéra, porušovali lockdownová pravidla. Britského premiéra položil jiný večírek.

Minulý týden vyšlo najevo, že konzervativního poslance Chrise Pinchera obvinili dva muži ze sexuálního napadení. Vše se mělo stát v soukromém klubu a sám Pincher v rezignačním dopise přiznal, že „pil příliš mnoho“.

Problémem přímo pro premiéra se tato aféra stala, protože právě Johnson prosadil Pinchera do pozice parlamentního whipa, tedy poslance zodpovědného za dodržování stranické disciplíny kolegů. A Johnson, jak později vyšlo najevo, už v době Pincherova povýšení věděl o stížnosti na jeho chování.

Foto: Profimedia.cz

„Boris miluje party,“ skandovali na protest proti tzv. Partygate Johnsonovi kritici ve Westminsteru.

To ale byla jenom pomyslná poslední kapka. Táhlou politickou krizi, v jejímž středu stál Johnson, vyvolala právě série večírků, které se konaly na půdě Downing Street v době nejtvrdších lockdownů při první i druhé vlně koronavirové pandemie. Aféra Partygate, jež zaměstnala média i britskou policii, vyvolala velkou vlnu kritiky. „Na Johnsonovu počest“ se v lednu konal pochod expremiérových kritiků, kteří si navlékli masku s jeho obličejem.

Z odhalení série zakázaných večírků a shromáždění na půdě Downing Street bylo pořádné pozdvižení. Namátkou: Zaměstnanci Downing Street uspořádali večer před pohřbem prince Philipa v dubnu loňského roku dvě akce. Svědci řekli listu The Daily Telegraph, že dvou původně samostatných oslav v různých částech premiérského sídla se zúčastnilo asi třicet lidí.

Nakonec se podle svědků obě shromáždění spojila v zahradě Downing Street. Podle jednoho ze zdrojů dokonce jeden ze zaměstnanců premiérova úřadu došel do nedalekého obchodu pro víno, které zpět donesl ve svém kufříku. Jen o pár hodin později celý národ sledoval královnu Alžbětu II., jak na pohřbu prince Philipa sedí kvůli koronavirovým opatřením stranou od dalších účastníků smutečního obřadu.

Foto: Profimedia.cz

Britská média zaplavily omluvy Borise Johnsona. Pro setrvání ve funkci ale nestačily.

V premiérově sídle v centru Londýna se konala zahradní party i o rok dříve – v květnu. Tehdy Británii drancovala první vlna covidu-19 a Britové se venku nesměli scházet s více než jednou další osobou. Miliony lidí byly odstřiženy od svých blízkých.

Na zahradní akci, již zorganizoval Johnsonův tajemník s výzvou „přineste si vlastní chlast“, se sešlo několik desítek lidí, včetně premiéra a jeho chotě Carrie. Končící premiér se za svou účast v lednu omluvil v Dolní sněmovně. Grilovali ho tam britští poslanci a předseda Labouristické strany Keir Starmer na jeho adresu řekl, že „party skončila“.

Eskalující situaci dostala do prodloužené ruská invaze na Ukrajině. V prvních týdnech války jako by se na domácí problémy zapomnělo, samy se ale začaly připomínat. A to krizí, již způsobil strmý nárůst životních nákladů ve Velké Británii – naplno udeřila chvíli před květnovými komunálními volbami, v nichž konzervativní kandidáti příliš neexcelovali.

Kvůli dalšímu vývoji v kauze Partygate se začala kupit volání konzervativních poslanců po Johnsonově rezignaci. Někdejšího premiéra i desítky dalších členů vlády a úředníků policie za účast na večírcích pokutovala, na veřejnost se také dostala plná verze zprávy Sue Grayové, jedné z nejvýše postavených státních úřednic, jež porušování koronavirových opatření na vládní půdě vyšetřovala.

„Věřil jsem tomu, že v počátečních fázích války na Ukrajině by bylo špatné hlasovat o lídrovi,“ uvedl ve vyjádření někdejší prominentní člen probrexitového tábora, poslanec Andrew Bridgen, na konci května. Pak ale přišla nová odhalení a konzervativní poslanci se na začátku června pokusili Johnsona svrhnout – tehdy ještě neúspěšně. Tentokrát se ale proti premiérovi postavili i lidé, kteří ho ještě před měsícem podporovali, například ministryně vnitra Priti Patelová.

Brexit slíbil, brexit dokončil

Nadešel čas jednat, dělat rozhodnutí, nabídnout silné vedení a změnit tuto zemi k lepšímu.
Boris Johnson

To pronesl Boris Johnson 24. července roku 2019 před černými vstupními dveřmi do Downing Street 10. Stanul před nimi poprvé jako premiér Spojeného království. Konzervativec známý pro svou nepředvídatelnost i divoký účes převzal otěže strany i Británie z rukou své předchůdkyně Theresy Mayové.

Země byla uprostřed brexitového procesu, který se Mayové nedařilo dokončit. Johnson v létě a následně i v kampani k předčasným prosincovým volbám slíbil, že Spojené království z Evropské unie vyvede, což se mu nakonec – byť s drobnými průtahy – i podařilo.

Právě brexit byl Johnsonovým dlouholetým cílem. V roce 2016, když se konalo referendum o odchodu Británie z EU, byl jednou z hlavních probrexitových tváří. Popularitu si získal i emotivními výroky, které se ne vždy zakládaly na pravdě: Jako když v roce 2016 v brexitové kampani tvrdil, že Británie každý týden posílá 350 milionů liber Evropské unii. Podle factcheckerů šlo o necelých 280 milionů liber.

Ještě jako londýnský starosta, jímž byl od roku 2008, podporoval kampaň Vote Leave. Londýn, který historicky inklinuje spíš k labouristům, vedl po dvě volební období. A i přes některé finančně náročné přešlapy byl v britské metropoli velmi oblíbený.

Zábavný politik

V roce 2012, kdy se v Londýně konala letní olympiáda, chtěl sjet Johnson na počest prvního britského zlata nově nainstalovanou lanovou skluzavku. Zasekl se ale v půlce dráhy, v médiích se tak objevily fotografie a videa zachycující tehdejšího londýnského starostu, jak v helmě a s britskými vlaječkami v ruce visí pár metrů nad zemí.

„Referendum je životní šance hlasovat pro skutečnou změnu,“ napsal k brexitu Johnson ve svém sloupku pro The Daily Telegraph v roce 2016. „Toto je chvíle pro to být statečný, přemoct se. Ne se schovat pod sukni chůvy v Bruselu a všechno rozhodování předat někomu jinému,“ uvedl.

Poté, co zastánci brexitu zvítězili, se stal ve vládě Mayové ministrem zahraničí. Jako první šéf resortu po pěti letech například navštívil Moskvu. Na post ministra rezignoval v létě roku 2018, krátce po vládním jednání právě o brexitové strategii.

Bývalý novinář

Při studiích na Oxfordu se expremiér věnoval žurnalistice, v čemž pokračoval i v dalších letech. Z listu The Times dostal vyhazov kvůli smyšlené citaci, pro deník Telegraph pracoval jako zahraniční zpravodaj v Bruselu. Odtud se už na začátku devadesátých let projevoval jako euroskeptik. V roce 1999 se stal šéfredaktorem magazínu The Spectator.

Když od Mayové v červenci 2019 převzal kontrolu nad Británií, slíbil, že brexit, jehož druhý termín byl 31. října, dokončí. Řekl, že by raději ležel mrtvý v příkopu, než aby požádal o prodloužení. Nakonec o něj požádal. Týmu vyjednavačů se skutečně v polovině října podařilo navrhnout dohodu, britští poslanci ji ale neschválili.

Do předčasných prosincových voleb Johnson nastoupil s heslem „Get Brexit Done“, tedy „Dokončíme brexit“. Lídr na Brity apeloval s tím, že několikaletý brexitový proces se mu nepodaří dokončit, pokud nebude mít ve Westminsteru většinu.

Ve volebním klání pak Johnson se svou Konzervativní stranou drtivě zvítězili, získali 365 křesel. Po několika hlasováních nakonec dohoda o brexitu prošla a Británie z Evropské unie odešla poslední lednový den roku 2020.

Koronavirová i politická krize

Brexitový úspěch si Johnson ale nestihl naplno vychutnat, nedlouho poté Británii i zbytek světa zasáhla koronavirová krize. V Británii byl její vývoj turbulentní, a to i politicky. Ačkoliv britské úřady evidovaly prvního nakaženého už na začátku března 2020, k lockdownu vláda přistoupila až na konci měsíce, konkrétně 23. března. V momentě, kdy měl covid-19 přes tisíc britských obětí.

Foto: Profimedia.cz

Boris Johnson na jedné z lednových tiskových konferencí. „Jděte na třetí dávku,“ stojí na řečnickém pultu.

O několik dní později byl Johnson testovaný na nový koronavirus s pozitivním výsledkem, na začátku dubna jej přijali do Nemocnice svatého Tomáše. Načež jej zdravotníci kvůli zhoršujícímu se stavu přesunuli na jednotku intenzivní péče. Nakonec Johnsona z nemocnice propustili a na konci měsíce premiér prohlásil, že země překonala „vrchol této nemoci“.

V létě Johnson koronavirová opatření rozvolnil, na podzim ale začala čísla nakažených zase strmě stoupat. V druhé polovině září premiér tvrdil, že „si nemyslí, že by kdokoliv chtěl druhý lockdown“. Právě jeho nastolení pak Britům oznámil v poslední den měsíce října.

V prosinci Johnson skoro osmnácti milionům lidem v oblasti Londýna a východní a jihovýchodní Anglie „zrušil Vánoce“. A s příchodem nového roku 2021 přišel oficiálně i třetí lockdown, který skončil v březnu.

Na konci loňského ledna měla Velká Británie více než 100 tisíc obětí – o bezmála rok později se jedná o 151 tisíc úmrtí.

Muž skandálů a kontroverzí

Ačkoliv se Johnson dopustil při řešení koronavirové pandemie mnoha přešlapů a někteří jej viní z úmrtí desítek tisíc osob, národní stav nouze, všudypřítomný virus i třeba poměrně úspěšná snaha naočkovat co největší část populace kritiku načas přehlušily.

Zelený Johnson

Za Johnsonovy vlády se v listopadu 2021 udála nejdůležitější klimatická událost za posledních několik let. Tedy summit COP26, který ve skotském Glasgow pořádala právě Velká Británie. Zatímco v minulosti byl Johnson vůči otázce klimatické změny skeptický, v posledních letech hlásá myšlenku zelené politiky naplno. Částečně ze svého vlastního přesvědčení, částečně i proto, že jde o znělé, pro voliče atraktivní téma.

Před necelými dvanácti lety spustil Johnson – tehdy jako starosta Londýna – v metropoli projekt samoobslužných půjčoven kol. A Británie má v současnosti jeden z nejambicióznějších plánů na světě, co se klimatické politiky týče. V roce 2050 chce být uhlíkově neutrální, za 13 let by už ráda fungovala na uhlíkově neutrální elektřinu. Navyšuje také investice třeba do zelených zdrojů nebo vozidel i oblasti nukleární energie.

V momentě, kdy začala krize – přinejmenším mediálně – ustupovat, začaly z Johnsonovy skříně vylézat kostlivci. A nebylo jich málo. Od šokujících výroků až po ony nepovolené večírky.

Už žádné zas*ané lockdowny. Ať se ta těla nakupí po tisících!
měl Boris Johnson prohlásit ke konci roku 2020

Politické krizi expremiér čelil nepřetržitě vlastně už od loňského jara – několikrát v loňském roce vystoupil před Dolní sněmovnou a čelil prudkým dotazům na své počínání. Netřeba připomínat, že v podobném duchu vstoupil i do roku 2022.

Propíralo se například nejasné financování renovace Downing Street 11, Johnsonova privátního bytu. Přestavba totiž výrazně přesáhla limity dotace, kterou premiéři na přestavbu příbytku mohou získat.

Britskými médii kolovaly zvěsti o tom, že si paní premiérová takzvaně vyhodila z kopýtka a koupila například velmi drahé designové tapety. Johnson se pak měl pokusit získat peníze na renovaci skrze sponzory Konzervativní strany. A následně se snažil i překroutit pravidla.

Rozbouřené vody britské politiky ještě více rozvířila kauza premiérových textovek s vlivnými osobnostmi. Například s podnikatelem Jamesem Dysonem, kterému premiér údajně slíbil daňové úlevy pro jeho pracovníky, když bude vyrábět ventilátory v Británii, nebo taky se saúdským princem Muhammadem bin Salmánem.

„Konzervativci nesnáší dobře hlupáky. Konzervativní strana je tou nejdéle přežívající politickou stranou na světě díky tomu, že se nenechá vést idioty. A nemá problém se jich zbavit. Konzervativci mají v Dolní sněmovně většinu, takže si můžou dovolit vyměnit premiéra,“ okomentoval politickou situaci ve Spojeném království před časem pro Seznam Zprávy politolog Russell Foster z londýnské King’s College.

O svém příštím lídrovi a tedy i britském premiérovi bude Konzervativní strana teprve rozhodovat. Dá se ale očekávat, že sáhne po někom méně excentrickém, než byl Boris Johnson.

Reklama

Doporučované