Článek
Zatímco na východě Ukrajiny stále zuří tvrdé boje, miliony Ukrajinek a Ukrajinců se, jak to jen jde, připravují na rychle přicházející zimu. Tzv. winterizace, tedy zajištění izolace a vytápění kvůli válce často poškozených budov, se také v uplynulých týdnech stala hlavním cílem humanitární pomoci ze strany Západu.
Vše však probíhá během každodenního ostřelování, plánovaných i neplánovaných výpadků dodávek elektřiny a vody a za neustálých snah Ruska napáchat další škody na energetické infrastruktuře s cílem terorizovat místní obyvatelstvo.
Plán na desítky let
Úvahy místních a regionálních samospráv, centrální vlády v Kyjevě, občanské společnosti i evropských donátorů se přesto neomezují jen na zajištění podmínek pro zajištění základních životních potřeb co možná největšího počtu obyvatel v nadcházejících měsících.
Mezi podporovateli Ukrajiny je i mnoho takových, kteří se dívají o krok či dva dále a zajímá je dlouhodobá budoucnost země po skončení ruské agrese. Tato perspektiva je přinejmenším od 23. června tohoto roku, kdy byl Ukrajině udělen status kandidátské země na budoucí členství v EU, bezpochyby evropská. Je v zájmu všech, Česko nevyjímaje, aby byla také zelená.
Zakomplexovaný Putin
Americký týdeník se dostal k e-mailům, ve kterých whistleblower z ruské kontrarozvědky zblízka popisuje ruského prezidenta Vladimira Putina. Přibližuje jeho psychologický profil a odhaduje, čeho je na Ukrajině schopen.
Na konci října proběhla donátorská konference pro Ukrajinu v Berlíně. Ve své závěrečné řeči zde uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, že Marshallův plán pro Ukrajinu musí být také v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu. A ostatně už počátkem května 2022 publikovalo přes 50 ukrajinských nevládních organizací výzvu, aby se „zelená obnova stala základem budoucí strategie pro poválečnou rekonstrukci Ukrajiny“. Je jasné, že dnešní rozhodnutí a investice budou mít dopad na ukrajinskou společnost na desetiletí dopředu. Co to ovšem vše může znamenat v praxi?
Znamená to přemýšlet nad bezpečností země v souvislosti s udržitelností. Budoucnost Ukrajiny, stejně jako dalších států, tkví v přechodu na čisté a často decentralizované zdroje energie, které ostatně představují mnohem méně zajímavý vojenský cíl než obrovské uhelné či jaderné elektrárny a teplárny.
Znamená to zateplit co nejdříve co možná nejvíce budov, a to včetně tisíců poškozených kvůli válce, a kde to jde, vyměnit fosilní zdroje tepla. Znamená to přemýšlet o udržitelném fungování zemědělství, které je pro ukrajinskou ekonomiku i zaměstnanost klíčové a které ostatně dnes využívá o dost méně chemie a umělých hnojiv, než je standardem na Západě.
Znamená to také sanaci ekologických škod, které ruská agrese na území napáchala a ještě stále páchá. Ta bude trvat mnoho let a vyžádá si miliardy dolarů, které by Rusko mělo zaplatit v budoucích reparacích.
V delším výhledu to znamená připravit se na zavedení trhu s emisemi uhlíku po vzoru EU ETS (evropský systém pro obchodování s emisemi, pozn. red.). A v neposlední řadě to také znamená snažit se o dodržení co nejvyšších (rozuměj evropských) environmentálních standardů během obnovy ukrajinského průmyslu, infrastruktury a měst.
Výzva pro celé generace
Evropa by při tom všem měla posílit svou pozici a kredibilitu jakožto podporovatele Ukrajiny, včetně poskytování průběžné a flexibilní makrofinanční pomoci její strádající ekonomice. Jen tak může získat potřebnou věrohodnost pro vedení procesu ukrajinské poválečné rekonstrukce, o které se EU na mezinárodním poli (prozatím spíše rétoricky) uchází. Západem poskytované finance směřované na obnovu ovšem musí s přihlédnutím k výše řečenému přicházet s určitými podmínkami odrážejícími EU taxonomii udržitelných aktivit či princip DNSH – významně neškodit životnímu prostředí.
Další triumf Ukrajinců?
Šéf společnosti Enerhoatom uvedl, že v posledních několika týdnech dostává informace, ze kterých vyplývá, že se Rusové připravují na odchod ze Záporožské jaderné elektrárny. Ruská okupační správa to odmítá.
Kyjev předvídá další ruskou potupu. Odchod ze Záporožské elektrárny
Svou roli může sehrát ještě i do konce roku běžící předsednictví Česka v Radě EU. Premiér Petr Fiala bude svému švédskému protějšku Ulfu Kristerssonovi nepochybně předávat vedle mnoha dalších agend také tu týkající se budoucí role Evropské unie v procesu poválečné obnovy země.
Ačkoli se Česká republika zhostila role koordinátora sedmadvacítky v době ruské agrese se ctí a i na národní úrovni podnikla řadu důležitých kroků, i kvůli resortismu ve vlastních řadách koherentní vizi pro poválečnou Ukrajinu dosud nepředložila. Je nejvyšší čas, aby se o to pokusila. Ostatně poválečná rekonstrukce Ukrajiny je oficiální prioritou číslo jedna českého předsednictví.
Slovy německého kancléře Olafa Scholze z berlínské konference, rekonstrukce Ukrajiny bude výzvou pro celé generace. O to je podstatnější neodkládat její zahájení a zároveň o ní přemýšlet v kontextu zelené modernizace celé Evropy.
Protože až ruská válka proti Ukrajině konečně skončí, musíme být připraveni Ukrajině a jejím obyvatelům pomoci postavit se co nejrychleji znovu na nohy, aby se země mohla stát plnohodnotným členem evropského společenství.
