Hlavní obsah

Konec severské neutrality? Putinova válka tlačí Finy a Švédy do NATO

Foto: Profimedia.cz

Finská premiérka Sanna Marinová na tiskové konferenci 28. února. Informovala, že se Finsko rozhodlo poskytnout Ukrajině zbrojní pomoc.

Reklama

K vojenské pomoci Ukrajině se po ruské invazi přidaly také neutrální evropské země. Sankce po vzoru EU zavedlo i Švýcarsko.

Článek

Začátkem týdne zveřejnila finská veřejnoprávní stanice Yle přelomové výsledky průzkumu veřejného mínění. Většina dotázaných se poprvé vyslovila pro vstup Finska do NATO.

Pro začlenění severské republiky do aliance bylo 53 procent oslovených. V předchozím srovnatelném průzkumu, který byl proveden v lednu 2017, přitom vstup do NATO podpořilo jenom 19 procent respondentů.

„Situace se doslova otočila. Čísla podporovatelů a odpůrců se prakticky vyměnila,“ komentoval výsledky Juha Rahkonen, šéf výzkumné agentury Taloustutkimus, která výzkum provedla.

Nikdo nepochybuje, co změnu postoje Finů způsobilo – napětí mezi Ruskem a Ukrajinou, které od loňska postupně gradovalo a vyvrcholilo útokem ruských vojsk.

Současně došlo ke zlomu i v politice finské vlády. Sociálnědemokratická premiérka Sanna Marinová v pondělí oznámila „historické rozhodnutí“, když její kabinet schválil dodání 1500 protitankových zbraní, 2500 automatických pušek a dalšího vojenského vybavení Ukrajině.

„Znamená to odchýlení od tradice a od ustanovení vládního programu, že Finsko nebude vyvážet zbraně do zemí, které vedou válku. Tohle je ale jiná situace,“ poznamenal k tomu prezident Sauli Niinistö ve finské televizi.

Mezitím podepsaly desítky tisíc Finů petici za vstup do NATO. V úterý večer na toto téma diskutovaly parlamentní strany.

„Společně jsme uznali, že bezpečnostní politika se po útoku Ruska na Ukrajinu podstatně změnila. To je fakt, který musíme brát v potaz,“ řekla po jednání premiérka Marinová. Dodala, že politici zatím neučinili „žádná konečná rozhodnutí o procesech ani o čemkoli jiném“.

Finsko sice nebylo součástí Sovětského svazu jako Ukrajina, před bolševickou revolucí ale patřilo pod carské Rusko. Během druhé světové války ve dvou fázích se Sověty bojovalo a aby si následně zajistilo samostatnost, částečně se podřídilo zahraniční politice vítězné mocnosti. Mezistátní smlouva z roku 1948 Finsku zakazovala vstoupit do vojenských organizací, jako bylo NATO.

Pro tuto měkkou variantu podrobení se Moskvě se v éře studené války zažil výraz „finlandizace“. Pojem se nedávno znovu vynořil v souvislosti s Ukrajinou. Francouzský prezident Emmanuel Macron v první polovině února zmínil finlandizaci jako jedno z možných řešení, které by mohlo Kreml uspokojit.

Jenže to bylo ještě pár týdnů před ruskou invazí. Její zahájení vyvolalo opačný efekt, než by si Kreml přál. Místo ústupu jednotek NATO zpátky na hranici bývalé železné opony začínají o členství v alianci uvažovat i dlouhodobě neutrální země.

Diskuse o vstupu do NATO kromě Finska několik měsíců sílí i v sousedním Švédsku, které se drží neutrality už od první poloviny 19. století.

Stejně jako ve Finsku se však švédská vláda rozhodla přerušit tradici a v neděli oznámila, že pošle na Ukrajinu 5000 protitankových střel a další vojenské vybavení.

„Švédsko nic takového neudělalo od roku 1939, kdy Sovětský svaz napadl Finsko,“ připomněla v úterním televizním projevu k národu premiérka Magdalena Anderssonová. Vojenskou pomocí Ukrajině však podle ní Švédsko udělalo to nejlepší i pro svoji bezpečnost.

Kreml na úvahy severských zemí o začlenění do aliance reaguje ostře. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová minulý týden prohlásila, že možný vstup Švédska a Finska do NATO by mohl mít „vojenské a politické následky“.

Vstup do NATO se v posledních týdnech více skloňuje také v Rakousku, jehož ústavou zaručená neutralita vychází podobně jako u Finska z poválečného uspořádání Evropy.

„Asi nikdy od rozpadu Sovětského svazu před 30 lety nebyl takový krok tolik nasnadě jako nyní. Vzhledem ke skutečnosti, že Rusko od anexe Krymu opět pohlíží na válku jako na prostředek politiky a především jako prostředek k posunu hranic, se jeví jako logické, aby Rakousko přehodnotilo své bezpečnostní zájmy,“ napsal minulý týden jeden z komentátorů listu Die Presse a vyzval ke společnému postupu se Švédskem a Finskem.

Podle konkurenčního deníku Der Standard však lpění Rakušanů na neutralitě nemusí zvrátit ani válka na Ukrajině. „Obyvatelstvo není na konec neutrality připraveno,” citoval Standard bývalého lidoveckého předsedu rakouské sněmovny Andrease Khola, který se v minulosti ke vstupu do aliance přikláněl.

Zdrženlivější přístup Rakouska vyplývá i z toho, že země nemá společnou hranici s Ruskem ani s Ukrajinou. Zdejší politici navíc udržovali s Putinovým režimem poměrně vřelé vztahy. Bývalé ministryni zahraničí Karin Kneisslové byl ruský prezident dokonce na svatební veselce.

Odborníci připomínají, že státy jako Švédsko, Finsko nebo Rakousko ve skutečnosti už dávno neutrální nejsou. Už jen vzhledem ke členství v EU, která má společnou zahraničně bezpečnostní politiku. Pokud by chtěly být tyto státy důsledně neutrální, musely by vojenskou pomoc Ukrajině v Bruselu zablokovat. Už v 90. letech navíc všechny tři země začaly s NATO spolupracovat v programu Partnerství pro mír.

Válka na Ukrajině

Foto: Seznam Zprávy, Shutterstock.com

.

Podívejte se, jak pomoci Ukrajině. Reportéři Seznam Zpráv se už pošesté vydali na Ukrajinu, podívejte se na jejich očitá svědectví z válkou zmítané Ukrajiny. Seznam Zprávy v ukrajinštině (praktické informace, zprávy, příběhy) – Українські новини.

To nejdůležitější k dění na Ukrajině shrnujeme každý všední den v newsletteru Tečka. Přihlaste se k odběru.

Přísnou nestrannost opustilo pod vlivem ukrajinské války dokonce i Švýcarsko, které není členem EU a jehož tradice neutrality sahá až do 17. století. Po několikadenním lavírování se vláda konfederace nakonec v pondělí rozhodla, že přijme sankce proti Rusku podle vzoru Unie. Podle švýcarského prezidenta Ignazia Cassise šlo o unikátní a těžký krok, který vyžadoval pečlivé posouzení.

Role alpské země v jednotném postupu proti Rusku je velmi důležitá. Švýcarsko je oblíbeným cílem pro zahraniční vklady Rusů. Podle švýcarské národní banky měli ruští občané ve švýcarských bankách v roce 2020 vklady ve výši 10,4 miliardy švýcarských franků (zhruba 250 miliard korun).

Reklama

Doporučované