Hlavní obsah
Online

Rusové podle Kyjeva střílí na evakuační autobusy, na místě jsou mrtví

Foto: ČTK

Obyvatelé na předměstí Kyjeva probírají trosky svých domů.

Reklama

aktualizováno •

Rusko útočí na Ukrajinu, situaci sledujeme v online reportáži.

Článek

Nejdůležitější informace s datem 15.4.

  • Křižník Moskva se potopil při vlečení v bouři, uvedlo ruské ministerstvo obrany na telegramu. Vážné poškození vlajkové lodi své Černomořské flotily Rusko přiznalo již dříve. Plavidlo podle ukrajinské verze zasáhly protilodní střely Neptun.
  • Ukrajinský parlament schválil usnesení, v němž označil počínání ruské armády na Ukrajině za genocidu a vyzval parlamenty, vlády a organizace ve světě, aby učinily totéž.
  • Ruský prezident Vladimir Putin v zásadě neodmítá schůzku se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, ale ještě předtím je nutné nejprve připravit text dohody, uvedl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov podle agentury TASS.
  • Kramatorsk a Kosťantynivka se pravděpodobně stanou cílem ruského násilí a nevybíravých útoků, kterým od začátku ruské invaze na Ukrajinu čelila centra jiných ukrajinských měst. S odkazem na informace rozvědek to uvedlo britské ministerstvo obrany.
  • „Nebudeme moci dále mluvit o Baltu bez jaderných zbraní, rovnováha musí být obnovena,“ prohlásil podle agentury Reuters ruský expremiér a místopředseda ruské Bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv. Reagoval tak na vážné úvahy Švédska a Finska ještě letos vstoupit do NATO, které vyvolala ruská invaze na Ukrajinu.

VÁLEČNOU SITUACI JSME SLEDOVALI ONLINE I VE ČTVRTEK:

  • Ukrajina obvinila Rusko z dalších útoků na evakuační autobusy

    Ukrajinská ombudsmanka pro lidská práva tvrdí, že Rusové zahájili palbu na dva autobusy převážející civilisty do bezpečí z východu země, kde se boje stupňují. Při cestě z města Starobilsk v Luhanské oblasti do města Dnipro bylo zabito a zraněno několik lidí, uvedla ombudsmanka Ljudmyla Denisová.

    Již dříve Ukrajina uvedla, že při střelbě na autobusy evakuující civilisty z města Borova v Charkovské oblasti bylo zabito nejméně sedm lidí a 27 jich bylo zraněno.

  • Letošní Velikonoce jsou ve znamení hluků války, zaznělo ve Vatikánu

    Letošní Velikonoce jsou ve znamení zlozvěstného hluku války. Při obřadu, který připomněl ukřižování Ježíše, to řekl vatikánský kazatel kardinál Raniero Cantalamessa. Při rozhovoru s italskou televizí RAI papež František dnes prohlásil, že „válka je všude“, uvedla agentura AFP. „Letošní Velikonoce neslavíme s radostným hlaholem zvonům, ale za zlověstného hluku bomb a ničivých výbuchů, které znějí nedaleko odtud,“ uvedl při velkopáteční ceremonii Cantalamessa. „V Evropě se nás tato válka (na Ukrajině) hodně dotýká. Ale podívejme se víc do dálky. Svět je ve válce,“ řekl František a připomněl například konflikty v Jemenu, Sýrii či vyhnání Rohingů z Barmy. Vatikán již dříve oznámil, že při jedné části procesí ponesou spolu kříž dvě ženy z Ruska a Ukrajiny, které společně pracují v jedné římské nemocnici. To však vyvolalo kritiku ze strany ukrajinských představitelů a zástupců katolíků na Ukrajině.

  • RFI: Japonci se obávají ruských manévrů, rozvolnit sankce ale nechtějí

    Japonci se dívají se znepokojením na intenzivní vojenské aktivity Ruska na Kurilských ostrovech a v Japonském moři. Moskva v oblasti pořádá již třetí vojenské cvičení za méně než měsíc. Poslední vojenské cvičení u Kurilských ostrovů a v Japonském moři začala Moskva ve čtvrtek. Součástí bylo i odpálení střel s dlouhým doletem. Podle analytiků má Rusko v oblasti několik stovek stíhaček a řadu ponorek s jaderným pohonem.

    Nebezpečí vnímá podle stanice RFI i řada Japonců.

    „Vzbuzuje to ve mně strach. Hodně se mluví o tom, že by Čína mohla zaútočit na Tchaj-wan, ale čím dál častěji se ptám, zda to nebude nakonec Rusko, které zaútočí na Japonsko,“ řekl stanici jeden obyvatel Tokia.

  • USA: Ruský křižník Moskva zasáhly dvě ukrajinské střely Neptun

    USA tvrdí, že ruský křižník Moskva, který se ve čtvrtek potopil, zasáhly dvě ukrajinské protilodní střely typu Neptun. Informoval o tom web CNN s odvoláním na nejmenovaného amerického činitele.

  • OSN: Na Ukrajině jsou ohroženy životy 2,7 milionu lidí se zdravotním postižením

    Na Ukrajině jsou mimo jiné ohroženy životy přibližně 2,7 milionu lidí se zdravotním postižením, připomněl Výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením. Ten se odvolává na hlášení, že mnoho takových obyvatel uvázlo nebo zůstalo opuštěno ve svých domovech, pečovatelských centrech či sirotčincích a nemají prostředky na pokrytí základních potřeb ani léky.

  • Ruská média: Posádka křižníku Moskva se dostala do přístavu Sevastopol

    Posádka ruského křižníku Moskva, který se ve čtvrtek potopil v Černém moři, byla dopravena do přístavu Sevastopol, informovala ruská státní tisková agentura TASS s odvoláním na nejmenovaný zdroj.

    TASS neposkytl žádné další podrobnosti o počtu členů posádky zachráněných z lodi. Ruská vláda neposkytla žádné podrobnosti o obětech. Z ukrajinských zdrojů ovšem přicházejí informace, že zkáza Moskvy si vyžádala lidské oběti.

  • V osvobozené Kyjevské oblasti už bylo objeveno více než 900 těl civilistů

    V Kyjevské oblasti už bylo po stažení ruských sil objeveno více než 900 těl civilistů. Drtivá většina z nich byla zastřelena, uvedl dnes policejní šéf oblasti Andrij Něbytov. Potvrzený počet mrtvých je zhruba dvojnásobný oproti bilanci, kterou úřady oznámily před téměř dvěma týdny. Ve středu hovořily o více než 720 zabitých civilistech a 200 pohřešovaných v Kyjevské oblasti.

    Většina obětí zemřela na následky střelných ran, což podle policie ukazuje, že mnoho lidí „bylo jednoduše popraveno“ na ulici. Podle Něbytova policejní data ukazují, že rány střelnou zbraní byly příčinou smrti u 95 procent obětí. Těla byla podle něj ponechána na ulicích nebo dočasně pohřbena.

    Každý den jsou v oblasti kolem ukrajinské metropole nacházena další těla pod sutinami a v hromadných hrobech, dodal Něbytov. Nejvíce obětí, více než 350, připadá na město Buča, které se stalo jedním z hlavních symbolů krutosti ruské války zahájené na Ukrajině.

  • Ukrajina přijme velkou finanční pomoc od Japonska a Kanady

    Ukrajina souhlasila, že od japonské vlády dostane finanční pomoc ve výši 13 miliard jenů (přes 2,3 miliardy korun) a s Kanadou podepsala dohodu o podpoře ve výši 500 milionů kanadských dolarů (téměř devět miliard korun). Informoval o tom dnes ukrajinský premiér Denys Šmyhal.

    „Jsou to prostředky na financování našich primárních potřeb. Jednáme o podpoře na všech úrovních s každým, kdo může pomoci,“ řekl Šmyhal v projevu vysílaném v televizi.

    Podle agentury Reuters, která se odvolává na německý vládní zdroj, chce německý kancléř Olaf Scholz vydat dodatečné dvě miliardy eur (zhruba 49 miliard korun) na novou armádní výzbroj, přičemž větší část má pomoci Ukrajině. Německo čelí kritice, že Ukrajině zejména vojensky pomáhá málo.

  • EU odsoudila ruské rozhodnutí o vyhoštění evropských diplomatů

    Evropská unie odsoudila „neopodstatněné rozhodnutí“ Ruska vyhostit ze země 18 členů zastoupení Evropské unie v Rusku, uvedl v pátečním prohlášení mluvčí EU Peter Stano.

    „Evropská unie odsuzuje neodůvodněné a nepodložené rozhodnutí Ruské federace vyhostit 18 členů delegace Evropské unie v Ruské federaci. Dotčení diplomaté EU vykonávají své funkce v rámci Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích,“ uvedl Stano.

    Stano označil rozhodnutí Ruska za „čistě odvetný krok“, který „dále prohloubí jeho mezinárodní izolaci“.

  • Moskva vyhošťuje 18 členů diplomatického zastoupení EU

    Moskva dnes oznámila vyhoštění 18 členů zastoupení Evropské unie v Rusku. Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že diplomaté musí odejít v nejbližší budoucnosti. Podle ruské diplomacie jde o odpověď na podobný krok ze strany EU, která takto reagovala na ruskou agresi vůči Ukrajině.

    „V odvetě za nepřátelské akce Evropské unie bylo 18 členů zastoupení EU v Rusku prohlášeno za nežádoucí osoby a musí co nejdříve opustit ruské území,“ uvedlo ruské ministerstvo v prohlášení.

    Evropská unie předtím prohlásila za nežádoucí osoby 19 členů ruské diplomatické mise při EU. Jednotlivé evropské země už vyhostily dohromady téměř 500 ruských diplomatů a pracovníků ruských diplomatických misí. Moskva obvykle na takové kroky reaguje recipročními opatřeními.

  • USA nevěří, že na palubě potopeného ruského křižníku byly jaderné zbraně

    Podle některých odhadů hrozilo, že ruský křižník Moskva měl v době svého potopení na palubě jaderné zbraně. Spojené státy ale uvedly, že je to vysoce nepravděpodobné. Vyplývá to z nejnovějšího posudku amerických zpravodajských služeb, který dva vysoce postavení američtí představitelé poskytli CNN.

    Vzhledem k tomu, že Moskva byla křižníkem protivzdušné obrany, bylo by podle CNN rozmístění jaderných zbraní na palubě obzvláště neobvyklé.

  • Je velmi pravděpodobné, že Finsko požádá o vstup do NATO, uvedla ministryně

    Finská ministryně pro evropské záležitosti Tytti Tuppurainenová se domnívá, že je „velmi pravděpodobné“, že její země požádá o vstup do Severoatlantické aliance. Konečné rozhodnutí ale ještě nepadlo, řekla v rozhovoru, který odvysílala britská stanice Sky. Po ruské agresi proti Ukrajině se podpora vstupu do NATO mezi Finy výrazně zvýšila, uvedla agentura AFP.

    „Zdá se, že Finové se už rozhodli a naprostá většina z nich je pro vstup do NATO,“ prohlásila ministryně. Podle průzkumů veřejného mínění takový krok podporuje 60 až 70 procent Finů, před ruskou invazí na Ukrajinu byla pro vstup do NATO jen zhruba čtvrtina respondentů. Zhruba polovina z 200 poslanců finského parlamentu již oznámila, že vstup do vojenské aliance podpoří. Proti se vyslovilo 12 zákonodárců.

    V souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině o vstupu do aliance uvažuje i Švédsko.

  • OSN: Před válkou na Ukrajině už uteklo přes pět milionů lidí

    Od začátku nynější války na Ukrajině už ze země uteklo přes pět milionů lidí, oznámil dnes úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Naprostou většinu tvoří Ukrajinci, zemi napadenou 24. února Ruskem ale opustilo i 215 000 cizinců, informovala AFP.

    UNHCR eviduje k dnešku 4 796 245 ukrajinských uprchlíků, Mezinárodní organizace pro migraci zhruba 215 000 utečenců jiných národností. Ve srovnání se čtvrtečními údaji je to o téměř 60 000 ukrajinských běženců víc. Zhruba 60 procent prchajících Ukrajinců míří do Polska, do Rumunska jich podle AFP zatím dorazilo asi 725 000. Počet uprchlíků z Ukrajiny v Česku se ustálil na přibližně 300 000, další přicházejí, ale někteří odcházejí do dalších zemí.

  • Dodávka zbraní z USA na Ukrajinu dorazí během příštích 24 hodin

    Podle vysokého představitele amerického ministerstva obrany by měl první let s novou vojenskou pomocí pro Ukrajinu v hodnotě 800 milionů dolarů dorazit během příštích 24 hodin. Informoval o tom web CNN.

    Úředník uvedl, že Ukrajinci materiál vyzvednou na hranicích a sami ho dopraví do země.

  • Ohledně osudu posádky ruského křižníku Moskva panují nejasnosti

    Nejasnosti panují ohledně osudu pětisetčlenné posádky ruského raketového křižníku Moskva, vlajkové lodi Černomořské flotily, který se ve čtvrtek potopil. Ruské ministerstvo obrany podle ruskojazyčné verze zpravodajské stanice BBC původně tvrdilo, že se evakuovali všichni námořníci. Z ukrajinských zdrojů ovšem přicházejí informace, že zkáza Moskvy si vyžádala lidské oběti.

    Ruské ministerstvo obrany už v noci na čtvrtek připustilo, že v důsledku požáru na křižníku explodovala munice. Uvedlo tehdy, že „celá posádka“ byla evakuována. Podle Kyjeva křižník zasáhly dvě protilodní střely Neptun.

    Během čtvrtka ruské úřady tvrdily, že ohnisko požáru se podařilo lokalizovat a že plavidlo bude odtaženo do přístavu v Sevastopolu. Večer ale informovaly, že v bouři se vlečená loď potopila. „Jak jsme oznámili už dříve, posádka lodi byla evakuována,“ uvedlo ministerstvo obrany. BBC ovšem podotýká, že v prohlášení resortu už chybí slovo „celá“.

  • Ruské úřady zablokovaly ruskojazyčnou verzi The Moscow Times

    Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor zablokoval ruskojazyčnou internetovou verzi deníku The Moscow Times. Deník, který informuje o dění v Rusku od rozpadu Sovětského svazu, o tom informoval na svých internetových stránkách. Zprávy The Moscow Times v ruštině jsou dostupné v zahraničí a prostřednictvím virtuální privátní sítě (VPN).

    The Moscow Times se podle ruských úřadů provinily tím, že 4. dubna zveřejnily článek o příslušnících pořádkové policie, kteří odmítají bojovat na Ukrajině a vracejí se do Ruska.

    Roskomnadzor od začátku ruské invaze na Ukrajinu zablokoval nejméně 40 ruských i zahraničních webů. Řada nezávislých médií v Rusku zastavila činnost kvůli obvinění ze šíření „nevěrohodných informací“, které nepocházejí z oficiálních ruských zdrojů.

  • Na palubě Moskvy zahynul velitel lodi Anton Kuprin, tvrdí Ukrajina

    Velitel křižníku Moskva Anton Kuprin zemřel při výbuchu a požáru na palubě, informoval podle stanice Nexta poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko. Kuprin podle stanice dal první den války rozkaz k útoku na Hadí ostrov.

  • Severní Makedonie vyhostila šest ruských diplomatů

    Severní Makedonie vyhostila šest ruských diplomatů, informoval makedonský deník Meta. Jde již o druhý podobný krok, už 28. března bylo ze Severní Makedonie vyhoštěno pět ruských diplomatů.

Reklama

Hlavní zprávy