Hlavní obsah

Kyjev Paříži nevěří. Ministryně na Ukrajině žehlí řeči o nadbíhání Kremlu

Foto: Twitter Catherine Collonnaové

Šéfka francouzské diplomacie Catherine Colonnaová před vlakem ukrajinských státních drah.

Reklama

V poslední době se spekulovalo o francouzském tlaku na uzavření příměří na Ukrajině „za každou cenu“, podezření vzbudilo i Macronovo varování před ponižováním Putina.

Článek

Telefonáty mezi francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem už vyvolaly hodně kritiky. Výsledek neměly až dosud žádný a Francie čelila obvinění, že Kremlu příliš ustupuje. Možná i proto se v pondělí vydala do Kyjeva nová šéfka francouzské diplomacie Catherine Colonnaová.

Ministryně se stala vůbec nejvyšší představitelkou země, která od začátku ruské invaze 24. února navštívila Ukrajinu. Francie tak dohání zpoždění, jež má v tomto směru za ostatními zeměmi – i Německo, které je kvůli váhání s vyzbrojováním Ukrajiny kritizované ještě více, už vyslalo do Kyjeva ministryni zahraničí Annalenu Baerbockovou. Sám Macron řekl, že do Kyjeva zavítá jen tehdy, pokud bude mít cesta nějaký smysl.

Colonnaová jede do Kyjeva, aby „ukázala solidaritu s ukrajinským lidem… tváří v tvář ruské agresi“, oznámila francouzské diplomacie. V Kyjevě se zkušená diplomatka a bývalá mluvčí prezidenta Jacquesa Chiraka sejde s prezidentem Volodymyrem Zelenským i se svým protějškem Dmytrem Kulebou. Jednat se bude mimo jiné o ruské blokádě ukrajinského obilí v přístavech, jež vyvolává obavy o globální potravinovou bezpečnost.

Ještě předtím navštívila Buču, město, v němž ruští vojáci masakrovali civilní obyvatelstvo. Na místě měla předat tamním úřadům hasičské vozy a sanitky, píše se v oficiálním prohlášení.

Dohady okolo vstupu do EU

Ministryně by měla s představiteli Ukrajiny mluvit i o Macronově plánu na vytvoření „evropského politického společenství“, do něhož by Ukrajina mohla vstoupit. Francie ho chce vytvořit jako další nástroj pro spolupráci se zeměmi, které by v budoucnu měly vstoupit do Evropské unie.

Ministr pro evropské záležitosti Clément Beaune ale musel před několika dny Ukrajinu ujišťovat, že do EU nakonec vstoupí a že výše zmíněné společenství není žádnou alternativou k plnému členství. Beaune předtím Ukrajince příliš nepotěšil, když řekl, že vstup jejich země do EU si vyžádá nejméně 15 až 20 let.

Mnohé dohady vyvolaly i opakované Macronovy telefonáty Putinovi. Po válečných zvěrstvech v Buči s nimi sice načas Macron přestal, minulý týden ale spolu s německým kancléřem Olafem Scholzem s ruským diktátorem opět mluvili. Macron také veřejně varoval před Putinovým ponížením.

Některá ukrajinská média navíc před časem informovala o tom, že Macron údajně tlačil na prezidenta Zelenského k územním ústupkům vůči Rusku ve snaze dosáhnout okamžitého příměří. Elysejský palác to ale popřel a zdůraznil, že všechna jednání prezidenta Macrona o válce na Ukrajině úzce koordinuje právě se Zelenským.

Ukrajinci ale přesto Francouzům příliš nevěří: „Pravdou je, že pro některé politiky v těchto zemích (Francie, Německo, pozn. red.) je Ukrajina jen překážkou v jejich plánech vrátit se k obvyklému byznysu s Ruskem. Dali by přednost tomu, aby se Ukrajina vzdala. Místo toho, aby nám dodali těžké zbraně, nás tlačí k mírové dohodě s Putinem podle jeho not,“ citoval list Newsweek ukrajinského poslance Oleksandra Merežka, který je šéfem zahraničního výboru parlamentu. To považuje ukrajinský politik za neférové, zvláště s ohledem na to, že v EU jsou i země, které podrývají unijní i transatlantickou solidaritu.

Francie podporuje sankce a dodává zbraně

Francouzská diplomacie ale takovou kritiku odmítá. Diplomat Pierre Morcos, pracující ve washingtonském think-tanku Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), v článku pro server Defense News připomněl, že Francie i Německo stály u zrodu nynějších tvrdých sankcí proti Rusku a v současné době podporují zákaz vývozu ruské ropy do zemí EU. Cílem je podle francouzských diplomatů „udusit ruskou ekonomiku“ a potrestat ruské oligarchy.

Obě země také tlačí na vyšetřování válečných zločinů spáchaných ruskými vojáky, Francie proto vyslala do Buči tým forenzních analytiků, kteří mají shromáždit potřebné důkazy, a zvýšila svůj příspěvek pro Mezinárodní trestní tribunál.

V neposlední řadě je k úplnosti francouzského postoje k válce třeba připomenout i dodávky zbraní – v případě Francie šlo například o děla Caesar, k jejichž obsluze se ve Francii také školily čtyři desítky ukrajinských dělostřelců.

Reklama

Doporučované