Článek
Podplukovník Paul-Henri Damiba stál v čele vzpoury, po níž byl v pondělí svržen prezident Burkina Fasa Roch Kaboré. Damiba prezidenta obvinil z toho, že nedokázal potlačit násilí islamistických militantů. Analytici naznačují, že pondělní převrat začal jako vzpoura na vojenské základně, kde se nachází věznice, v níž byly uvězněny některé z klíčových postav, které se podílely na pokusu o převrat v roce 2015.
Armáda v pondělí oznámila, že sesadila Kaborého a uvěznila ho v domácím vězení. Armáda také pozastavila platnost ústavy, rozpustila vládu a parlament, uzavřela hranice a vyhlásila zákaz nočního vycházení. Důvodem je zhoršení bezpečnostní situace.
Svůj první celostátní projev od převzetí moci pronesl v předvečer mimořádného summitu západoafrických lídrů, svolaného v reakci na puč. „Až budou vhodné podmínky, v souladu s termínem, který náš lid určí, zavazuji se k návratu k normálnímu ústavnímu pořádku,“ prohlásil 41letý podplukovník Damiba v červeném baretu a armádní uniformě.
Damiba uvedl, že se sejde se zástupci různých částí společnosti, aby se dohodli na plánu reforem. Dodal, že Burkina Faso po státním převratu potřebuje mezinárodní partnery „více než kdy jindy“. „Vyzývám mezinárodní společenství, aby podpořilo naši zemi, aby se mohla co nejdříve dostat z této krize,“ řekl.
Nový de facto lídr Burkina Fasa neupřesnil, od které části mezinárodního společenství chce podporu. Britský deník BBC poznamenal, že převrat přichází v době, kdy Rusko soupeří s Francií o to, kdo pomůže západoafrickým zemím v boji proti rostoucímu islamistickému povstání.
Podplukovník Damiba ve svém projevu uvedl, že boj proti džihádistům bude jeho prioritou, a slíbil, že znovu dobude venkovské oblasti a umožní návrat 1,5 milionu lidí, kteří museli uprchnout ze svých domovů.
Kdo je nový vůdce Burkina Fasa?
Než se Damiba chopil moci, stál v čele boje proti islamistickým militantům. V loňském roce na toto téma napsal knihu. Jednačtyřicetiletého důstojníka v prosinci prezident Kaboré povýšil na velitele třetího vojenského regionu Burkina Fasa, což někteří odborníci považovali za snahu obklíčeného prezidenta posílit podporu v armádě.
Jeho jmenování na strategickou pozici následovalo po útoku islamistů ve městě Inata na severu země, při němž zahynulo 49 vojenských důstojníků a čtyři civilisté. Zprávy o tom, že vojáci byli dva týdny bez přídělu potravin, vyvolaly protivládní protesty a výzvy k odstoupení Kaborého.
Ve své nové funkci přistoupil k reorganizaci vojenských řad a jmenoval nové důstojníky do klíčových funkcí. Tehdy deklaroval záměr bojovat proti islamistickému povstání. Na rozdíl od Kaborého, který byl armádou obviňován, že je zodpovědný za rostoucí násilí ze strany povstalců, se Damiba snažil prezentovat jako odborník na boj proti terorismu, píše web Al-Džazíra.
Damiba studoval na vojenské akademii v Paříži a získal magisterský titul v oboru kriminalistiky. V červnu vydal knihu s názvem Západoafrické armády a terorismus, v níž analyzoval protiteroristické strategie v oblasti Sahelu a jejich limity.
V letech 1987 až 2011 byl členem pluku prezidentské bezpečnosti (RPS) bývalého prezidenta Blaise Compaoreho, který byl svržen v roce 2014 poté, co statisíce lidí vyšly do ulic na protest proti plánům na prodloužení jeho vládnutí.
Jednotka byla poté přechodnou vládou rozpuštěna, což vyvolalo nelibost některých důstojníků. Podle listu L'Observateur Damiba odešel z RPS v roce 2011 po vlně protestů a násilné vzpouře.
Později byl vyslán do severovýchodního města Dori a do severního města Ouahigouya. V roce 2015 se Damiba spolu s dalšími důstojníky zúčastnil pokusu o převrat, který nakrátko svrhl přechodnou vládu. Po událostech v roce 2015 Damiba opustil zemi, aby se věnoval dalšímu vojenskému studiu, napsal deník L'Observateur, který však další podrobnosti o jeho pobytu v zahraničí neuvedl.
Střelba na vůz prezidenta
U prezidentovy rezidence zaznamenali obyvatelé žijící v okolí v neděli večer a přes noc těžkou palbu. Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) označilo situaci v západoafrické zemi za pokus o převrat, přestože ještě v neděli vláda popírala, že by se armáda ujala moci v zemi.
V pondělí ráno svědci poblíž prezidentova sídla viděli několik pancéřových vozů prezidentova vozového parku proděravěných kulkami, popsala agentura Reuters. Několik lidí z okolí prezidentovy rezidence agentuře AP řeklo, že kromě střelby bylo v noci slyšet i vrtulníky vznášející se nad oblastí.
V sobotu se v hlavním městě Ouagadougou konala demonstrace, jejíž účastníci vyzývali prezidenta Kaborého k rezignaci. Prezident čelí od znovuzvolení v roce 2020 kritice, že si nedokáže poradit s islámským extremismem v zemi. Koncem loňského roku Kaboré odvolal premiéra a vyměnil většinu ministrů, volání po jeho demisi ale neustalo.
V neděli bezpečnostní složky použily slzný plyn, aby rozehnaly dav lidí, kteří vyšli do ulic na podporu vojáků. Demonstranti podle AP zpustošili sídlo prezidentovy strany. Prezident následně vyhlásil v celé zemi noční zákaz vycházení.
Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) dnes při virtuálním summitu pozastavilo členství Burkina Fasa, kde armáda v pondělí provedla převrat. ECOWAS zároveň vyzvalo burkinafaskou armádu, aby okamžitě propustila prezidenta Kaborého, který je v domácím vězení, a další zadržené činitele.
O možných sankcích vůči Burkina Fasu ECOWAS zatím nerozhodlo. V ghanské metropoli Akkře se podle nejmenovaného zdroje AFP 3. února uskuteční summit hlav států západoafrických zemí. Podle diplomatických zdrojů agentury Reuters vyšle ECOWAS do burkinafaské metropole Ouagadougou delegaci.
