Hlavní obsah

Londýn dal Skotům zápalnou láhev, říká expertka. Veto zákona o změně pohlaví

Foto: Profimedia.cz

Proti vetu skotského zákona o změně pohlaví se okamžitě strhly protesty. Demonstranti na fotografii stojí před sídlem britského premiéra Rishiho Sunaka.

Reklama

Britská vláda poprvé v dějinách vetuje návrh zákona schválený skotským parlamentem. Úprava pravidel pro změnu pohlaví by podle Londýna měla dopad na celou zemi. Skotská premiérka už mluví o útoku na regionální parlament.

Článek

Vláda Spojeného království se rozhodla zablokovat skotský návrh zákona, který má lidem usnadnit změnu pohlaví. Podle britských ministrů je norma v rozporu se zákonem o rovnosti, který platí v celé Velké Británii.

Příkaz k zablokování zákona v úterý předložil britský ministr pro Skotsko Alister Jack. „Není to rozhodnutí, které bych bral na lehkou váhu. Novela by měla významný dopad, kromě jiných věcí, na celobritské zákony o rovnosti ve Skotsku, Anglii a Walesu,“ řekl.

Co v návrhu stojí?

Návrh zákona, který skotským parlamentem prošel v poměru 86 ku 39 hlasům s drtivou podporou vládnoucí Skotské národní strany (SNP), má zrychlit a zjednodušit proces získání takzvaného certifikátu o uznání pohlaví. Tento dokument potřebuje člověk, který chce své právně uznané pohlaví změnit. Norma by také snížila věkovou hranici pro získání certifikátu z 18 let na 16 a zrušila povinnost podstoupit lékařské vyšetření.

„Zákonodárci a zákonodárkyně ve Skotsku představili tento zákon, aby tak upravili proces, který transgender lidé museli podstoupit (a stále musí ve zbytku Velké Británie), protože ho vnímali jako dehumanizující, dlouhý a nákladný. Vyžadoval psychiatrickou diagnózu a tím tak prosazoval myšlenku, že být transgender znamená být nemocný,“ uvedla pro Seznam Zprávy odbornice na britský politický systém Irena Hůlová.

Přečtete si

Evropa se s pomocí dronů a senzorů vrhá do boje s podmořskými hrozbami, píše v analýze server Defense News. I přes zvýšené úsilí posledních měsíců je ale jasné, že bezpečnost podmořské infrastruktury je výzvou na dlouhé roky.

Podle skotské premiérky a vůdkyně nacionalistické SNP Nicoly Sturgeonové je současný proces změny pohlaví příliš složitý a invazivní a způsobuje potíže již tak marginalizované a zranitelné menšinové skupině.

Možnost vetovat skotskou legislativu dává Londýnu článek 35 zákona o Skotsku z roku 1998. Právě tento zákon zřídil skotský parlament Holyrood a dal celému regionu samosprávnou vládu. Pokud ministři v Londýně usoudí, že zákon přijatý ve Skotsku naruší zákony, na jejichž změnu má výsadní právo Westminster, mohou jej vetovat.

„Útok na skotský parlament“

Nicméně teď je to poprvé, kdy ke skutečnému vetu některého ze skotských zákonů dojde.

„Daný zákon by bránil fungování britského zákona o rovnosti zejména kvůli tomu, že změna pohlaví u lidí žijících ve Skotsku by byla zaznamenána na dokumentu, který je vydáván pro celou Velkou Británii a Severní Irsko. Tím pádem tato změna spadá pod pravomoci britské vlády a skotská vláda si nemůže dovolit takový zákon jednostranně změnit,“ vysvětluje argumentaci londýnského kabinetu Hůlová.

Skotská první ministryně Nicola Sturgeonová se ale proti avizovanému vetu tvrdě ohradila a označila tento krok za „zcela přímý útok na skotský parlament“. „Jakýkoli pokus reformu zablokovat bude pokusem využít otázku změny pohlaví jako politickou zbraň,“ řekla Sturgeonová s tím, že britská vláda „nemá žádné důvody“ k zablokování zákona.

Skotští Zelení, kteří po volbách v roce 2021 reformu zákona o pohlaví označili za jednu z hlavních priorit pro vstup do vládní koalice s SNP, uvedli, že se jedná o „temný den pro decentralizaci, demokracii ve Spojeném království a práva transsexuálů“.

Sturgeonová také slíbila, že se proti kroku britské vlády postaví a že bude zákon bránit. Očekává se, že skotská vláda rozhodnutí napadne u soudu. Na další podrobnosti se ale teprve čeká. O tom, kdo má pravdu, bude rozhodovat soud i podle Hůlové.

Z Velké Británie

Dlouhé prodlevy na pohotovosti i týdny čekání na nejrůznější vyšetření. Britské veřejné zdravotnictví se podle odborníků nachází v historické krizi. Co za tím stojí? Sehrál svou roli brexit?

Soudní bitvu by podle webu The Guardian SNP nevyhnutelně prezentovala jako situaci, kdy Westminster upírá Holyroodu jeho demokratické právo přijímat vlastní zákony.

Boj o nezávislost

Nyní se ovšem tento zákon podle Hůlové přelévá do debaty o boj za nezávislost Skotska. „Tím, že se britská vláda rozhodla zamezit udělení královského souhlasu (ekvivalent podpisu prezidentem v ČR – pozn. red.) tomuto zákonu, hodila další zápalnou láhev do už tak velice napjaté debaty o skotskou nezávislost,“ uvedla.

„Již dříve britská vláda úspěšně napadla právní předpisy Holyroodu na základě toho, že poslanci překročili své pravomoci. Nikdy však nezablokovala skotský návrh zákona na základě toho, že by podle jejich názoru měl negativní dopad na britské právo. Tímto rozhodnutím se spor mění ve významný ústavní střet mezi skotskou a britskou vládou,“ napsal analytik britské veřejnoprávní stanice BBC Glenn Campbell.

Kontext

Hlavním argumentem pro rozhodnutí britského nejvyššího soudu bylo, že by referendum o nezávislosti Skotska bez souhlasu vlády Spojeného království mělo „značné politické důsledky pro unii mezi Skotskem a Anglií“.

„Skotsko je o hodně jiný národ než Anglie,“ říká pro Seznam Zprávy Jan Čulík, který působí na univerzitě ve skotském Glasgow. „Britové mají ve vládě absolutně nekompetentní lidi“, dodává.

Skotové nezávislost na Spojeném království v prvním referendu v roce 2014 odmítli. 55 procent skotských voličů se tehdy rozhodlo zůstat součástí Spojeného království. SNP však tvrdí, že po vystoupení Velké Británie z Evropské unie se okolnosti natolik změnily, že by se referendum o nezávislosti Skotska mělo konat znovu.

Nejvyšší soud Spojeného království ale v listopadu uvedl, že skotský parlament referendum uspořádat nemůže, protože by mělo „důležité politické důsledky pro unii mezi Skotskem a Anglií a parlament Spojeného království“.

Skotská strana naopak argumentuje, že výsledek referenda by automaticky nevedl k zániku unie, a proto by tedy mělo být možné, aby o možnosti referenda skotský parlament rozhodl sám.

Jaká je tedy teď možnost, že region dosáhne nezávislosti? Podle vyjádření Jana Čulíka z univerzity ve skotském Glasgow jen malá. „Zajímavou otázkou je, jestli to povede k větší zuřivosti Skotů a jestli se výrazně zvýší podpora pro nezávislost,“ uvedl v listopadovém rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Reklama

Doporučované