Hlavní obsah

Lotyšsko odvolilo. Ani silná ruská menšina nezachránila prokremelské strany

Foto: Profimedia.cz

Odevzdané hlasy ve volebním obvodu v Rize.

Reklama

Výsledky parlamentních voleb v Lotyšsku ukazují, že podpora stran oblíbených u ruskojazyčné menšiny, která tvoří asi čtvrtinu z 1,9 milionu obyvatel země, klesá.

Článek

Sobotní parlamentní volby v Lotyšsku vyhrála centristická strana konzervativního premiéra Krišjánise Kariňše, zatímco promoskevské strany oslabily. Vyplývá to podle tiskových agentur z předběžných výsledků zveřejněných volební komisí po sečtení téměř všech hlasů. Vítězná strana si ale ještě musí najít koaliční partnery do nové vlády, protože její dosavadní spojenci si ve volbách pohoršili.

Výsledky nicméně znamenají, že by Lotyšsko mělo být spolu se svými pobaltskými sousedy Litvou a Estonskem vůdčím hlasem v Evropské unii, který vytvoří tlak na přijetí rozhodného postoje vůči Rusku.

Premiérovo uskupení Nová jednota (jeho součástí je strana Jednota) získalo 18,94 procenta hlasů. Na druhém místě se umístila koalice Svaz zelených a zemědělců (12,7 procenta) a na třetím nově vzniklá Sjednocená kandidátka (11 procent).

Pětiprocentní práh překonalo jen osm stran. Za největšího poraženého pozorovatelé označují proruské uskupení Shoda – Sociálnědemokratická strana, které nyní podle předběžných výsledků skončilo před branami parlamentu. V uplynulém desetiletí přitom pravidelně vyhrávala volby, aniž by však našla partnera do koalice. Strana odmítla ruskou agresi proti Ukrajině, čímž si znepřátelila tu část voličů, která je více nakloněna Moskvě. Ve volbách získala 4,8 procenta hlasů, zatímco před čtyřmi lety volby vyhrála s téměř pětinou hlasů.

V novém parlamentu bude ale strana Pro stabilitu!, založená dvěma bývalými radními z Rigy, kteří byli původně zvoleni za proruskou sociální demokracii. Nové uskupení, kterému předběžné výsledky přisuzují téměř sedm procent hlasů a pátou příčku, bývá kritizováno jako populistické, vyslovuje se pro odchod země z Evropské unie, zmenšení počtu poslanců na polovinu a pro zachování školní výuky v ruštině.

Volby v malé pobaltské zemi ovlivnila válka na Ukrajině a také růst cen energií a vysoká inflace. Před volbami prezident Egils Levits vyzval 1,5 milionu voličů, aby nedali svůj hlas proruským stranám.

Lotyšsko odsoudilo anexi

„Podporujeme Ukrajinu v její obraně proti ruské invazi, žádáme, aby se Rusko okamžitě stáhlo ze všech okupovaných území, a vyzýváme všechny spojence k podstatnému zvýšení vojenské pomoci Ukrajině. Všichni, kteří páchají zločiny agrese, musí být povoláni k odpovědnosti a čelit spravedlnosti,“ píše se v prohlášení, které kromě Zemana a Čaputové podepsali také prezidenti Estonska, Litvy, Lotyšska, Severní Makedonie, Černé Hory, Polska a Rumunska.

Kariňš, který jako první předseda lotyšské vlády vydržel celé čtyřleté funkční období, řekl, že je připraven vést i příští vládu. Bývalý europoslanec, který se narodil ve Spojených státech, ale musí nalézt nové spojence, aby zůstal ve funkci. 57letý Kariňš dává na protiruskou politiku, v rámci níž například omezil vstup ruských občanů cestujících z Ruska a Běloruska. „Není možné, aby jakákoli lotyšská vláda přestala podporovat Ukrajinu – to není názor malé skupiny politiků, to je názor naší společnosti,“ řekl Kariňš dle agentury Reuters.

Jeho vítězství by však mohlo prohloubit rozpory mezi lotyšskou většinou a ruskojazyčnou menšinou v zemi.

Experti teď očekávají obtížná jednání o nové vládní koalici. Hlava státu Egils Levits se chce v pondělí setkat se zástupci stran zvolených do parlamentu.

Reklama

Doporučované