Hlavní obsah

Lukašenkův „cukr a bič“. Chystá amnestii, ale ve velkém posílá za mříže

Foto: president.gov.by

Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko při projevu ke školákům.

Reklama

Diktátor Alexandr Lukašenko chystá pomstu vůči Bělorusům, kteří si zařídili život v zahraničí. Chce je připravit o občanství. Zároveň připravuje amnestii. I ta bude mít ovšem háček.

Článek

„Odpuštění je určeno těm, kdo si to skutečně zaslouží,“ prohlásil v týdnu běloruský diktátor Alexandr Lukašenko při čtyřhodinovém projevu ke školákům. Jeho slova zní jako vstřícné gesto, ve skutečnosti jde spíš o cynismus.

V překladu z „diktátorštiny“ to znamená, že se zřejmě na svobodu dostane jen pár tisíc lidí, a pokud vůbec půjde o politické vězně, budou to ti, kteří si řádně „posypali hlavu popelem“.

Skutečnou opozici diktátor dál potlačuje ve vlnách nemilosrdných represí. O nich v nedávném rozhovoru mluvil představitel běloruského exilového kabinetu Pavel Latuška.

Rozhovor s Pavlem Latuškou

„Každá sféra života je pod kontrolou režimu. Máme přes 1300 politických vězňů a během dvou let došlo k zadržení 60 tisíc Bělorusů a stovky tisíc jich odjely do zahraničí. Režim zlikvidoval 900 nevládních organizací, neexistují politické strany a nezávislý tisk,“ říká Latuška. Celý rozhovor čtěte zde:

Téměř sto let trestů

Latuškova slova potvrzují i zprávy o dalších procesech. Dohromady bezmála sto let vězení dostala v úterý v Bělorusku skupina deseti politických vězňů.

Mezi nimi byla i Marfa Rabková z přední lidskoprávní organizace Vjasna. Ta monitoruje a dokumentuje porušování lidských práv v zemi. Rabková dokumentovala případy mučení a násilného potlačování protestů proti zfalšovaným prezidentským volbám v létě 2020.

Režim ji zatkl loni v září a tento týden soud sedmadvacetiletou ženu poslal na 15 let do trestanecké kolonie mimo jiné za „výcvik a přípravu lidí k účasti na masových nepokojích“ a další údajné trestné činy.

Foto: Profimedia.cz

Tričko s výzvou k propuštění Marfy Rabkové.

Politických vězňů je teď podle Vjasny v Bělorusku 1321. Například knihovnice Julija Laptanovičová a její manžel, stavitel Igor. Jejich tři děti zůstaly v péči prarodičů poté, co rodiče dostali za účast na předloňských protestech tresty pět a 2,5 roku vězení. Represím ale čelí desetitisíce lidí.

Tento týden padly také tresty nad pětičlennou skupinou, kterou běloruská KGB vinila z plánů na státní převrat. Na deset let do vězení tak jde například lídr opoziční strany Běloruská národní fronta Ryhor Kastusjou.

Svátek jako políček Polsku

Amnestii chce Lukašenko vyhlásit v předvečer svátku Dne národní jednoty. Ten zavedl loni a připadá na 17. září. Výběr data není náhodný, protože v ten den bylo v roce 1939 Polsko napadeno Sovětským svazem. Sověti zaútočili z východu 17 dní poté, co Polsko ze západu přepadla nacistická třetí říše.

Území tehdejšího východního Polska se tehdy stalo součástí Běloruské sovětské socialistické republiky, tedy SSSR. Lukašenko o 17. září mluví jako o „aktu historické spravedlnosti pro běloruský národ“. Loňské zavedení svátku znamenalo políček Varšavě a přihlášení se k odkazu stalinské politiky.

Foto: president.gov.by

Lukašenkův projev ke studentům na začátku školního roku. Trval čtyři hodiny.

Z amnestie také diktátor předem vyloučil například „železniční partyzány“, kteří poškozováním infrastruktury a informačních systémů letos na jaře zpomalili postup ruské invazivní armády v útoku na Kyjev. Ruská vojska se totiž na Ukrajinu přepravovala přes Bělorusko po železnici.

Režim jich řadu pozatýkal a odsoudil za terorismus a extremismus. Železnice dokonce začala hlídat speciální ozbrojená stráž. Jednoho z partyzánů hlídači postřelili.

O „pokání“ a „vydání se cestou nápravy“ jakožto podmínce pro propuštění mluvil v týdnu i generální prokurátor Andrej Šved. Na svobodu se má dostat zhruba 8000 lidí.

Represe v Bělorusku

Příběhy vězněných odpůrců diktatury popisujeme průběžně na Seznam Zprávách.

Nedávno jsme informovali o uvěznění dvacetileté studentky Danuty Peredni. Kvůli nesouhlasu s ruskou invazí na Ukrajinu ji běloruská tajná policie KGB zařadila na „seznam teroristů“ a soud ji poslal na šest a půl roku za mříže.

V červenci soud v Homelu odsoudil novinářku televize Belsat Kaciarynu Andrejevovou k osmi letům vězení za údajnou vlastizradu.

Podle prokurátora se bude amnestie týkat zdravotně handicapovaných či samoživitelek s více dětmi. Prokurátor Šved navíc v souvislosti s amnestií vystupoval ostřeji než sám Lukašenko. Podle televize Belsat generální prokuratura dlouhodobě patří k zastáncům nejtvrdších represí a utahování šroubů, tedy k „jestřábům“ režimu.

A i když se spekuluje i o amnestii pro některé politické vězně, analytik Vadzim Mažejka oslovený Belsatem takové naděje krotí. Režim si je podle něj vědom toho, že i když propustí stovku nebo dvě stě politických vězňů, zrušení západních sankcí tím nedocílí.

Není ani pravděpodobné, že by došlo na propuštění nejznámějších politických vězňů.

Maryja Kalesnikavová

Ve vězení zůstává také Maryja Kalesnikavová. Jedna z hlavních tváří protestů z roku 2020 byla předloni v září unesena a po neúspěšném pokusu ji dostat násilím z Běloruska na Ukrajinu nakonec zatčena a uvězněna. Za „spiknutí s cílem uchopení moci“ a za „výzvy k akcím ohrožujícím národní bezpečnost“ má strávit za mřížemi 11 let.

Foto: Profimedia.cz

Maryja Kalesnikavová u soudu v roce 2020.

Na druhé výročí jejího únosu napsala Kalesnikovová z vězení dopis. Píše v něm mimo jiné: „Jsou dny, po kterých se život dělí na ‚před‘ a ‚po‘. Právě takovým dnem pro mě a mé blízké bylo 7. září. Toho dne, v 10 hodin ráno, jsem byla unesena v centru mého milovaného Minsku, poblíž mého oblíbeného muzea, a neúspěšně se mě pokusili vytlačit ze země. (…) Naše podpora, láska, smích a úsměvy jsou naším vítězstvím! Dnes se jako vždy budu smát nahlas a s velkou láskou myslet na svého tátu, sestru a všechny své blízké! Láska je silnější než strach!“

Jenže režim nepřipravuje jen malou amnestii. Za zdánlivým „cukrem“ se skrývá i „bič“. Ministerstvo vnitra chce totiž otevřít cestu k odebírání běloruského státního občanství emigrantům v zahraničí, jež režim odsoudil za extremismus nebo „závažné poškození zájmů republiky“.

Takoví extremisté, rozumějme disidenti a opozičníci, by se ztrátou občanství přišli i o možnost vstupu do Běloruska až na 30 let.

Ztráta občanství jako odveta

Režim by také mohl omezit práva a svobody těch Bělorusů, kteří v zahraničí získali další občanství nebo povolení k pobytu. Nový zákon by jim navíc ukládal povinnost o takové věci informovat úřady.

Rozhovor s ministrem vnitra

Seznam Zprávám poskytl exkluzivní rozhovor i další člen nově jmenované běloruské exilové vlády Aliaksandr Azarau, jenž je de facto exilovým ministrem vnitra. V rozhovoru mluvil mimo jiné o Pražském podpůrném týmu a jeho roli, stejně jako o bezprostředních cílech organizace ByPol – zabránit případnému vyslání běloruské armády do bojů na Ukrajině.

To by se dotklo i obyvatel Běloruska z řad polské menšiny, kteří získali tzv. kartu Poláka. Nejde o druhé státní občanství, ale o potvrzení příslušnosti k polskému národu, se kterým se vážou některé administrativní výhody.

Podle politických a ekonomických analytiků od roku 2020 opustilo Bělorusko z politických důvodů 100 000 až 300 000 lidí.

Odnětí občanství by se pravděpodobně týkalo už zmíněného opozičníka Pavla Latušky, kterému v Bělorusku hrozí až trest smrti.

Za teroristku úřady označily i šéfku opozice Svjatlanu Cichanouskou, která v roce 2020 byla donucena emigrovat do Litvy. Jejího manžela režim vězní.

Reklama

Doporučované