Hlavní obsah

Méně emisí, vyšší daně korporacím. Bidenův klimatický balík v cílové rovince

Foto: Profimedia.cz

Prezident Joe Biden oznámil, že Kongresem schválený zákon podepíše příští týden.

Reklama

Americká Sněmovna reprezentantů podle očekávání schválila Bidenův balík sociálních a klimatických opatření. Co obsahuje? O jak významný jde krok? A jakou roli bude hrát nejen v nadcházejících kongresových volbách?

Článek

Vyjednávali o něm dlouhé měsíce a zdálo se, že Bidenova administrativa se svého velkého úspěchu už nedočká. Minulý týden ovšem přišel důležitý obrat a rozděleným demokratům v Senátu se podařilo přesvědčit kolegu a senátora za Západní Virginii Joea Manchina, aby s balíkem souhlasil.

Americký Senát tak návrh zákona, který má přinést zásadní pokles emisí skleníkových plynů, snížit ceny léků pro seniory a přimět korporace a bohaté jedince platit více na daních, schválil již začátkem srpna. V pátek pak balík sociálních a klimatických opatření schválila i Sněmovna reprezentantů.

Senátem návrh prošel s nejtěsnějším možným výsledkem a rozhodující hlas mu dala demokratická viceprezidentka Kamala Harrisová. Ve sněmovně však demokraté mají většinu, čili výsledek pátečního hlasování - a finální zelená ze strany Kongresu - byl již předem očekáván. Joe Biden zákon plánuje podepsat příští týden.

„Dnešek je pro nás opravdu slavným dnem,“ okomentovala v pátek demokratický úspěch předsedkyně sněmovny Nancy Pelosiová. Prohlásila také, že legislativa představuje historický moment a je důvodem k oslavě. Její názor ovšem nesdílí zástupci Republikánské strany, podle kterých je legislativa přehnaná a vzhledem k nejisté ekonomické situaci i příliš drahá.

„Vyzývám své kolegy, aby si tento den zapamatovali. Pamatujte si ho, protože to bude naposledy, kdy sněmovna jedná takto lehkomyslně a nezodpovědně,“ prohlásil během projevu na půdě dolní komory amerického Kongresu šéf republikánských poslanců Kevin McCarthy. Argumentoval tak pro zvolení republikánské většiny v blížících se kongresových volbách.

Miliardové výdaje

Odhlasovaný balík počítá s výdaji kolem 430 miliard dolarů, z nichž více než 370 by mělo putovat do klimatických a energetických programů. Vláda chce s pomocí této finanční injekce  do konce dekády snížit emise skleníkových plynů odhadem o 40 % v porovnání s rokem 2005.

Schválené normy dále umožní snížení nákladů léků na předpis a každý Američan by tak ze svého mohl za léky zaplatit maximálně dva tisíce dolarů ročně. Vládní program zdravotního pojištění Medicare bude navíc poprvé moci vyjednávat s farmaceutickými společnostmi o cenách léků, což by mohlo vést k výrazným všeobecným úsporám.

Spojené státy v čele boje proti změně klimatu

Legislativa dále znamená zvýšení daní pro korporace, které mají roční zisk nad jednu miliardu dolarů. Minimální korporátní daň bude tvořit 15 procent a vznikne také nová daň na zpětné odkupy akcií společností. Dodatečné příjmy či úspory by v příštích deseti letech měly přesáhnout hranici 700 miliard dolarů.

Balík navazuje na dřívější plán demokratů s názvem Build Back Better. Aby však vyhověli požadavkům senátorů Joea Manchina a Kyrsten Sinemové z Arizony, upustili od plánu na investice miliardy dolarů do péče o děti a do veřejného vzdělávání. Předpokládá se nicméně, že návrh sníží deficit státního rozpočtu až o 300 miliard dolarů.

Nespokojení mladí

USA mají schválením legislativy nakročeno k zásadní otočce v otázce klimatu a mohou se stát lídrem v tažení proti klimatické změně. Pro zákonodárce, jejichž věk se pohybuje kolem sedmdesáti let, jde o historický úspěch, ke kterému dojde jednou za generaci. Podle mladších demokratů nebo klimatických aktivistů je však třeba udělat mnohem víc.

Mohlo by vás zajímat

Reportér zahraniční rubriky Lukáš Marek se spolu s fotografem Michalem Turkem vydal po stopách sucha v Itálii:

„Je nám jasné, že to trvalo tak dlouho, protože náš Kongres a Senát neodráží americkou společnost,“ cituje list The New York Times Cristinu Tzintzun Ramirezovou, prezidentku organizace NextGen America, která se zaměřuje na zvýšení volební účasti v řadách mladých voličů a na jejich podporu progresivních kandidátů.

„Klimatická krize postihne většinu mladých lidí. Většina zástupců Kongresu ale bude mrtvá, než budeme následkům jejich nečinnosti čelit,“ dodala čtyřicetiletá aktivistka. Podle Varshini Prakashové, spoluzakladatelky hnutí Sunrise Movement, pak navržený zákon není zákonem, který si její generace „zaslouží a potřebuje k úplnému odvrácení klimatické katastrofy“.

Američané a klima

Podle průzkumu think tanku Pew Research Center většina republikánů a těch, kteří se k nim přiklánějí (asi 82 %), tvrdí, že Bidenova klimatická politika zemi poškozuje. V případě demokratů a těch, kteří se přiklánějí spíše k levici (79 %), má ale Bidenův přístup širokou podporu.

Dotázaní republikáni ve věku mezi 18 až 29 lety však častěji než starší jedinci odpovídali, že federální vláda musí v oblasti změny klimatu jednat. Aby vláda požadovala po energetických společnostech větší využívání energie z obnovitelných zdrojů, pak chtělo dokonce 64 % z nich.

Mladí Američané z obou pólů politického spektra, kteří se narodili po roce 1981, se podle průzkumu budou také politicky angažovat v otázce změny klimatu s větší pravděpodobností než starší generace.

Mladí se tak na schválenou legislativu dívají spíše jako na zálohu a obávají se, že samolibí voliči budou věřit, že Washington jejím prostřednictvím změnu klimatu vyřešil. Ve skutečnosti ale vědci varují, že podnikl pouze první nezbytné kroky. Ramirezová proto spolu s dalšími lídry mladé generace apeluje na členy Kongresu, že jejich práce není hotová.

Volby za rohem

Před demokraty nyní leží několik důležitých úkolů. Pozornost Bidenovy administrativy se totiž obrátí na sepsání několika pravidel, která budou legislativu doprovázet. Pokud by však stávající prezident prohrál boj o své znovuzvolení, hrozí každému pravidlu dokončenému v posledních měsících jeho vlády zrušení.

K anulování by mohlo dojít ze strany Kongresu pomocí zákona zvaného Congressional Review Act. Pokud však v roce 2024 opět uspěje Joe Biden nebo jiný demokrat, pravidla, s jejichž pomocí budou USA bojovat proti globálnímu oteplování, budou v bezpečí.

Velké úsilí ale Demokratickou stranu čeká i na jiné frontě. Svůj nynější legislativní úspěch totiž musí politicky zúročit před listopadem, kdy proběhnou kongresové volby. Demokraté by v nich mohli ztratit obě většiny, které momentálně drží, a jejich pozice by mohla znatelně oslabit.

Přední stratégové Bílého domu již uvedli, že prezident Biden, viceprezidentka Kamala Harrisová a členové kabinetu stráví příštích několik měsíců cestováním po zemi, aby s voliči hovořili o legislativních vítězstvích strany. Úspěch spjatý s novou legislativou by se pak také měl objevit v reklamních spotech ještě před podzimním kláním.

Bidenovi se v posledních týdnech dařilo i v jiných oblastech; na konci července například americká zpravodajská služba zabila lídra teroristické skupiny al-Káida. Zda se i tento úspěch stane rozhodujícím, se však teprve uvidí. Biden je podle amerických průzkumů totiž stále jedním z nejnepopulárnějších prezidentů moderní historie.

Na počátku Bidenova úřadování se mluvilo o tom, že bude nejambicióznějším prezidentem od dob Franklina Delano Roosevelta. Tomu věřil málokdo a uplynulý rok a půl ukázal, jak nesmyslná tato tvrzení byla.
Matěj Schneider, publicista

„Na počátku Bidenova úřadování se mluvilo o tom, že bude nejambicióznějším prezidentem od dob Franklina Delano Roosevelta. Tomu věřil málokdo a uplynulý rok a půl ukázal, jak nesmyslná tato tvrzení byla,“ nechal se ve svém textu slyšet publicista Matěj Schneider, který dění za oceánem dlouhodobě sleduje.

„Aktuální balík to nemění – ostatně investice v něm jsou drasticky osekanější, než bylo původně plánováno. Spíše ukazuje, jak nízko posazena je ve Washingtonu laťka legislativních úspěchů. Třeba ten pocit demokratům zachutná, ale sázet na to bych se neodvážil.“

Reklama

Doporučované