Hlavní obsah

Místo posledního odporu. Proč je těžké dobýt závod Azovstal

Foto: Profimedia.cz

Areál průmyslového závodu Azovstal pod ruským útokem na snímku ze 14. dubna tohoto roku.

Reklama

20. 4. 6:30

V areálu s rozlohou 11 kilometrů čtverečních jsou výrobní haly, silnice, koleje a pod nimi desítky kilometrů podzemních chodeb. Rusové vědí, že vystrnadit ukrajinské bojovníky v Mariupolu z Azovstalu je velmi těžké.

Článek

Zkusme si představit, že se obětí vojenské agrese nestala Ukrajina, ale Česko.

Původní plán na rychlé obsazení celé země ztroskotal, cizím početnějším vojskům se nicméně podařilo ovládnout několik větších měst ve východní části republiky.

Po sedmi týdnech bojů se pozornost soustředí k bojům v Ostravě. Zbytky obránců se opevnily v továrním areálu starých Vítkovic. Jejich odpor je poslední překážkou k tomu, aby útočníci propojili okolní zabraná území, a zajistili si tak jednolitý okupovaný pás podél hranic.

Zhruba takto, samozřejmě s velkou mírou představivosti, se dá českému čtenáři přiblížit, co se nyní odehrává v rozbombardovaném Mariupolu.

Jednotky proruských separatistů zahájily v úterý hromadný útok na poslední nedobytou část města, rozsáhlý hutnický areál Azovstal. Odolnost ukrajinských sil, které se do průmyslového komplexu stáhly, rozhodne o tom, zda, nebo jak rychle přímořské město padne do ruských rukou. Což je kýžený cíl ruského prezidenta Vladimira Putina, který potřebuje oznámit aspoň nějaké významnější, i když dílčí vítězství.

Zatím mu v tom brání hlavně specifičnost dobývaného území, které před útočníky staví velmi těžký úkol.

Azovstal je samostatný průmyslový celek, z větší části obklopený obydlenou aglomerací a na jihu přiléhající k Azovskému moři. Pozemní stavby hutnického kombinátu, jehož rozloha přesahuje 11 kilometrů čtverečních, sice do velké míry poničilo ruské ostřelování a letecké bomby, ukrajinští obránci však mají zázemí ve spleti rozsáhlých podzemních chodeb.

Foto: Institute for the Study of War, Seznam Zprávy

Území vojenských střetů v Mariupolu s vyznačením závodu Azovstal.

Ruský list Moskovskij komsomolec uvedl, že se v areálu nachází 13 velkých výrobních dílen, budovy pomocných služeb sloužící například dodávkám elektřiny nebo vody, ale i dopravní nadjezdy nebo železniční tratě. Tunely, které zahrnují prostory pro pěší nebo pro vedení kabelů a potrubí, jsou podle deníku jenom pod válcovnou dlouhé 24 kilometrů.

Podle ukrajinského vojenského experta Oleha Ždanova je Azovstal tak rozsáhlý prostor, že v něm Rusové jednoduše nejsou schopni ukrajinské jednotky vyslídit.

„To je také důvod, proč Rusové začali mluvit o tom, že vyzkoušejí chemický útok, že jediná cesta je vykouřit je odtud,“ řekl analytik pro agenturu Reuters.

Obavy na ruské straně

V útrobách areálu se skrývají stovky příslušníků ukrajinské národní gardy, námořní pěchoty a pluku Azov, který původně fungoval jako milice ukrajinských nacionalistů, a je proto hlavním terčem kremelské propagandy. Kromě ozbrojenců se však v podzemí podle ukrajinských zdrojů ukryla také nejméně tisícovka civilistů a dětí. Tito lidé nechtěli odejít do ruských „filtračních táborů“.

Respekt před komplikovaným válečným terénem neskrývají ani zástupci útočící strany. Poradce šéfa vlády separatistické Doněcké lidové republiky Jan Gagin během uplynulého víkendu upozornil, že pod závodem bylo za sovětské éry postaveno „podzemní město“, které mělo odolat bombardování, nebo i jadernému útoku. Azovstal je navíc podle něj přes podzemní komunikace propojený s ostatními částmi Mariupolu.

Varovná slova zástupce separatistů působila z pohledu Moskvy asi příliš bojácně. Ruská agentura RIA Novosti, která původně Gaginovy výroky zveřejnila, později příslušnou zprávu stáhla ze svého webu.

Podívejte se do Azovstalu, jak to uvnitř vypadalo před válkou:

K rozmachu přispěla i Ostrava

Hutní závod se začal budovat na začátku 30. let, kdy sovětská vláda rozjela program masivního budování těžkého průmyslu. Mariupol (historie města zde) byl vybrán díky snadné dopravě železné rudy po moři z nedalekého ložiska na Kerčském poloostrově.

Co do velikosti je Azovstal jedním z vlajkových projektů, jeho výrobní kapacita měla překonávat i největší závody ve Spojených státech. K tavení železa po několika letech přibyla i výroba oceli.

Po druhé světové válce, kdy areál poprvé silně poničil vojenský konflikt, se závod modernizoval a dál rozrůstal. V 70. letech byla spuštěna gigantická válcovna na výrobu tlustých ocelových plechů. Mimochodem k ní významným způsobem přispěly ostravské hutě, které vyrobily mohutné podstavce o váze téměř 250 tun. Kvůli jejich přepravě se tehdy musely zpevňovat mosty. Většinu cesty nicméně obří zásilka putovala po vodě – přes Bratislavu po Dunaji a Černém moři.

Záběry z dronu ukazující boje v okolí závodu Azovstal. Podle pluku Azov jde o protiútok obránců Mariupolu proti ruským jednotkám. Video: AP

V současnosti patří Azovstal do skupiny Metinvest, kterou kontroluje nejbohatší ukrajinský podnikatel Rinat Achmetov. Toho loni ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil ze snah o zapojení se do státního převratu. Achmetov však účast na spiknutí popřel, po začátku ruské invaze zůstal podle svých slov na Ukrajině a vyjadřuje Zelenskému podporu. Slibuje také, že pomůže Mariupol obnovit (psali jsme zde).

„Mariupol je globální tragédie a globální ukázka hrdinství. Pro mě Mariupol byl a vždy bude ukrajinské město,“ uvedl podnikatel minulý týden. „Věřím, že naši stateční vojáci toto město ubrání, ačkoli chápu, jak je to pro ně těžké,“ dodal.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované