Místo uhlí čistá energie. Mladá generace dala ve volbách Austrálii nový směr

Z pozice vyvrhele se v oblasti klimatické politiky dostat do role premianta, to je cíl nové australské vlády, kterou nově tvoří tamní labouristé. Předseda strany a nově i vlády Anthony Albanese tak jen pár hodin po pondělním složení přísahy nastoupil do letadla směr Tokio na svou první zahraniční cestu, které má dominovat právě klimatická politika.

Ještě předtím se ale muž, který nově stojí v čele země patřící mezi největší vývozce uhlí a plynu na světě, spojil se svým britským protějškem Borisem Johnsonem. I s britským premiérem a reprezentantem konzervativní strany bylo hlavním tématem hovoru měnící se klima.

Po příletu do japonské metropole pak Albaneseho čekalo setkání s americkým prezidentem Joem Bidenem a zástupci Japonska a Indie. Stejně jako v případě jednání s Johnsonem mají zástupci těchto tří zemí řešit zdroje „čisté energie“ a reakci na klimatické změny, což Albanese označil za „absolutní prioritu“.

„Umožňuje nám to vyslat světu zprávu, že dochází ke změně vlády a dojde k určitým změnám i v politice, zejména s ohledem na změnu klimatu a naši spolupráci se světem v těchto otázkách,“ cituje Albaneseho server Vice News. Nový premiér dodal, že jakmile se ve středu vrátí do vlasti, ihned se v souladu s vládním programem „pustí do práce“.

Australští labouristé se ve své kampani zavázali snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 43 procent, ty téměř dvojnásobně v porovnání s jejich předchůdci z liberálně-národní koalice v čele se Scottem Morrisonem.

Morrisonova konzervativní koalice vládla Austrálii téměř deset let. Poslední roky ale popularitu vlády značně srážely kontroverze týkající se například uprchlické politiky, zacházení s původními obyvateli nebo jedna z nejtvrdších reakcí na pandemii covidu-19.

Zřejmě nejvíce ale Morrisonova vláda v mezinárodním kontextu nechvalně proslula svým přístupem k ochraně klimatu. Austrálie, jeden z největších světových vývozců uhlí a plynu, se během vlády Morrisonovy koalice stala globálním vyvrhelem v otázkách životního prostředí.

Podle říjnové zprávy neziskové organizace Climate Council je Austrálie z hlediska snižování emisí skleníkových plynů nejhorší mezi vyspělými státy. Morrisonova vláda opakovaně čelila kritice za své nedostatečné ambiciózní plány ze strany klimatických aktivistů, zahraničních politiků včetně administrativy prezidenta Bidena i Organizace spojených národů, uvádí deník The Guardian.

Data z minulého týdne navíc ukázala, že znečištění skleníkovými plyny ze spalování uhlí v roce 2021 bylo v případě Austrálie nejvyšší na hlavu ze všech ostatních rozvinutých zemí.

Přitom Austrálie minimálně poslední tři roky čelila hned několika druhům dopadů klimatických změn, ať už šlo o ničivé lesní požáry nebo silné povodně. Právě nedostatečná reakce na tyto krize podle australských médií stojí za odlivem hlasů pro dnes už bývalou vládní koalici. Když kontinent čelil na přelomu let 2019 a 2020 rozsáhlým lesním požárům, tehdejší premiér odjel na dovolenou na Havaj.

Neporozumění mezi konzervativní vládou a australskou mladou generací se pak promítlo v sobotních výsledcích voleb. „Vystupování představitelů vlády v tradičních médiích a malá pozornost, kterou věnovali klimatickým změnám a nebo otázkám duševního zdraví, znamenaly, že mladí Australané ztratili víru v tuto volbu,“ píše ve své volební analýze na webu stanice ABC novinářka Ange McCormacková.

Důkazem, jak důležité je pro mladé Australany téma klimatu, se staly výsledky v deseti regionech s nejvyšším podílem voličů do třiceti let. Čtyři z nich ovládli australští Zelení, čtyři labouristé a pouze ve dvou slavila vládní koalice.

Naopak v deseti oblastech s nejnižším poměrem mladých voličů jich hned sedm ovládla koalice vedená Scottem Morrisonem, Zelení zde pak vyšli zcela naprázdno.

„Mladí lidé přicházeli, v mnoha případech se slzami v očích, a říkali: ‚Vlastně je to poprvé, co cítím v politice naději. Je to poprvé, co cítím, že bychom mohli mít šanci čelit změně klimatu.‘ Bylo to opravdové, dojemné,“ popsal stanici ABC dojmy z volebního dne lídr Zelených Adam Bandt.

Před novou vládou tak stojí zásadní úkol neopakovat chyby svých předchůdců a dát mladým Australanům pocit, že se aktivně podílejí na směřování země. V těchto volbách se hrálo o více než tři miliony hlasů Australanů mladších 30 let a zdá se, že velká většina z nich se vyslovila pro změnu.

Úkol to ale nebude snadný. Průzkum, jehož výsledky stanice ABC zveřejnila těsně před volbami, ukázal, že ačkoli se velká část mladých Australanů zajímá o politiku (78 procent oslovených), tak jen pouhá dvě procenta z nich věří, že politici jednají v nejlepším zájmu nastupující generace.