Hrozba útoků z moře trvá, varuje Kyjev po ostřelování Oděsy

Poradce prezidenta Volodymyra Zelenského pro zahraniční politiku Ihor Žovkva kritizoval chystané úterní setkání generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Guterres podle něj nemá právo mluvit ve jménu Ukrajiny.

„Není to dobrý nápad jet do Moskvy. Nerozumíme tomuto jeho záměru jet tam a mluvit s prezidentem Putinem,“ uvedl Žovkva ve vysílání americké televize NBC.

Zároveň podotkl, že jakékoli mírové rozhovory jsou dobré, pokud skončí nějakým výsledkem. „Opravdu ale pochybuji, že mírová jednání organizovaná generálním tajemníkem OSN budou mít jakýkoli výsledek,“ dodal.

Guterres má po cestě do Moskvy jednat i s ukrajinským prezidentem a ministrem zahraničí.

Do Kyjeva dnes večer přicestovali američtí ministři zahraničí a obrany, Antony Blinken a Lloyd Austin. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na poradce ukrajinského prezidenta Oleksije Arestovyče.

Ministři jsou prvními takto vysoce postaveným americkými činiteli, kteří Ukrajinu navštívili od začátku války, kterou Rusko rozpoutalo koncem února. Očekává se, že s prezidentem Volodymyrem Zelenským budou jednat o další americké pomoci Ukrajině.

Ačkoli zpočátku bral šéf Kremlu podle deníku Financial Times jednání aspoň trochu vážně, zkáza křižníku Moskva ho definitivně rozhořčila. Teď už prý nemůže vypadat jako vítěz.

Počet obětí čtvrtečního požáru ve výzkumném ústavu ministerstva obrany v ruském městě Tver vzrostl na 17, uvádí ruská média. Příčina požáru je nadále předmětem vyšetřování.

V budově ústavu protivzdušné a vesmírné obrany bylo nalezeno dalších šest těl, uvedla agentura TASS. Tver, zvaný za sovětských dob Kalinin, leží asi 180 kilometrů severozápadně od Moskvy. Ústav se podle TASS nachází přímo v centru města.

Prudkou reakci Kyjeva dnes vyvolala sobotní slova rakouského ministra zahraničí Alexandera Schallenberga o tom, že by se Ukrajina nemusela stát členskou zemí Evropské unie, ale mohla by se sedmadvacítkou spolupracovat jinak. Kyjev, který zvláště po napadení Ruskem o členství velmi aktivně usiluje, je označil za krátkozraká.

Schallenberg v sobotu vystoupil na mediálním summitu v rakouském Lechu, kde mimo jiné poznamenal, že je třeba přehodnotit politiku rozšiřování Evropské unie. Dát Ukrajině i jiným státům najevo, že patří k Evropě a Západu, je podle něj možné i jinak než jejich plným členstvím v  EU. Schallenberg v této souvislosti hovořil o nabídce šité Ukrajině na míru.

„Připojení státu, jako je Ukrajina, se nemusí nutně uskutečnit prostřednictvím plného členství,“ uvedl.

„Považujeme tato vyjádření za strategicky krátkozraká. Neodpovídají zájmům sjednocené Evropy,“ nechal se v reakci slyšet mluvčí ukrajinské diplomacie Oleh Nikolenko.

Ukrajinská ombudsmanka obvinila Rusko z porušování mezinárodního práva. Podle ní jsou zajatí Ukrajinci umisťováni do pracovních táborů určených pro zločince, píše BBC.

Ljudmyla Denisovová uvedla, že dva pracovní tábory v Rostovské oblasti, nedaleko hranic s Ukrajinou, byly vyklizeny, aby bylo vytvořeno místo pro nově příchozí. Podle ní jsou ukrajinští zajatci střeženi vězeňskými dozorci a drženi v podmínkách mnohem horších, než jsou podmínky stanovené v pravidlech Ženevské konvence pro zacházení s lidmi ve válce.

V oblasti Černého moře stále zůstává čtyřiadvacet ruských ponorek a válečných lodí, uvedl deník Kyiv Independent.

Ukrajinské operační velení „Jih“ přineslo zprávu o počtu ruských plavidel a připojilo varování, že hrozba raketových útoků z moře stále trvá.

Ruské ostřelování Luhanské oblasti si vyžádalo mrtvé. Uvedl to zdejší gubernátor Serhij Hajdaj. Přesný počet obětí však nesdělil.

Ruské úřady zase informovaly o tom, že jedna z vesnic v příhraniční Bělgorodské oblasti byla ostřelována zpoza hranice. Zraněn nikdo nebyl.

Republikánská kongresmanka Victoria Spartzová doufá, že americký prezident Joe Biden navštíví Ukrajinu a setká se s tamním lídrem Volodymyrem Zelenským. Řekla to ve vysílání americké televize CNN.

Spartzová je podle serveru The Hill první členkou Kongresu narozenou na Ukrajině. Politička poukázala na to, že Kyjev už navštívil například britský premiér Boris Johnson. Právě dnes by podle Zelenského měli na Ukrajině jednat ministři zahraničí a obrany USA Antony Blinken a Lloyd Austin.

Papež František podpořil vyhlášení příměří na Ukrajině po dobu pravoslavných Velikonoc. Při projevu k věřícím na vatikánském Svatopetrském náměstí znovu apeloval na mír, který by „zmírnil utrpení vyčerpaných lidí“. Boje se podle papeže od začátku války zhoršily.

Ani dnes se nezdařila evakuace obyvatel zdevastovaného Mariupolu skrze humanitární koridory, uvedla ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková. O vytvoření funkčních koridorů se ukrajinská strana pokusí opět zítra, píše BBC.

Vereščuková již dřívě obvinila Rusko, že vytváří vlastní „falešné“ koridory s cílem přesunout obyvatele města na ruské území.

Ruské zájmy v evropských zemích se v minulých letech neprosazovaly jen cestou politiky nebo byznysu. Na příkladu Rakouska se ukazuje, jak si lidé blízcí Kremlu vydobyli silné pozice v klasické hudbě.

Ukrajinský prezident na twitteru uvedl, že měl „velmi důležitý telefonický hovor“ se svým tureckým protějškem.

„V předvečer jeho jednání s Putinem jsem zdůraznil potřebu okamžité evakuace civilistů z Mariupolu, včetně Azovstalu, a okamžité výměny zablokovaných jednotek,“ napsal Zelenskyj na twitter.

Ukrajinský prezident také v sobotu uvedl, že Ukrajina přeruší vyjednávání s Moskvou, pokud ruské jednotky zabijí obránce města Mariupol.

Přes 80 procent ukrajinských vojáků, co utrpí zranění, se následně vrátí do služby, uvádí ukrajinské ministerstvo obrany.

Americké úřady fakticky zablokovaly činnost ruských zastupitelských úřadů ve Spojených státech, ruským diplomatům se telefonicky a v poště vyhrožuje, uvedl ruský velvyslanec v USA Anatolij Antonov. „V jednu dobu dokonce blokovali výjezd z našeho velvyslanectví,“ řekl velvyslanec ruské televizi. Uvedl také, že banky zavřely účty ruských konzulátů v New Yorku a Houstonu.

Antonov si tento měsíc v interview se serverem Politico postěžoval, že vysoce postavení američtí představitelé a členové Kongresu se s ním odmítají setkat. Velvyslanectví udržuje „technické kontakty“ s administrativou prezidenta Joea Bidena, ale děje se tak na mnohem nižší úrovni než dříve.

Česká republika dosud zmrazila ruský majetek v zemi za skoro miliardu korun. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Bude-li tento majetek označen jako možná podpora válečných zločinů Ruska, je podle ministra do budoucna ve hře i jeho konfiskace. Vláda prověřuje možnosti konfiskace ruského zmrazeného majetku. Státy EU dosud zmrazily kvůli válce na Ukrajině majetek za 37 miliard eur. Unie podle eurokomisařky Věry Jourové plánuje posílit mandát justiční agentury Eurojust pro vyšetřování zločinů na Ukrajině.

Zmrazování ruského majetku je součástí sankcí vůči Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. Se zmrazeným majetkem jeho majitelé nemohou nakládat. Do budoucna je ve hře i jeho propadnutí, což v případě propojení majitelů s ruským režimem a podporou ruské agrese na Ukrajině doporučil v minulosti eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders. Česká vláda podle Stanjury možnosti konfiskace zmrazeného majetku prověřuje, jednou z možností je i přijetí zvláštních zákonů.

Evakuace zraněných vojáků a civilistů z Mariupolu musí být zajištěna, prohlásil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který podle své kanceláře v dnešním telefonátu se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským nabídl veškerou pomoc a zprostředkování v rozhovorech mezi Moskvou a Kyjevem.

K okamžité evakuaci tisíců civilistů a stovek raněných vyzval také Mezinárodní výbor Červeného kříže. „Předchozí výzvy Rusko ignorovalo,“ poznamenala agentura Unian.