Článek
V indických městech nyní panují teploty dosahující až 45 °C, země má přitom za sebou nejteplejší březen za posledních 122 let (statistiky za duben budou dost možná také rekordní) a v následujících týdnech bude pravděpodobně ještě hůř. Období veder v Indii totiž ukončuje monzun, který typicky přichází až v červnu. Největší vedra tak mohou přijít až příští měsíc.
„Je dobré vědět, že duben a květen jsou nejteplejším obdobím v západní a jižní Indii každoročně. Neměli bychom ale přehlížet, že teploty jsou tam o hodně teplejší už od začátku března a dubnová vedra dosáhnou rekordů,“ vysvětlil situaci britský odborník na extrémní teploty Scott Duncan a dodal, že tato vlna veder zasáhne masu lidí odpovídající více než 10 procentům populace celé planety.
Důsledky vedra ale mohou i dalece přesáhnout hranice Indie. Druhý nejlidnatější stát světa byl totiž horkým adeptem na to, že vyřeší nedostatek potravin kvůli válce na Ukrajině nebo s tím alespoň pomůže.
Indický premiér Naréndra Módí při jednání s prezidentem USA Joem Bidenem řekl, že „Indie nakrmí svět“. „Máme od našich farmářů dost zásob pro své obyvatelstvo, abychom mohli učinit nabídky, které nakrmí svět,“ řekl Módí s tím, že stačí, aby Světová obchodní organizace (WTO) dala svolení pro uvolnění indických zásob pro export.
Jak už jsme napsali v článku vysvětlujícím potenciálně klíčovou pozici Indie v řešení nedostatku potravin, Rusko a Ukrajina jsou dva hlavní světoví vývozci pšenice a zajišťují přibližně třetinu celosvětového prodeje.
Na tyto dvě země připadá také 55 procent celosvětového ročního vývozu slunečnicového oleje a 17 procent vývozu kukuřice a ječmene. Nyní je jasné, že ukrajinské exporty budou kvůli bojům minimálně neúplné a ruské zase postižené sankcemi.
Indie je druhým největším producentem pšenice a rýže na světě. Na začátku dubna měla na skladě 74 milionů tun těchto dvou základních potravin. Z toho 21 milionů tun si ponechala pro své strategické rezervy a systém veřejné distribuce, který umožňuje více než 700 milionům chudým přístup k levným potravinám.
Zároveň Indie patří také k jedněm z nejlevnějších světových exportérů těchto potravin a odborníci odhadovali, že povolení vývozu indických státních zásob by mohlo při nejmenším zmírnit zdražování a zátěž dovážejících zemí po celém světě.
Muž si zakrývá hlavu kapesníkem na tržišti během extrémně horkého dne v indické Bombaji, čtvrtek 28. dubna 2022.
Vedra ale už skoro dva měsíce sužují právě ty indické státy, které produkují nejvíc pšenice. Tepelný stres pro pšenici znamenají podle časopisu New Scientist teploty už nad 34 °C, a vedra si tak už u zemědělců vybírají svou daň.
Podle byznysového serveru Quartz například ve státě Paňdžáb, který je vůbec největším producentem pšenice, jsou zatím sklizně asi o 20 % nižší než loni. Podle náměstkyně ministerstva zemědělství Sadhvi Niranjan Jyotiové donutilo březnové vedro farmáře začít sklízet dřív, a někteří tak nedosáhli „ani poloviční sklizně“.
Extrémní počasí navíc neohrožuje jen pšenici jako takovou, ale i samotné farmáře a jejich pracovníky, kteří ve vedru nedokáží vydržet pracovat běžný počet hodin. „Je to opravdu špatné,“ popsala současné teplotní podmínky v Indii Arpita Mondalová z Technologického institutu v Bombaji, kde je podle ní i hodně vlhko, což znamená, že teploty jsou pocitově asi o šest stupňů vyšší, než ukazují teploměry.
Podle loňské studie publikované v časopise Nature bude Indie kvůli nesnesitelnému vedru přicházet o asi 100 miliard pracovních hodin každý rok.
Už nyní se země také potýká s nedostatkem elektřiny kvůli nadměrné spotřebě způsobené zvýšeným provozem klimatizací a dalších chladicích zařízení. ČTK napsala, že nejméně tři státy kvůli nedostatkům energie omezily průmyslovou výrobu, přičemž v pouštním státě Rádžasthán byly dodávky elektřiny továrnám přerušené až na čtyři hodiny denně.
Horko přispívá k požárům. Fotogalerie ukazuje, jak hořela obří skládka v Dillí:
Skládka začala hořet v důsledku vlny veder, s níž se v poslední době Dillí potýká. Snímek skládky z 27. dubna.
Hořící skládka se nachází na severním okraji hlavního města a rozlohou je větší než 50 fotbalových hřišť. Vyfoceno 27. dubna.
„Požár tady vypukne každý rok. Ohrožuje to naše životy a naši práci, ale co naděláme?“ uvedl 31letý dělník, který v lokalitě bydlí a na skládce neoficiálně pracuje.
Hořící skládka měla být uzavřena již před více než deseti lety, denně je na ni ale dál vyváženo přes 2 300 tun městského odpadu.
Při tlení organického odpadu vzniká metan, který je vysoce hořlavý.
Indickou metropoli, podobně jako zbytek jižní Asie, nyní sužuje rekordní vlna veder, která způsobuje požáry. V uplynulých týdnech hořely v Dillí ještě tři další skládky.
Klimatoložka Arpita Mondalová z indického technického ústavu v Bombaji agentuře Reuters řekla, že není obvyklé, že vlna horka zasáhne naráz téměř celou zemi.
„Není pochyb, že se na extrémech počasí podílí změna klimatu,“ uvedla klimatoložka Mondalová. Z výzkumů na jejím pracovišti vyplývá, že svůj podíl může mít i znečištění ovzduší ve městech.
Zplodiny ze spalování uhlí a prach absorbují sluneční světlo, což vede k přehřívání měst.
Letošní březen byl v Indii nejteplejším březnem za poslední více než století a duben je podobně horký, teploty v několika indických městech v úterý přesahovaly 43 stupňů a aktuálně je třeba v Dillí až 47 stupňů Celsia. Podle meteorologů mají teploty dál růst. Snímek z vrakoviště v indické vesnici Kankrola, kde také vypukl požár.
Jak špatná letošní úroda pšenice a dalších plodin v Indii celkově bude, se ukáže až v následujících týdnech a měsících. Slova o „nakrmení světa“ se ale s každým dalším dnem extrémního počasí zdají být méně realistická.
Kromě problémů v zemědělství a průmyslu vedra samozřejmě přinesou i zdravotní potíže místnímu obyvatelstvu. Úřady už vyzvaly zranitelné skupiny lidí, aby nevycházely z domovů. Kolik obětí na životech si ale tato vlna veder vyžádala nebo ještě vyžádá, se určitě hned tak nedozvíme.
Analýzy shrnující počty obětí vln veder zpravidla zaberou hodně času, vyhodnocují se až zpětně a vždy pracují s jistou mírou odhadu. Vedro totiž může způsobit zdravotní potíže nebo úmrtí mnoha způsoby.
Vedra v Indii jsou podle klimatologů přesným obrazem extrémního počasí, které kvůli klimatické změně způsobené člověkem bude stále výraznější a častější.
