Hlavní obsah

Nebuďte spícího obra, varují vědci, kteří zkoumali tání ledových štítů

Foto: Profimedia.cz

„Osud východoantarktického ledového štítu zůstává do značné míry v našich rukou,“ uvedl vedoucí výzkumník nově zveřejněné studie.

Reklama

Tání největšího ledového štítu na světě by mělo výrazný dopad na zvýšení hladin moří. „Je to ve vašich rukou,“ upozorňují vědci. Blížící se katastrofě je podle nich stále možné předejít rychlou klimatickou akcí.

Článek

Východoantarktický ledový štít shromažďuje převážnou většinu ledovcového ledu na Zemi. Pokud by roztál, hladina moří by stoupla o 52 metrů. Dosud se předpokládalo, že na rozdíl od západoantarktického ledového příkrovu je ten východní stabilnější a proti oteplování odolnější.

Nová studie, zveřejněná prestižním časopisem Nature, ovšem odhaluje, že tyto předpoklady byly mylné a i východoantarktický ledový štít dnes vykazuje známky zranitelnosti.

„Osud východoantarktického ledového štítu zůstává do značné míry v našich rukou,“ uvedl pro britský The Guardian profesor Chris Stokes z Durhamské univerzity ve Velké Británii, který studii vedl.

„Tento ledový příkrov je zdaleka největší na planetě a je opravdu důležité, abychom tohoto spícího obra neprobudili. Dříve jsme si mysleli, že ledové příkrovy ve východní Antarktidě jsou ve srovnání se západní Antarktidou nebo Grónskem mnohem méně zranitelné vůči klimatickým změnám, ale nyní víme, že některé oblasti již vykazují známky úbytku ledu,“ dodal Stokes.

Více o dopadech změn klimatu

„Sesuvy ledovců nejsou v Alpách výjimečné, kvůli změně klimatu ale budou stále častější. Do roku 2100 z Alp asi až 70 % ledovců zmizí,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy odborník na změny kryosféry horských a polárních oblastí Zbyněk Engel.

Vědci poukazují na to, že pokud se podaří oteplování udržet pod 2 stupně Celsia (horní hranice stanovená Pařížskou klimatickou dohodou z roku 2015, pozn. red.), ledový štít zůstane i nadále stabilní a do roku 2300 zvýší hladinu pouze o půl metru.

Pokud ale povede klimatická krize k dalšímu zvýšení teplot, příkrov začne tát a hladina moří se do roku 2300 zvedne o 1,5 až 3 metry. Do roku 2500 by se pak mohla zvýšit až o 5 metrů.

„Naše rozhodnutí ovlivní podobu budoucího světa“

Deník The Guardian poukazuje na to, že i několikametrový vzestup mořské hladiny dokáže výrazně překreslit mapu světa a ovlivnit životy milionů lidí v pobřežních městech od New Yorku až po Šanghaj.

„Nyní máme velmi krátce příležitost rychle snížit emise skleníkových plynů, omezit růst globálních teplot a zachovat východoantarktický ledový příkrov,“ okomentovala zjištění studie profesorka Nerilie Abramová, která je její spoluautorkou.

„Naše rozhodnutí v otázce emisí povedou k velmi rozdílným podobám budoucího světa,“ doplňuje profesor Andrew Mackintosh z Monash University v Austrálii, jenž nebyl členem výzkumného týmu.

Od našich zpravodajů v Itálii:

Seznam Zprávy se věnují dopadům klimatických změn v Evropě i ve světě. Reportér Lukáš Marek vyrazil na cestu k řece Pád na sever Itálie, jež letos zažívá historické sucho. V přiložené reportáži se s ním můžete vypravit k pramenům Pádu:

„Naše prameny jsou ve stavu bolesti a utrpení. Pod Alpami, kde řeky stékají do nížin, jsou desítky kilometrů zcela suchých koryt. Může za to globální změna klimatu i hospodaření s vodou,“ říká pro Seznam Zprávy Stefano Fenoglio.

Západoantarktický ledový štít leží pod hladinou moře, a je tak k tání mnohem náchylnější než východoantarktický ledový štít, ke kterému se oteplující se oceány nedostanou.

Západoantarktický ledový příkrov, na němž se nachází takzvaný ledovec „soudného dne“ Thwaites, proto ztratil už dříve značnou část své bývalé stability. Na rozdíl od východoantarktického štítu je ovšem výrazně menší a jeho celkové roztání by zvýšilo hladiny moří o „pouhých“ pět metrů.

Reklama

Doporučované