Článek
V malém Moldavsku žije méně než 3 miliony obyvatel, přesto se ale země ve spojení s válkou na Ukrajině často stává tématem i daleko za svými hranicemi. Že Spojené státy podporují suverenitu a územní integritu této země, však moldavskou prezidentku Maiu Sanduovou ujistil i její americký protějšek Joe Biden.
Jeho slova přišla poté, co Sanduová minulý týden obvinila Rusko z toho, že v Moldavsku plánuje provést násilný převrat, jehož cílem je odstranění současné vlády. Nešlo ovšem o nic nového, podobné zprávy se totiž objevovaly již v předešlých měsících. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu se pak mluví i o tom, zda Kreml Moldavsko nezatáhne do války.
„Doufám, že nezatáhne. Také jsem ale před rokem doufala, že nenapadne Ukrajinu,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy moldavská novinářka Paula Erizanuová. Svými články přispívá do médií, jako jsou The Guardian, BBC nebo Financial Times.
Podle Erizanuové jsou Moldavané s bezpečnostními riziky konfliktu na území jejich souseda smíření a mnohem více je dnes trápí energetická krize. V rozhovoru dále popisuje ruský vliv v zemi, vyhlídky nové vlády i separatistický region Podněstří, kde již dlouhé roky přesluhují ruští „mírotvůrci“.
Zprávy z Moldavska v posledních dnech opět plní zahraniční média; máte novou vládu, vaše prezidentka obvinila Rusko, že chce v Moldavsku provést převrat… Jaká teď v zemi panuje nálada?
Někteří lidé pokračují ve svých životech a jiní zase kvůli novým oznámením a zprávám cítí určitou úzkost. Všechno tohle ovšem zastiňují obavy lidí, které souvisí s každodenními ekonomickými problémy. Inflace se totiž za poslední měsíce kvůli energetické krizi vyšplhala téměř až ke 30 %.
Moldavsko dováží veškerou svou elektřinu a plyn ze zahraničí, takže skutečnost, že Rusko kvůli válce na Ukrajině snížilo své energetické dodávky, znamenala, že moldavská vláda poprvé koupila dražší plyn a elektřinu ze západních a dalších trhů. Opět dnes kupujeme také elektřinu od Podněstří.
Inflace ale v těchto podmínkách vyletěla vzhůru, produkty stojí víc a účty obyvatelstva se zvýšily až na šestinásobek, přičemž pro mnoho lidí jsou dnes vyšší, než je například jejich důchod. Myslím proto, že starosti lidí jsou především ekonomického rázu. Bezpečnostní situace je totiž něco, co oni sami nemohou kontrolovat.
Zaostřeno na Moldavsko
V separatistickém Podněstří v první polovině minulého roku houstla atmosféra. O tom, jak situaci vnímají sami Moldavané, Seznam Zprávy mluvily s tamní novinářkou Paulou Erizanuovou.
Od začátku války na Ukrajině se opakovaně mluvilo o možném rozšíření konfliktu do Moldavska. Bezpečnostní analytik Vojtěch Bahenský v květnu uklidňoval: „Rusové jsou daleko a vojákům z Podněstří se Ukrajinci dokážou ubránit.“
Dlouhodobě se řeší otázka, jestli se Rusko nepokusí Moldavsko zatáhnout do války. Co si o tom – i vzhledem k nejnovějšímu vývoji – myslíte?
Doufám, že nezatáhne. Také jsem ale před rokem doufala, že nenapadne Ukrajinu. Co se týče nějakého vojenského hlediska, v tuto chvíli je frontová linie na východě Ukrajiny, což je od nás poměrně daleko. Pokroky, které ukrajinská armáda již udělala, tak pro nás byly opravdu uklidňující a v podstatě nás nyní chrání.
Například loni v létě jsme se ale poměrně báli, když probíhalo ostřelování Mikolajivu, který je blízko Oděsy, a tedy i Moldavska. Momentálně, kdy je bojiště dál na východě, se však po vojenské stránce cítíme více v bezpečí.
Hlavní bezpečnostní hrozba, o které jsme v posledních týdnech slyšeli, je politický převrat provedený Ruskem nasazenými agenty a proruskými opozičními stranami v zemi. Máme totiž proevropskou vládu, která ruskou agresi vůči Ukrajině ihned odsoudila, což se Rusku nelíbilo. Mnohem raději by v Moldavsku viděli proruský režim, a spolupracují proto s některými místními politickými stranami, aby zdejší situaci destabilizovali.
Dějiny Podněstří
Východní břeh Dněstru prožil složitou historii a tamní Rusové měli k obavám ze vzniku samostatné Moldavské republiky důvod. Je to podobný model jako na Ukrajině: Ruskojazyčná menšina se obává nacionalismu většiny.
V souvislosti s tím se mluví například o proruském oligarchovi Ilan Șorovi a jeho straně. Jaký vliv reálně v zemi má?
V parlamentu mají asi šest členů z celkových 101, což je malé číslo. Jejich hodnocení se ale zvyšuje z toho důvodu, že dříve kontrolovali velkou část mediálního trhu – ovládali přibližně šest televizních stanic, které byly velmi populární a přenášely i ruské vysílání. Vláda tyto stanice nicméně zrušila, a to jak kvůli jejich prokremelskému postoji, tak kvůli porušení pravidel vlastnictví.
Mají ovšem určitý mediální vliv a napříč Moldavskem nyní navíc otevřeli takzvané sociální obchody, kde prodávají produkty za údajně nižší ceny. Snaží se tím sami sebe prezentovat jako stranu pro chudé občany, což je ironické vzhledem k tomu, že sám Șor je jedním z nejbohatších Moldavanů a v Izraeli, kde nyní žije, vede luxusní život.
Kvůli chudobě však jeho popularita u určité skupiny lidí opravdu roste, drtivá většina občanů ale ví, že je to zloděj, že byl zapojen do bankrotů tří moldavských bank a že se podílel na praní špinavých peněz.
Jeho popularita navíc závisí i na tom, kolik peněz z Ruska dostává. Jakmile tento peněžní tok ustane, oblíbenost jeho strany klesne.
Novinářka Paula Erizanuová.
Když se mluví o Moldavsku, skloňuje se zejména separatistický region Podněstří, který podporuje právě Rusko. Jak jsou na tom vaše vztahy s ním?
V průběhu posledních několika měsíců byli představitelé Podněstří a Moldavska v úzkém kontaktu. Zároveň však jejich setkání nebyla veřejná a veřejnost neví, jak se věci měly za zavřenými dveřmi. Moldavský parlament během posledních týdnů ovšem přijal zákon, který v podstatě říká, že pokud propagujete separatismus, riskujete několik let za mřížemi.
Zákon rozzlobil představitele v Tiraspolu (hlavní město Podněsterské moldavské republiky, pozn. red.), kteří nyní říkají, že se kvůli němu bojí přijet do Kišiněvu a že vůbec nepomáhá v probíhajících vyjednáváních.
Za poslední týdny se pak objevilo mnoho vyjádření na toto téma. Nový premiér Dorin Recean například řekl, že to nejdůležitější, k čemu nyní musí dojít, aby se podněsterský zamrzlý konflikt vyřešil, je demilitarizace regionu. V Podněstří se totiž nachází 1500 ruských vojáků, kteří se odtud měli stáhnout už v roce 1999. A je tam i muniční sklad Kolbasna, kde je velké množství sovětské munice, na kterou si Rusko dlouho dělá zálusk.
Proruské síly v Moldavsku
Třímilionovým Moldavskem zmítají obavy ze státního převratu zosnovaného Moskvou. V zemi jsou aktivní proruské síly, kterým nahrává i špatná ekonomická situace.
Jak už bylo řečeno, Moldavsko má nyní – v době krize – novou vládu. Věříte, že povede zemi správným směrem? Že dokáže nejen nynější situaci ustát?
Opravdu doufám, že ano. Máme ale velké ekonomické problémy, které není jednoduché vyřešit, a leží před námi výzvy ohledně reforem soudnictví, které je plné zkorumpovaných soudců i státních zástupců.
K tomu všemu pak u našich hranic probíhá válka a čelíme bezpečnostním hrozbám z Ruska.
Jde tak pravděpodobně o jedno z nejnáročnějších období v moldavské historii. Máme ale kompetentní vládu a s pomocí západních partnerů by snad řešení těchto problémů mohlo být mnohem více efektivní.
Moldavsko by se také mohlo více posunout směrem do Evropské unie a mohlo by dojít k jeho ukotvení ve svobodném světě.
