Hlavní obsah

Nejvyšší soud USA zrušil právo na potrat, státy budou rozhodovat jednotlivě

Foto: Steve Sanchez Photos, Shutterstock.com

Momentka z protestu za práva žen na potrat v New Yorku, 3. června 2022. Účastnice si donesly podobenky žen, které při pokoutně prováděné interrupci zemřely.

Reklama

aktualizováno •

Fakt, že se soudci, mezi kterými nyní převažují konzervativci, k tomuto kroku odhodlali, se označuje za historický obrat. Některé státy již zákaz potratů veřejně oznámily.

Článek

Dnešní rozhodnutí amerického nejvyššího soudu o zrušení práva na potrat je podle prezidenta Joea Bidena tragický omyl a výsledek extremistické ideologie. Biden slíbil, že udělá vše, co je v jeho silách, aby ochránil práva žen ve státech, v nichž důsledek tohoto rozhodnutí nejvíce pocítí.

„Toto rozhodnutí vrací Ameriku doslova o 150 let zpět, podle mne je to smutný den pro tuto zemi,“ řekl například.

„Jediný způsob, jak můžeme ženě zajistit právo vlastní volby, je, aby Kongres z ochrany dané verdiktem v kauze Roeová versus Wade učinil federální zákon. To nemůže zajistit žádná prezidentova exekutivní akce. Pokud Kongres k tomu nemá, jak se zdá, dostatek hlasů nyní, musejí se ozvat voliči. Na podzim musíte zvolit více senátorů a poslanců, kteří zakotví práva žen ve federálním zákoně,“ řekl Biden.

Americký nejvyšší soud v pátek zrušil právo na potrat dané verdiktem starým skoro 50 let. Ženy v celých USA podle něj měly právo na interrupci zhruba do 23. týdne těhotenství.

To, že se nejvyšší soud, v němž nyní převažují konzervativní členové, rozhodl verdikt zrušit, se označuje za historický obrat. Neznamená sice, že budou interrupce automaticky považované za nelegální, ale rozhodování o nich bude na jednotlivých státech. Podle agentury AP se dá očekávat, že možná až polovina amerických států interrupce zakáže.

Celostátní právo na potrat pochází z verdiktu v procesu označovaném jako Roeová versus Wade z roku 1973. Podle AP nyní soud rozhodl v rozporu s vůlí většiny Američanů, kteří si podle průzkumů přejí, aby bezmála půl století starý verdikt zůstal v platnosti.

Že se nejvyšší soud chystá ochranu práva na potrat zrušit, naznačil únik předběžného stanoviska už v květnu.

Soudce Samuel Alito v pátečním odůvodnění napsal, že soud je toho názoru, že verdikt musí být zrušen. „Ústava se nezmiňuje o potratu a žádné takové právo není chráněno žádným ústavním ustanovením,“ napsal Alito. Podle jeho výroku mají o věci potratů rozhodovat politické složky, nikoli soudy.

Se zrušením v devítičlenném soudu nesouhlasili tři liberální soudci Stephen Breyer, Sonia Sotomayorová a Elena Kaganová. „Jsme zarmouceni kvůli milionům amerických žen, které dnes ztratily základní ústavní ochranu,“ napsali ve svém prohlášení.

Některé státy již oznámily, že v nich s okamžitou platností začal zákaz potratů platit. Jako první tak učinil stát Missouri. Na twitteru to oznámil tamní generální prokurátor Eric Schmitt. „Tohle je monumentální den pro posvátnost života,“ napsal například. Podobně i stát Louisiana a Texas. „Potraty jsou odteď v Texasu nelegální,“ napsal tamní generální prokurátor Ken Paxton.

Bývalý prezident Donald Trump rozhodnutí soudu ocenil. „Je to v souladu s ústavou a vrací právo tam, kde mělo už dlouho být. Myslím, že nakonec to bude fungovat pro všechny,“ prohlásil. Na otázku v rozhovoru s televizí Fox News, jak vidí vlastní roli v tomto rozhodnutí, protože sám jmenoval do nejvyššího soudu tři soudce, odpověděl: „Rozhodl Bůh.“

Spokojenost s rozhodnutím vyjádřil dále i bývalý americký viceprezident Mike Pence, který uvedl, že „život vyhrál“ a nejvyšší soud „napravil historickou chybu“.

Podobně se vyjádřil i vůdce senátní republikánské menšiny Mitch McConnell. „Miliony Američanů strávily polovinu století modlitbami, pochody a prací směřující k dnešnímu historickému vítězství práva a nevinného života. Jsem hrdý, že jsem s nimi při té dlouhé pouti byl a sdílím dnes jejich radost,“ prohlásil McConnell.

Naopak ostře proti se vymezil bývalý americký prezident Barack Obama. „Nejenom, že dnes soud zvrátil historický precedens starý téměř 50 let, ale ponechal věc, která patří k nejosobnějším, na vůli politiků a ideologů,“ napsal na svůj twitter.

Proti výroku se vyslovila i předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová, podle níž jde o „kruté rozhodnutí, které je šokující a srdcervoucí“. „Republikány kontrolovaný nejvyšší soud dnes splnil temný cíl republikánů připravit ženy o právo na vlastní rozhodnutí týkající se jejich zdraví a dětí… Kvůli převaze republikánů v nejvyšším soudu jsou dnes americké ženy méně svobodné, než byly jejich matky,“ sdělila Pelosiová. Dodala, že demokraté budou nadále usilovat o to, aby se verdikt z roku 1973 stal zákonem.

Verdikt kritizovala i newyorská guvernérka Kathy Hochulová. „Nejvyšší soud dnes omezil právo milionů Američanek bez ohledu na jejich zájem a co je důležitější, bez ohledu na jejich životy. Možnost přerušení těhotenství je základní lidské právo a v New Yorku zůstane dostupné a legální,“ napsala guvernérka ve svém tweetu. To na twitteru potvrdil i starosta města New York Eric Adams.

Proti se vymezil i britský premiér Boris Johnson, který označil rozhodnutí amerického soudu za „krok zpět“. Kanadský premiér Justin Trudeau označil rozhodnutí za „strašlivé“. Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus je rozhodnutím „zklamaný“. „Práva žen musí být chráněna. A čekal bych, že je Amerika bude chránit,“ řekl.

Na rozhodnutí reagují i společnosti, které mají ve Spojených státech své zaměstnance. Holywoodská studia Disney, Sony, Paramount, Discovery a Netflix oznámila, že budou svým zaměstnancům proplácet náklady na cestování spojené s podstoupením potratu. Podobné oznámení již dříve zveřejnily společnosti Amazon a JP Morgan.

K budově nejvyššího soudu přišly skupiny zastánců i odpůrců práva na potraty. „Budoucnost je proti potratům,“ stálo na tabulích, které někteří přinesli. Před budovou soudu je podle agentury AP několik set lidí. Policie se začala připravovat na větší akce a zmobilizovala jednotky určené k zásahu při nepokojích. Očekává další příchozí a povolala posily.

Reklama

Doporučované