Hlavní obsah

Nová šéfka europoslanců: „Stvořila“ ji EU a pochází z nejmenší země

Foto: Evropský parlament, Seznam Zprávy

Roberta Metsolaová oslavila právě v den zvolení 43. narozeniny. Její příjmení nepochází z Malty, je převzaté od finského manžela.

Reklama

Po dvaceti letech vede Evropský parlament opět žena, navíc z nejméně lidnaté členské země EU, z Malty. Zvolení Roberty Metsolaové nezabránil ani její odpor k potratům kritizovaný některými liberálními europoslanci.

Článek

Malta má jen něco málo přes půl milionu obyvatel a v Evropském parlamentu ji reprezentuje pouze šest poslanců. Malý ostrovní stát si tak sotva může nárokovat nějakou vrcholnou funkci v orgánech Evropské unie.

O to více je pro Maltu přelomové, že má od úterý zástupkyni mezi třemi nejvyššími představiteli společenství. Novou předsedkyní Evropského parlamentu se stala Malťanka Roberta Metsolaová.

Její zvolení už v prvním kole nebylo úplně překvapivé. Šlo o předem dohodnutý krok, který se znovu potvrdil na jednáních tří nejsilnějších politických skupin europarlamentu v předvečer hlasování. Protikandidáty postavily jen menší frakce – zelení, euroskeptičtí konzervativci a krajní levice.

Volba Metsolaové následovala krátce po úmrtí předchozího šéfa parlamentu, Itala Davida Sassoliho. Tomu by i tak končilo funkční období a znovu se o předsednictví ucházet nechtěl. Podle dřívější dohody měl post připadnout lidovcům, kteří schválili Metsolaovou jako kandidátku už na podzim.

Přesto je její nástup určitým způsobem přelomový i z pohledu celé evropské sedmadvacítky. Nejen proto, že pochází z nejméně lidnaté členské země, že je v čele europarlamentu po dvaceti letech opět žena nebo že na této úrovni patří mezi nejmladší (právě v úterý Metsolaová slaví 43. narozeniny). Nová šéfka Evropského parlamentu zosobňuje novou generaci politiků, kteří profesionálně nevyrostli ve své rodné zemi, ale v Bruselu, respektive ve Štrasburku.

„Moje generace nezná starou a novou Evropu. My jsme první z generace Erasmu a poslední generace Wałęsy a Havla,“ prohlásila Metsolaová v projevu bezprostředně po zvolení.

Svoji politickou dráhu sice zahájila na Maltě, když se před zhruba dvaceti lety angažovala v kampani pro vstup do Unie, kariéru však od začátku budovala už na evropské úrovni.

Do Evropského parlamentu kandidovala už ve svých 25 letech, když si doplňovala právnické vzdělání na vysoké škole v Bruggách. Neuspěla, ale zůstala. Našla si práci na zastoupení Malty v Bruselu a v roce 2013 už v eurovolbách uspěla.

V europarlamentu se poměrně rychle vypracovala mezi nejvýraznější poslance Evropské lidové strany. Kolegové i komentátoři ji popisují jako velmi aktivní, vstřícnou a zároveň dobře informovanou političku.

„Roberta patří k nejaktivnějším a velmi viditelným členům naší frakce. Díky svému přátelskému vystupování patří i k velmi populárním poslancům,“ zhodnotil pro Seznam Zprávy europoslanec Luděk Niedermayer (EPP).

Že je Metsolaová uznávaná nejen uvnitř lidovecké skupiny, potvrzují i slova europoslanců z dalších frakcí.

„Obecně je považována za kompetentní poslankyni schopnou nalézt politický kompromis,“ vyzdvihl ji europoslanec za ANO Ondřej Knotek, který spadá do skupiny liberálů (Renew Europe). „S Robertou Metsolaovou jsme doposud v předsednictvu měli pozitivní zkušenosti a dobrou spolupráci. Je také silnou zastánkyní právního státu a demokracie,“ uvedla pirátská europoslankyně Markéta Gregorová, patřící do frakce v čele se Zelenými.

Potvrzením, že Metsolaová patří mezi pomyslnou špičku europoslanců, bylo její zvolení první místopředsedkyní legislativního sboru v listopadu 2020. Podle německých komentátorů se o její kandidaturu na nejvyšší post zasloužili zástupci ze Spolkové republiky. Původně se počítalo s nominací nynějšího šéfa lidovecké frakce Manfreda Webera, vzhledem k tomu, že vedle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové by šlo o dalšího německého politika, navíc ze stejné skupiny, se ale od této varianty ustoupilo. Metsolaové údajně pomohlo, že nepocházela z žádné větší ani středně velké země.

Z českého pohledu je zajímavé, že se Metsolaová soustředila na oblast lidských práv, což byl po sametové revoluci jeden z pilířů české zahraniční politiky, a také na migraci, tedy problém, který silně doléhá na její domovský ostrov. Patřila mezi hlavní zastánce migračních kvót, tedy organizovaného rozdělování běženců v členských zemích, jež se i zásluhou Česka v EU neprosadily.

Jediným zádrhelem, jenž komplikoval její zvolení, bylo odmítání interrupcí. Jako europoslankyně vícekrát hlasovala proti zprávám a rezolucím vyzývajícím ke snazšímu zpřístupnění potratů. Metsolaová, která je mimochodem matkou čtyř synů, trvala na tom, že pro většinově katolickou Maltu, kde jsou interrupce stále nelegální, jde o výhradně národní téma.

Za to si vysloužila kritiku zejména od levicových a liberálních kolegyň, které prosazují tezi, že právo na potrat patří mezi lidská práva. Jak ale ukazují výsledky volby, množství hlasů dostala i z konkurenčních frakcí. Metsolaová navíc předem ujistila, že jako šéfka europarlamentu bude držet většinové stanovisko.

Specifickým tématem je pro Metsolaovou pochopitelně Malta. Patří k opozici vůči tamní labouristické vládě, která v roce 2017 získala pozornost celého světa po smrtelném bombovém útoku na investigativní novinářku Daphne Caruanu Galiziovou. Vyšetřování ukázalo, že nitky od zadavatelů vedou až k vládním kruhům.

Právě ve vztahu ke své zemi dává Metsolaová najevo svůj středomořský temperament. Rozruch vyvolala v roce 2019, když tehdejšího maltského premiéra Josepha Muscata označila za zrádce země a odmítla mu veřejně podat ruku, i v souvislosti s vyšetřováním vraždy novinářky Galiziové. „Vypadněte hned, než uděláte své zemi nenávratnou škodu,“ vzkázala premiérovi na Twitteru.

Reklama

Související témata:
Evropská lidová strana (EVP)

Doporučované