Hlavní obsah
Online

Online: Zklamání, ale velké vítězství, prohlásil Trump. A na všechny křičel

Foto: brian james cramer, Shutterstock.com

Volby se konaly v době, kdy jsou Spojené státy nejvíce politicky rozdělené za poslední desítky let.

Reklama

9. 11. 2022 4:00
aktualizováno • 9. 11. 2022 22:44

Za oceánem se zavřely volební místnosti a začalo sčítání hlasů. Podařilo se demokratům udržet většinu v americkém Kongresu? Vývoj dění sledujeme v on-line reportáži.

Článek

Co byste měli vědět

  • V takzvaných midterms Američané volili členy Sněmovny reprezentantů, složení třetiny Senátu a tisíců zástupců do státních zákonodárných a výkonných orgánů.
  • Demokraté se ve volbách snažili uchránit svou většinu v americkém Kongresu. Pokud o ni přijdou, zbylé dva roky Bidenova období pro ně budou bolestivé.
  • Dosud měli demokraté v Senátu nejtěsnější možnou většinu díky rozhodujícímu hlasu viceprezidentky Kamaly Harrisové. Ve Sněmovně reprezentantů drželi 222 mandátů oproti 212 republikánským.
  • Demokraté získali nový senátní mandát v Pensylvánii. Pokud udrží všechny stávající, mohli by v horní komoře posílit, ale výsledky v Arizoně, Nevadě a Georgii jsou zatím těsné. V souboji o Sněmovnu reprezentantů jsou mírně favorizovaní republikáni. Podrobnou analýzu dosavadních výsledků nabízíme zde.
  • V guvernérských volbách na Floridě posílil svou pozici republikán Ron DeSantis, který by mohl vyzvat Donalda Trumpa v prezidentských primárkách v roce 2024. Podrobněji v tomto článku.
  • Navzdory zklamání jde o „opravdu velké vítězství“, prohlásil Trump

    Bývalý americký prezident Donald Trump strávil posledních několik týdnů objížděním Spojených států a vyjadřováním podpory mnohým kandidátům. Oficiálně podpořil celkem 174 z celkových 430 kandidátů. Někteří z nich nakonec volby prohráli, Trump ale přesto hovoří o velkém úspěchu.

    „I když včerejší volby byly v některých ohledech určitým zklamáním, z mého osobního pohledu to bylo opravdu velké vítězství – 219 VÍTĚZSTVÍ a 16 PROHRANÝCH voleb – kdo kdy dokázal něco lepšího?“ uvedl Trump na své vlastní sociální síti Truth Social.

  • Volby v Georgii končí nerozhodně. Za měsíc se bude konat druhé kolo

    Ani jednomu z kandidátů na post senátora v Georgii se nepodaří získat potřebných 50 procent hlasů, uvedl státní tajemník Georgie Brad Raffensperger.

    Republikán Herschel Walker dosud získal 48 procent hlasů, zatímco demokrat Raphael Warnock 49 procent hlasů. K dopočítání zbývá už pouze 10 000 hlasů a hranice 50 procent se tak ani jednomu překročit nepodaří, tvrdí Raffensperger.

    Státní tajemník potvrdil, že budou muset uspořádat druhé kolo voleb. Konat se bude 6. prosince.

  • Stále není jasné, která strana získala v Kongresu USA většinu

    Republikáni podle projekce televize CNN zatím získali ve Sněmovně reprezentantů 203 křesel. O 11 připravili demokraty, kteří získali čtyři křesla navíc a nyní jich mají 187. K získání sněmovní většiny strana potřebuje 218 křesel. V Senátu zůstává výsledek ještě otevřenější, podle CNN mají republikáni zatím 49 a demokraté 48 křesel.

    Americký list The New York Times z dosavadních výsledků odhaduje, že kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů získají republikáni, zatímco většina v Senátu připadne demokratům. Stále ale nebyly vyhlášeny výsledky soubojů o Senát v Nevadě, Georgii a Arizoně, které mohou rozhodnout o většině. Za rozhodující se považoval také Wisconsin, kde zvítězil republikán Ron Johnson nad demokratem Mandelou Barnesem.

  • Prezident Biden se vyjádří k výsledkům voleb

    Bílý dům před okamžikem potvrdil, že se americký prezident Joe Biden za několik hodin vyjádří k výsledkům voleb.

    V příspěvku, který na twitteru publikoval krátce předtím, než to bylo potvrzeno, Biden napsal: „Demokracie nevzniká náhodou. Musíme ji bránit, posilovat a obnovovat.“

    Poděkoval také „volebním pracovníkům a úředníkům, kteří pracovali do noci, aby ochránili naše svaté právo volit“ a také „milionům lidí, kteří uplatnili svůj hlas“.

  • V boji o senátorské křeslo ve Wisconsinu zvítězil republikán Ron Johnson

    Ve volbách ve Wisconsinu zvítězil dosavadní republikánský senátor Ron Johnson, informuje BBC. Porazil svého demokratického protikandidáta Mandela Barnese.

    Zraky se nyní upírají ke třem obvodům, které rozhodnou o tom, zda si demokraté udrží kontrolu nad horní komorou Kongresu, nebo zda jim ji republikáni seberou.

    V Arizoně mírně vede demokrat Mark Kelly před svým sokem Blakem Mastersem, podporovaným Donaldem Trumpem. V současné době je ovšem sečteno pouze 69 % hlasů.

    V Nevadě vede republikán Adam Laxalt před dosavadní senátorkou, demokratkou Catherine Cortez Masto. Sečteno dosud bylo 80 % očekávaných hlasů.

    Největší neznámou zůstává Georgie, kde je rozdělení hlasů mezi republikánským kandidátem Herschelem Walkerem a jeho demokratickým protějškem Raphaelem Warnockem velmi těsné. Doposud bylo sečteno 96 % hlasů.

  • Trump „zuří“ a „na všechny křičí“, prozradil jeho poradce

    Bývalý prezident Donald Trump po neuspokojivých výsledcích voleb do Kongresu „zuří“ a „na všechny křičí“, jak uvedl pro CNN nejmenovaný Trumpův poradce, který je v kontaktu s Trumpovým nejbližším okolím.

    „Na kandidátech záleží,“ řekl poradce. „Všichni to byli špatní kandidáti,“ dodal s tím, že výběr mnoha kandidátů v klíčových státech byl ze strany Trumpa špatnou volbou.

    Podle poradce není pravděpodobné, že by Trump odložil oznámení o prezidentské kandidatuře, protože „je to příliš ponižující na to, aby se to odkládalo“. Podle něj je však v tuto chvíli příliš mnoho neznámých.

  • Demokraté ztratili podporu mezi latinskoamerickými voliči. Republikáni posílili

    Demokraté ztratili podporu mezi latinskoamerickými voliči, republikáni zvítězili mezi bělošskými ženami, informuje server CNN.

    Republikáni letos získali většinu hlasů bělošských žen, což je důležitý voličský blok, který si obě strany v roce 2018 rozdělily.

    Republikáni také naplnili předpovědi, že si povedou lépe mezi latinskoamerickými voliči než před čtyřmi lety.

    Podpora demokratů mezi latinskoamerickými muži činila v roce 2018 63 % a v roce 2022 je podle prvních průzkumů pod 55 %. Zdá se, že republikáni snížili náskok demokratů mezi latinskoamerickými ženami, ačkoli demokraté stále mají podporu přibližně dvou třetin z nich.

  • Senátorští kandidáti v Georgii se už chystají na druhé kolo

    Čtyři senátní obvody stále neznají vítěze, pouze v jednom je ale šance na odvetu, píše stanice CNN.

    Kandidát demokratů na senátora Georgie Raphael Warnock i jeho republikánský vyzyvatel Herschel Walker už se začínají připravovat na další měsíc volebního klání. Ani jeden z nich se zatím hranici 50 % potřebné k vítězství neblíží, je tedy pravděpodobné, že se kandidtái znovu utkají začátkem prosince. Druhé kolo voleb zatím ovšem formálně vyhlášeno nebylo.

    Oba kandidáti mají podle svých poradců ještě dnes veřejně promluvit.

    Po sečtení 96 % odevzdaných hlasů vede demokrat Warnock nad republikánem Walkerem o 18 043 hlasů.

  • V boji o Senát v Nevadě se vyhoupl do vedení republikán

    V senátních volbách ve státě Nevada podle průběžných výsledků nově vede republikánský vyzyvatel Adam Laxalt. Po sečtení asi 80 procent hlasů má podle CNN nad demokratickou senátorkou Catherine Cortez Mastovou náskok asi 23 tisíc hlasů.

    Jak podotýká list Nevada Independent, teprve se začínají sčítat hlasy z největších okresů, a tak se vedení ještě může měnit. Hlasování v Nevadě je jedním ze čtyř zbývajících, které rozhodne o tom, která strana získá kontrolu nad celým Senátem.

  • Pokus Sarah Palinové o velký návrat, už druhý

    O politický comeback na Aljašce se pokouší politička, jejíž jméno bude povědomé i českým čtenářům. Někdejší viceprezidentská volba republikánského uchazeče o Bílý dům Johna McCaina Sarah Palinová se uchází o jediný mandát, který největšímu státu USA připadá ve Sněmovně reprezentantů.

    Konzervativní politička o něj usilovala už v srpnových doplňovacích volbách, vyhlášených po smrti historicky nejdéle sloužícího republikána v Kongresu Dona Younga. Kvůli své kontroverzní historii plné nešťastných výroků a předčasné rezignaci z postu aljašské guvernérky se Palinová ve svém domovském státě netěší vysoké popularitě.

    Už v srpnu ji proto porazila Mary Peltolaová, která se tak stala první zástupkyní původních obyvatel Aljašky v Kongresu a zároveň první demokratkou po 50 letech, již tento stát do dolní komory vyslal.

    Foto: lev radin

    Sarah Palinová po své předchozí politické kariéře nepatří v domovské Aljašce mezi nejoblíbenější politiky.

    Pomohl jí k tomu i specifický aljašský volební systém. V něm dostávají voliči možnost označit kromě nejpreferovanějšího kandidáta i své další volby. Kandidáti s nejnižším počtem hlasů jsou postupně vyřazováni a „jejich“ hlasy se přeskupují dalším voličům. Tenhle systém Palinové uškodil, v prvním propočtu totiž v srpnu zvítězila.

    Souboj je o to zajímavější, že největší nevraživost vůči sobě v kampani neprojevovali demokraté a republikáni navzájem, ale dva republikánští kandidáti mezi sebou. Ani Palinová nešetřila vůči Peltolaové slovy chvály. „Jen si přeji, aby přestoupila k druhé straně, ale bez ohledu na to ji miluji,“ řekla při jedné z debat.

    Není divu, že Peltolaová platí před úterními řádnými volbami za favoritku. Na výsledky z Aljašky si ale budeme muset počkat nejspíš několik dní.

  • Jak pokračují projekce a sčítání hlasů

    Aktuální projekce CNN přisuzuje republikánům 198 mandátů ve Sněmovně reprezentantů, demokratům 178, k většině je potřeba 212. Situace v Senátu se nezměnila – v sázce zůstávají demokratická křesla v Arizoně, Nevadě a Georgii a republikánské ve Wisconsinu.

    Další zpracovávání hlasů bude pravděpodobně postupovat pomalu, a tak si můžeme na jednoznačné výsledky ještě počkat.

  • Analýza výsledků voleb

    Proč demokraté nedopadli tak špatně, jak se čekalo? Co může ztráta většiny v Kongresu znamenat pro zbytek Bidenova prezidentského mandátu? A jak letošní volby ovlivní to nejočekávanější klání – prezidentské volby v roce 2024? Na to vše odpovídá ve svém textu Tereza Ulrychová.

  • Posílení reprodukčních práv prošlo všude, kde se hlasovalo

    Kromě klasických voleb proběhlo napříč Spojenými státy i několik referend. Ta dokreslují, že právo na potraty, které v červnu na federální úrovni omezil Nejvyšší soud, bylo skutečně jedním z témat, jež mezi Američany rezonovalo.

    Voliči v Kalifornii, Vermontu i Michiganu, tedy v liberálnějších státech, v úterý schválili zakotvení práva na interrupce ve státních ústavách. Voliči v konzervativnějších státech - v Montaně a Kentucky - naopak odmítli opatření, která by přístup k reprodukční péči omezila, píše server The Hill. Už v srpnu se pak proti omezení práva na potrat vyslovili voliči v Kansasu.

    Když Nejvyšší soud zvrátil svůj vlastní precedens Roeová vs. Wade z roku 1973 zajišťující právo na potrat, asi polovina amerických států přikročila k jeho omezení (podrobněji například zde). Republikánský senátor Lindsey Graham například navrhl zákaz interrupcí po 15. týdnu těhotenství i na federální úrovni.

    Demokraté z této otázky udělali klíčové téma voleb, protože v průzkumech většina Američanů dlouhodobě právo na potrat podporuje. I voliči v konzervativním Kentucky tak například v úterý odmítli návrh prosadit do tamní ústavy odstavec, který by říkal, že žádné právo na interrupci neexistuje.

  • V Bílém domě je veselo a mají závratě, tvrdí bývalá mluvčí

    V Bílém domě v důsledku úterních voleb „trpí závratí“ a jsou „veselí“, řekla ve vysílání stanice MSNBC bývalá mluvčí prezidenta Bidena Jen Psakiová. „Jsem v kontaktu s Bílým domem,“ vysvětlila.

    O výsledcích sice ještě není rozhodnuto, ale demokraté obhájili několik ohrožených senátorských mandátů a lépe, než se čekalo, vypadají i jejich výsledky ve volbách do Sněmovny reprezentantů.

    „Odnáším si z toho, že agenda (vlády, pozn. red.) je ta správná,“ uvedla Psakiová. „Demokraté ve volbách hájili svou agendu, byl to správný program,“ dodala bývalá mluvčí a vyzdvihla například prosazování práva přístupu na potrat, jež v červnu na federální úrovni omezil Nejvyšší soud.

    Na síle demokratických zákonodárců v Kongresu závisí i to, co se podaří Bidenovi ve zbývajících dvou letech (prvního) mandátu prosadit. Řada republikánů dává najevo, že by jeho agendu mohla zablokovat.

    Foto:

    Jen Psakiová byla mluvčí Bidenova Bílého domu do května letošního roku. Teď působí jako politická komentátorka v televizi MSNBC.

  • Co rozhodne o kontrole Sněmovny reprezentantů?

    Situace ve Sněmovně reprezentantů je podstatně složitější. Republikáni jsou zatím favority – projekce CNN jim přisuzuje čistý zisk 5 mandátů, potřebují jich 6 – ale úspěch demokratů se nedá vyloučit.

    Šéf analytiků politického oddělení The New York Times Nate Cohn neočekává verdikt o kontrole nad dolní komorou v následujících hodinách. „Demokratická výhra není v tuto chvíli jenom teoretická možnost,“ napsal na Twitteru.

    Celkový výsledek podle něj závisí na tom, jak dopadne řada klání na západním pobřeží USA. „Odhadujeme, že šance GOP (republikáni, pozn. red.) na výhru je 73 %. To se moc neliší od začátku noci,“ uvedl Cohn.

    Celkový poměr jasných výsledků je teď podle CNN 195 : 174 ve prospěch republikánů, k většině je třeba 218 mandátů.

  • Co rozhodne o kontrole Senátu?

    Demokraté zatím vypadají jako lehcí favorité pro udržení většiny v Senátu. Už získali nový post v Pensylvánii a zatím vedou ve třech dalších klíčových soubojích.

    • Georgie – do průběžného vedení se tam dostal dosavadní demokratický senátor Raphael Warnock. Po sečtení 96 % hlasů má na bývalého hráče amerického fotbalu Herschela Walkera náskok asi 12 tisíc hlasů. Ani jeden z nich ale zatím nedosáhl na hranici 50 procent, která je v Georgii ke zvolení nutná. O vítězi tak může být jasno až za několik týdnů po druhém kole.
    • Arizona – stávající senátor a bývalý astronaut Mark Kelly z Demokratické strany zatím poměrně s převahou vede nad republikánským podnikatelem Blakem Mastersem. Na rozdíl od jiných amerických států v Arizoně v pozdější fázi sčítání zpravidla rostou spíš republikáni, korespondenční volba tam má totiž dlouhou tradici. Sečteno je zatím asi 56 % hlasů, výsledky mohou být až v dalších dnech.
    • Nevada – dosavadní senátorka Catherine Cortezová Mastová tam čelí republikánskému generálnímu prokurátorovi Adamu Laxaltovi a zatím vede. Sečteno je podle CNN 63 % volebních lístků, Nevada ale započítává i korespondenční hlasy, které dorazí v následujících dnech.
    • Wisconsin – k obhajobě podle průběžných výsledků míří republikán Ron Johnson. Jeho náskok na demokrata Mandelu Barnese je ale o něco menší, než předvídaly průzkumy.

    Pokud by demokraté obhájili mandáty v Arizoně a Nevadě, udrželi by si díky hlasu viceprezidentky Kamaly Harrisové většinu v Senátu a na výsledku případného druhého kola v Georgii už by v tomto směru nezáleželo.

  • Demokraté zatím vedou i ve volbách guvernérů

    Slibně vypadají pro Demokratickou stranu výsledky voleb guvernérů. Podle projekcí amerických stanic si „modří“ nově zajistili posty šéfů států Maryland a Massachusetts. Tyto souboje se do dějin zapisují i důležitými „poprvé“.

    Wes Moore se totiž stane historicky prvním černošským guvernérem Marylandu a teprve třetím v dějinách celých Spojených států, uvádí veřejnoprávní stanice NPR. Maryland dosud řídil republikán Larry Hogan, jeden z nejpopulárnějších guvernérů v USA a zároveň vnitrostranický oponent Donalda Trumpa.

    Massachusetts zase poprvé v dějinách povede žena – Maura Healeyová. Podle agentury AP je to zároveň první otevřeně lesbická guvernérka v USA. I ona nahrazuje populárního republikána Charlieho Bakera, který se ohrazoval proti politice Donalda Trumpa.

    Demokraté jsou podle průběžných výsledků na dobré cestě i v těsných guvernérských soubojích v Nevadě nebo ve spíše republikánském Kansasu, byť tam je ještě brzy na to určit vítěze. V obou státech posty obhajují. Oproti očekáváním zatím vede i jejich kandidátka v dosud republikánské Arizoně a sledovaný je také těsný souboj ve státě Oregon, kde už neobhajuje dosavadní nepopulární demokratka Kate Brownová.

  • Spokojenost na obou stranách

    Vůdci obou stran ve Sněmovně reprezentantů zatím vyjadřují spokojenost.

    „I když mnoho klání zůstává těsných na to určit vítěze, je jasné, že demokratičtí členové Sněmovny a kandidáti silně předčili očekávání napříč celou zemí,“ citovala demokratickou předsedkyni komory britská BBC.

    Nancy Pelosiová by o své místo v čele Sněmovny mohla přijít, pokud tam získají většinu republikáni. Jejich vůdce Kevin McCarthy je o tom zatím přesvědčený. „Až se ráno probudíte, budeme mít většinu a Nancy Pelosiová bude v menšině,“ řekl svým příznivcům.

    Byť odhady odborníků zatím dávají větší šance McCarthymu, jeho vítězství není úplně jisté. Republikáni dosud podle projekcí CNN získali 7 dosud demokratických křesel, demokraté je ale naopak o dvě připravili. K získání většiny jich potřebují 6.

Sdílejte článek

Hlavní zprávy