Online: Návrhy mírové dohody pro Putina a Zelenského jsou nachystány

Bývalá hlavní žalobkyně OSN Carla Del Ponteová vyzvala k vydání mezinárodního zatykače na Vladimira Putina.

V rozhovoru pro sobotní vydání švýcarského listu Le Temps uvedla, že vzhledem k činům ruského prezidenta na Ukrajině je Putin „válečným zločincem“.

Uvedla, že ji zvláště šokovalo, že se ve válce Ruska proti Ukrajině znovu používají masové hroby, což ji připomnělo ty nejhorší momenty z války v bývalé Jugoslávii. „Doufala jsem, že už nikdy masové hroby neuvidím,“ řekla. „Tito mrtví lidé mají své milované, kteří teď ani nevědí, co se s nimi stalo. To je nepřijatelné.“

Švýcarská právnička Del Ponteová byla hlavní žalobkyní Mezinárodního trestního tribunálu OSN pro bývalou Jugoslávii (ICTY) v letech 1999–2007 a rovněž hlavní žalobkyní Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu (TPR) v letech 1999–2003.

Nová svědectví přicházejí z kyjevského předměstí Buča, jehož osvobození Ukrajina oznámila v pátek. Podle AFP byla v jedné ulici seřazena těla nejméně 20 mužů v civilním oblečení. Jeden z mužů měl svázané ruce a mrtvá těla byla roztroušena na několika stech metrech. Příčinu jejich smrti nelze bezprostředně určit.

„Tito lidé nebyli v armádě. Neměli žádné zbraně. Nepředstavovali žádnou hrozbu. Kolik podobných případů se teď odehrává v okupovaných oblastech?“ uvedl na twitteru poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak.

Den po dni sledujeme, čemu a jak se věnují ruská média. Smyslem je přinést vhled do toho, na jaké informace narazí ruský čtenář, když otevře domácí zdroje. Ukázku, jak pracuje ruská propaganda.

„Z oblastí bojů na Ukrajině se dnes podařilo evakuovat přes 4 200 lidí,“ uvedla večer na facebooku vicepremiérka Iryna Vereščuková. Asi tisíc z nich pochází z ruskými jednotkami obleženého Mariupolu, kde panuje katastrofální humanitární situace.

Vereščuková upřesnila, že z Mariupolu a Berďansku do Záporoží vlastními auty přijelo 1 265 lidí, z nich asi 740 bylo z Mariupolu. Dalších více než 300 obyvatel tohoto strategicky položeného města odvezly autobusy z Rusy ovládaného Berďansku směrem na Záporoží. Do relativního bezpečí v Záporoží se dostalo také 2 650 obyvatel různých měst ležících v Luhanské oblasti.

Ruský a ukrajinský prezident by se „s největší pravděpodobností“ měli sejít v Turecku, aby diskutovali o návrzích mírových dohod. Informovala o tom agentura Interfax-Ukraine s odvoláním na ukrajinského vyjednavače.

Rusko uvedlo, že návrhy mírové smlouvy mezi Kyjevem a Moskvou pokročily dost na to, aby o nich mohli jednat přímo prezidenti obou zemí, Volodymyr Zelenskyj a Vladimir Putin. Uvedl to dnes podle agentury Interfax-Ukrajina v televizi šéf ukrajinské vyjednávací delegace Davyd Arachamija. Rusko podle něj akceptuje ukrajinské postoje s výjimkou postoje k otázce Krymu.

Nová svědectví přicházejí z kyjevského předměstí Buča, jehož osvobození Ukrajina oznámila v pátek. Podle AFP byla v jedné ulici seřazena těla nejméně 20 mužů v civilním oblečení. Jeden z mužů měl svázané ruce a mrtvá těla byla roztroušena na několika stech metrech. Příčinu jejich smrti nelze bezprostředně určit.

Starosta města Anatolij Fedoruk AFP později řekl, že do společných hrobů muselo být pohřbeno dohromady téměř 300 lidí. „V Buči jsme už pohřbili 280 lidí do společných jam,“ řekl. Podle něj nebylo možné to udělat na třech hřbitovech obce v dosahu střelby ruských vojáků.

„Ukrajinské síly získaly zpět kontrolu nad celou Kyjevskou oblastí a osvobodili ji od Rusů,“ oznámila to dnes na facebooku náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová. „Ve městě Buča poblíž Kyjeva muselo být do společných hrobů uloženo 280 těl,“ řekl tamní starosta.

„Litva od začátku dubna přestala odebírat plyn z Ruska,“ oznámilo její ministerstvo energetiky na svých internetových stránkách. K tomuto kroku přistoupilo v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a s požadavkem Moskvy, aby odběratelé ze seznamu takzvaných „nikoliv přátelských zemí“ platili za ruský plyn v rublech. Litva je první zemí Evropské unie, která ruský plyn přestala nakupovat.

Resort energetiky této pobaltské země uvedl, že Litva svoji spotřebu této suroviny pokrývá z dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG), který lodě dovážejí do terminálu v Klajpedě. Ten funguje od roku 2014.

Ministr energetiky Dainius Kreivys konec odběru ruského plynu označil za „bod obratu v energetické nezávislosti Litvy“. „Jsme první zemí Evropské unie, kterým plyn prodává (ruský) Gazprom, která získala nezávislost na dodávkách ruského plynu. Jde o výsledek dlouholeté důsledné energetické politiky a dobře načasovaných rozhodnutí týkajících se infrastruktury,“ řekl Kreivys.

Počet obětí úterního ruského náletu na sídlo oblastní správy v Mykolajivu na jihu Ukrajiny stoupl na 36. Na telegramu o tom informoval oblastní gubernátor Vitalij Kim. Právě on mohl být podle zdejšího starosty Oleksandra Sjenkevyče hlavním terčem útoku, napsala agentura Unian.

Raketa v úterý zničila velkou část devítipodlažní stavby. „Zničili půlku budovy, zasáhli moji kancelář,“ uvedl tehdy Kim.

Úřady bezprostředně informovaly o osmi obětech útoku a 30 zraněných. V pátek číslo usmrcených stouplo už na 31. Ani dnešní počet 36 ale nemusí být konečný, protože na místě nadále pokračuje pátrání v sutinách budovy.

Ukrajinský fotoreportér Maksym Levin pracoval pro řadu renomovaných médií, například pro stanici BBC či agentury Reuters a AP.

Ruští vojáci násilím rozehnali demonstraci místních obyvatel v okupovaném ukrajinském městě Enerhodar, ve kterém se nachází Záporožská jaderná elektrárna. Podle ukrajinské ombudsmanky Ljudmyly Denisovové utrpěli zranění čtyři lidé.

Ukrajinská ombudsmanka na facebooku napsala, že Rusové „použili zábleskové granáty a použili proti obyvatelům města minomety“. Mezi zraněnými jsou podle ní lidé s těžkými popáleninami. „Část účastníků shromáždění ruští vojáci přinutili nastoupit do mikrobusů určených k převozu vězňů a odjeli s nimi neznámo kam,“ uvedla také ombudsmanka. O kolik lidí šlo, nespecifikovala, není ani jasné, kolik obyvatel se v centru Enerhodaru sešlo. Britská BBC upozorňuje, že tyto informace nemohla ověřit.

Asi tisíc lidí dnes v Budapešti za deštivého počasí dávalo najevo svoji podporu Ukrajině a vyjadřovalo nesouhlas s politikou maďarského premiéra Viktora Orbána vůči Rusku. Shromáždění svolala facebooková skupina Milion pro svobodu Ukrajiny a vystoupili na něm maďarští a ukrajinští umělci, píše agentura APA. V neděli se v Maďarsku konají parlamentní volby, v nichž se rozhodne, zda Orbán zůstane u moci čtvrté volební období v řadě.

Řečníci z Ukrajiny mluvili o utrpení a obětech, které přináší ruská agrese vůči Ukrajině. „Když z Orbánových úst nezní výrazy soucitu, připomínáme si tady oběti minutou ticha,“ řekl Péter Juhász, organizátor shromáždění a opoziční politik. Další řečníci maďarského premiéra vyzývali, aby za ruský plyn „neplatil naší duší, naší ctí“.

Papež František v sobotu uvedl, že zvažuje cestu do Kyjeva. Informovala o tom agentura Reuters.

Jeden z reportérů se ho během letu na dvoudenní návštěvu Malty zeptal, zda zvažuje pozvání do ukrajinského hlavního města.

„Ano, tato možnost je na stole,“ odpověděl papež. Žádné další podrobnosti neuvedl.

Ukrajinští vojáci získali podle ukrajinských úřadů zpět pod kontrolu město Brovary, které leží asi 20 kilometrů východně od Kyjeva. Dohromady už bylo v regionu osvobozeno více než 30 obcí, informoval dnes poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč.

Starosta Brovar podle agentury AP v televizi v pátek večer oznámil, že „ruští okupanti už opustili prakticky celý brovarský okres“. Dodal, že ukrajinské síly začnou pracovat na čištění regionu od zbývajících ruských vojáků i od „vojenské výzbroje a možná i od min“. Starosta Ihor Sapožko dále řekl, že mnozí obyvatelé se už vrátili do Brovar a že obchody a firmy znovu otevírají.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s televizí Fox News zveřejněném v noci na dnešek varoval, aby se lidé do osvobozených oblastí vraceli jen opatrně. „(Rusové) položili miny na celém území, v domech, pod stroje a dokonce i pod těla těch, které zabili,“ uvedl.

V areálu bývalé jaderné elektrárny v Černobylu dnes byla slavnostně vztyčena ukrajinská vlajka. Stalo se tak poté, co se z místa stáhly ruské jednotky, které elektrárnu okupovaly od prvních dnů nynější války na Ukrajině.

„Ceremonie se zúčastnili zaměstnanci elektrárny, kteří v těžkých podmínkách okupace hrdinně zajišťovali a budou dále zajišťovat jadernou a radiační bezpečnost zařízení,“ napsala na telegramu ukrajinská státní společnost Enerhoatom, provozovatel jaderných elektráren. Zaměstnanci také zpívali ukrajinskou hymnu.

Všichni ruští vojáci z Černobylu odešli. Odstavenou elektrárnu obsadili hned po začátku invaze na Ukrajinu při postupu z Běloruska směrem k jihu. Ukrajinské úřady spolupracují s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE) ve snaze zjistit, co se v odstavené elektrárně dělo během doby, kdy ji ovládaly ruské síly, napsala britská stanice BBC na svých internetových stránkách.

Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč dnes vyzval lidi, aby se tam, kde je to možné, vrátili k co nejvíce normálnímu životu.

Ve videoproslovu řekl, že se to týká „těch regionů osvobozených od protivníka, kde nehrozí bezprostřední nebezpečí, a především měst na střední a západní Ukrajině“.

„Obnova ekonomiky je kriticky důležitá pro obnovu normálního sociálního a politického života,“ řekl Arestovyč. Dodal, že návrat k běžnému dennímu režimu je důležitý i pro psychiku lidí.