Online: Ruské zacházení se zajatci porušuje ženevskou úmluvu, tvrdí Ukrajina

Deník The New York Times zveřejnil satelitní snímky, ze kterých vyplývá, že mrtví lidé byli na ulicích města Buča už několik týdnů. Tedy ne až od odchodu ruské armády minulou středu, jak tvrdila Moskva.

Zpravodajská společnost BBC dnes analyzovala několik ruských tvrzení týkajících se zpráv z osvobozené obce Buča u Kyjeva a dospěla k závěru, že vyjádření zpochybňující utrpení civilistů odporují vizuálním důkazům i svědectvím místních. Ve městě severozápadně od ukrajinské metropole se po odchodu ruských jednotek našly desítky až stovky mrtvol a zatímco ukrajinští a západní představitelé hovoří o válečných zločinech, Moskva bez důkazů obviňuje Kyjev z provokace.

Ruské ministerstvo obrany například přišlo s tvrzením, že v čase ruské okupace Buči se nikdo z místních nestal obětí násilí. Toto vyjádření je v přímém rozporu s mnoha svědectvími. Místní obyvatelé například vylíčili BBC, že Rusové systematicky vpadali lidem do domů a kradli jídlo i cennosti, zatímco domácí museli být ve sklepech. Jedna žena uvedla, že ruští vojáci zabili jejího syna, když šel do pneuservisu, kde pracoval.

Starosta jihoukrajinského města Mykolajiv dnes večer uvedl, že ranní raketové údery celkem zabily deset civilistů a dalších nejméně 46 jich utrpělo zranění. Ráno uvedl, že při prvním útoku zemřel jeden člověk a pět dalších utrpělo zranění, z toho dva vážná. Ve večerním videoposelství doplnil, že při druhém náletu zahynulo dalších devět lidí a 41 utrpělo zranění. Ruská armáda podle něj použila kazetovou munici.

Moldavsko samo bez pomoci Evropy nepřekoná následky pandemie nemoci covid-19, rostoucích cen energií a náporu válečných uprchlíků z Ukrajiny. Vpředvečer berlínské dárcovské konference to dnes v Nadaci Konrada Adenauera prohlásila moldavská premiérka Natalia Gavrilitsaová. Přislíbila, že využití očekávané západní pomoci bude transparentní do posledního centu.

„Vždy jsme chtěli kráčet k demokratickým hodnotám, lidským právům a právnímu státu, protože víme, že to vše je základem prosperity a života ve svobodě,“ řekla Gavrilitsaová. „Naše cesta za prosperitou, ve kterou jsme věřili, byla brutálně přerušena válkou,“ uvedla.

Gavrilitsaová v projevu řekla, že do 2,6milionového Moldavska, které patří k nejchudším zemím Evropy, uteklo z Ukrajiny přes 390 000 válečných uprchlíků. Více než čtvrtina z nich v zemi zůstala. „Přes 110 000 lidí zde nalezlo ubytování, takřka polovina z tohoto počtu jsou děti,“ řekla.

Vysoce postavený činitel dnes při pravidelném brífinku ministerstva obrany USA řekl novinářům, že dvě třetiny ruských jednotek, které se nacházely poblíž Kyjeva, už „oblast opustily“. Jednotky údajně zamířily na sever a velká část z nich je v Bělorusku. Podle zdroje z Pentagonu je nicméně stále na ukrajinském území drtivá většina sil nasazených do invaze, přičemž jednotky stahované od Kyjeva by se mohly vydat do jiných částí země.

„Nadále jsme přesvědčeni, že jim doplní vybavení, zásoby a možná je posílí i další personál, a že budou vysláni zpět na Ukrajinu, aby pokračovali v boji na jiných místech,“ citovala nejmenovaného činitele agentura Reuters.

K úplnému embargu na dovoz ruské ropy, plynu a uhlí do EU či odpojení všech ruských bank od bankovního systému SWIFT dnes vyzvalo evropské vlády přes 200 europoslanců. Na Twitteru to oznámil někdejší belgický premiér a iniciátor výzvy, europoslanec Guy Verhofstadt. Členové Evropského parlamentu ve výzvě mimo jiné požadují okamžité svolání zasedání Evropské rady.

„Po odhalení hrozivých ruských válečných zločinů v Buči, po neustávajícím ničení Mariupolu a kvůli deportaci tisíců ukrajinských občanů do Ruska nutně potřebujeme zesílit sankce proti Putinovu zločinnému režimu,“ píše se ve výzvě, kterou v plném znění zveřejnila česká europoslankyně Dita Charanzová. Celkem pod výzvu připojilo svůj podpis 207 europoslanců, z toho devět českých zvolených za ANO, TOP 09, Starosty a nezávislé, Piráty, KDU-ČSL a ODS.

Ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová je přesvědčená, že zacházení s ukrajinskými vojáky v ruském zajetí porušuje ženevskou úmluvu.

Ukrajinská ochránkyně lidských práv dnes upozornila na špatné zacházení ruských jednotek se zajatci. „Rusko do očí bijícím způsobem porušuje Ženevskou úmluvu o zacházení s válečnými zajatci. Tyto skutečnosti byly potvrzeny při posledním osvobození ukrajinských občanů z nepřátelského zajetí,“ napsala Denisovová na sociální síti Telegram. „Byli drženi na poli, v jámě, v garáži. Pravidelně je jednoho po druhém vyváděli: bili je, aby z nich udělali příklady, stříleli jim u uší a zastrašovali je,“ dodala.

Ženevské úmluvy stanoví mezinárodní právní normy pro vedení ozbrojených konfliktů a snaží se omezit jejich humanitární dopad. Podle Denisovové ruské jednání porušilo článek 13 úmluv, který požaduje humánní zacházení s válečnými zajatci, poznamenala agentura Reuters.

Francie vyhostí 35 ruských diplomatů, jejichž činnost je v rozporu s francouzskými zájmy, píše agentura AFP s odkazem na zdroj blízký francouzskému ministerstvu zahraničí. Podle něj opatření je „součástí evropské iniciativy“ a „naší prvořadou povinností je vždy zajistit bezpečnost francouzských a evropských občanů“.

Německo dříve dnes oznámilo, že se rozhodlo vypovědět 40 ruských diplomatů, kteří podle Berlína pracují pro ruské tajné služby.

Někteří politici a odborníci ve světle nejnovějšího vývoje na bojišti hovoří nejen o válečných zločinech, ale také o genocidě. Toto označení v souvislosti s počínáním ruské armády použili polský premiér Mateusz Morawiecki i španělský premiér Pedro Sánchez, na Twitteru jejich stanovisko podpořil politolog a historik působící na Univerzitě Johnse Hopkinse Eugene Finkel.

„Jako někdo, kdo se věnuje studiu genocidy, jsem empirik, většinou nehledím na rétoriku. Také beru slova o genocidě s propastnou rezervou, protože aktivisti dnes toto označení aplikují skoro všude. Teď ne. Jsou zde činy, je zde záměr. Je to učebnicová genocida. Čirá, jednoduchá a všem na očích,“ napsal Finkel.

Z válečných zločinů ruskou armádu či ruského prezidenta Vladimira Putina neviní jen ukrajinští činitelé, ale také lídři ze západní Evropy nebo americký prezident Joe Biden.

Dnes se k této interpretaci událostí přiklonil i někdejší prokurátor Mezinárodního trestního tribunálu pro Rwandu Pierre-Richard Prosper, který v rozhovoru s americkým rozhlasem NPR řekl, že Rusko se patrně válečných zločinů dopustilo.

„Vidíme v zásadě nezákonné zabíjení civilistů, vidíme potenciální mučení a znásilnění. Všechno věci, které jsou zakázané ženevskými úmluvami a zákony války,“ řekl Prosper. „Je zjevné, že jsou páchána zvěrstva,“ pokračoval.

Zvěrstva, která ruská vojska napáchala v ukrajinském městě Buča, jsou jen špičkou ledovce. Na tiskové konferenci ve Varšavě to dnes po jednání s britskou ministryní zahraničí Liz Trussovou řekl šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba.

Zahraniční lídry, kteří mají stále pochybnosti o tom, zda zavést proti Rusku tvrdší sankce, vyzval, aby město navštívili a podívali se na hromadné hroby. „Hrůzy, které jsme viděli v Buči, jsou jen špičkou ledovce všech zločinů, které spáchala ruská armáda,“ uvedl Kuleba s tím, že situace v Mariupolu je bohužel ještě horší.

Trussová se vyslovila pro zavedení dalších tvrdých sankcí proti Rusku. Zdůraznila, že o rušení jakýchkoliv dosud zavedených sankcí nemůže být řeč, dokud jsou na Ukrajině ruská vojska.

Ruské ozbrojené síly od začátku invaze na Ukrajinu přišly už přibližně o 18 300 vojáků. Uvedl to dnes generální štáb ukrajinské armády, který také zvýšil údaje o zničené ruské výzbroji. Kyjev rovněž tvrdí, že drží v zajetí na 600 ruských vojáků. O růstu ztrát ukrajinských sil dál informuje také ruské ministerstvo obrany. Podobné informace uváděné oběma válčícími stranami ovšem nelze nezávisle ověřit.

Ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková podle agentury Ukrinform dnes v televizi sdělila, že v ukrajinském zajetí je v současné době kolem 600 ruských vojáků. V této souvislosti uvedla, že pro ně bude potřeba postavit speciální tábor, který by měl odpovídat normám mezinárodního práva. Mimo jiné se také zmínila o výměnách zajatců s Ruskem. Naposledy ukrajinské úřady v pátek informovaly o vzájemném propuštění 86 lidí v Záporožské oblasti.

Několik dní poté, co Rusko 24. února napadlo Ukrajinu, zahájila Čína evakuaci svých občanů. Minulý týden čínské ministerstvo zahraničí uvedlo, že evakuaci dokončilo a z Ukrajiny dostalo domů více než 5000 čínských občanů. To, co Peking označil za triumfální úspěch, ale pro evakuované osoby znamená značné finanční výdaje i velký stres, napsal dnes zpravodajský server Al-Džazíra.

Čínská vláda účtovala evakuovaným, v mnoha případech studentům, přibližně 18 000 jüanů (asi 62 650 korun) za každý charterový let z Rumunska a Polska do různých čínských měst.

Po příletu do Číny museli podstoupit 14 až 28 dní karantény ve vyčleněných hotelech – a rovněž na vlastní náklady. Náklady na návrat do vlasti tak v některých případech přesahovaly v přepočtu 5000 dolarů (více než 110 000 korun).

V Mladé Boleslavi dnes začala výroba kabelových svazků do aut, výrobní linka se sem včetně 35 zaměstnankyň přesunula z Ukrajiny. V současnosti se zde vyrábí kabelové svazky pro vozy Volkswagen Crafter a Transporter T6, v následujících měsících se zde mají začít vyrábět také přímo svazky pro modely automobilky Škoda.

Za pracovnicemi, které sem přijely z Ukrajiny, mohou dorazit také jejich rodiny, řekli dnes novinářům člen představenstva Škody Auto Karsten Schnake a výkonný ředitel PEKM Kabeltechnik Jan Chabera.

V Centru současného umění DOX dnes začala výstava s názvem Černí motýli: Ohořelé kousky života. Španělští fotografové Manu Brabo a Albert Lores na ní ukazují osudy lidí, kteří žijí uprostřed války na Ukrajině. Výstavu pořádá společnost Člověk v tísni a název má podle toho, jak lidé pojmenovali ohořelé kusy papíru a nábytku vznášející se po bombových útocích, řekl dnes novinářům Albert Lores.

Na rozdíl od šrapnelů, úlomků granátů a dalších pozůstatků války, které symbolizují utrpení a smrt, jsou černí motýli stopami života, který vyhasl, říkají tvůrci. Nejstarší fotografie jsou staré asi týden, řekl dále Lores. Velká část z nich je z Irpině, kde se lidé již na počátku invaze snažili odejít jedinou možnou cestou pod zbořeným mostem.

Snímky z místa již obletěly celý svět, Lores vystavuje mimo jiné také snímek opuštěných dětských kočárků. „Byla tam velmi úzká cestička, nešlo po ní projet kočárkem, maminky je tam nechávaly a v náručí s dětmi šly dál. Koryto řeky bylo pak plné opuštěných kočárků,“ komentoval fotograf.

Od začátku ruské agrese zemřelo na Ukrajině 18 novinářů a další byli zraněni nebo uneseni. S odvoláním na údaje generální prokuratury a ministerstva kultury to dnes napsal list Ukrajinska pravda, přičemž v přehledu mrtvých či zraněných žurnalistů ze zahraničí bez podrobností uvádí dvě osoby z České republiky. České ministerstvo zahraničí zatím neodpovědělo na dotaz ČTK, zda má v této souvislosti nějaké informace.

Ukrajinský deník uvedl, že během už 40 dnů trvající války spáchali ruští okupanti na novinářích 74 zločinů. O život přišlo 18 pracovníků sdělovacích prostředků, mezi nimi tři ženy. Uneseni byli čtyři muži a čtyři ženy. Tři novináři se pohřešují. Podle podkladů generální prokuratury zranění utrpělo 13 novinářů a 15 bylo vystaveno zastrašování.

Metodický pokyn k zapojení ukrajinských lékařů a sester dostanou české nemocnice podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) během tohoto týdne. Válek to dnes řekl novinářům v motolské nemocnici, jejíž ambulanci pro ukrajinské uprchlíky navštívil spolu s lídry parlamentů zemí tvz. slavkovského formátu.

Lékaři a zdravotní sestry z Ukrajiny budou podle Válka moci pracovat na lůžkových odděleních nemocnic pod dohledem zkušeného lékaře i bez nostrifikace. „Pokud bude potřeba, uděláme drobnou změnu zákona, aby to bylo (možné) i v nelůžkových odděleních,“ řekl ministr.

Německý stát převezme dočasně kontrolu nad německou dceřinou společností ruského Gazpromu, oznámil dnes německý ministr hospodářství Robert Habeck. Cílem je podle něj zajistit bezpečnost dodávek. Informovala o tom agentura DPA. Opatření má podle agentury Reuters trvat do 30. září.

Správcem společnosti Gazprom Germania se stane německá agentura pro síťové služby Bundesnetzagentur (BNetzA). Ruský energetický gigant Gazprom v pátek oznámil, že ukončil svou účast v německé divizi. Ta má pobočky ve Švýcarsku, Británii a České republice. Gazprom své rozhodnutí nezdůvodnil.