Hlavní obsah

Péče na hranicích už funguje, ujišťuje kritiky slovenská vicepremiérka

Foto: Tomáš Svoboda , Seznam Zprávy

Slovenská vicepremiérka Veronika Remišová v pátek navštívila uprchlický tábor v Michalovcích.

Reklama

30. 3. 18:11

„Do září vytvoříme tisíce míst ve školách pro běžence,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy slovenská vicepremiérka Veronika Remišová.

Článek

Přes čtvrt milionu Ukrajinců už uteklo z válkou zmítané země na Slovensko. Tamní vláda Eduarda Hegera (OĽaNO) čelí kritice, že začátek uprchlické krize na hranicích zaspala. Tisíce prchajících žen a dětí byly tehdy odkázané hlavně na pomoc církve, dobrovolníků a neziskovek.

Vláda a státní úřady začaly plně koordinovat pomoc až s několikadenním odstupem. „Mohli jsme být rychlejší, asi i lepší. Na druhou stranu, jak jsme dostávali požadavky, tak jsme je řešili,“ uznává v rozhovoru pro Seznam Zprávy slovenská vicepremiérka a šéfka strany Za ľudí Veronika Remišová.

Ministryně investic, regionálního rozvoje a informatizace chce nyní na evropské úrovni podobně jako její čeští kolegové vyjednat miliardy navíc pro zvládnutí uprchlické krize. „Oslovili jsme Evropskou komisi, aby nám vyčlenila peníze na řešení humanitární krize na Slovensku a v dalších státech, které jsou v první linii,“ dodává vicepremiérka.

S vedoucími činiteli Unie chce dojednat, aby mohlo Slovensko na řešení krize využít i nevyčerpané peníze z eurofondů. Podle Remišové mají slovenské vládní resorty nezasmluvněných asi 800 milionů eur, tedy 20 miliard korun, které mohou pomoci s řešením dopadů uprchlické vlny.

Remišová v pátek navštívila uprchlický tábor v Michalovcích, třicet kilometrů od ukrajinské hranice, kde byli i reportéři Seznam Zpráv. Se zástupci neziskovek, církve či záchranných složek tak řešila, jak pomoc pro běžence dál zefektivnit. „Mnozí z dobrovolníků jsou po měsíci služeb vyčerpaní a na hranici kapacit. Je proto důležité, abychom našli finanční prostředky, kterými jim pomůžeme,“ dodává.

Téma peněz bylo i hlavní bod debat v Michalovcích. Kolik navíc tedy můžete vyčlenit a co je potřeba nejvíc řešit?

Chceme zajistit, aby nevládní organizace dostávaly peníze flexibilně. Nemají potřebu ve stylu „Dneska musíme získat vybavení“. Potřebují balík peněz, z nějž si zaplatí pohonné hmoty na dobrovolnické aktivity, výdaje na humanitární pomoc. Prostě všechny náklady spojené s touto krizí. Sama jsem byla dobrovolnicí. Můžu potvrdit, že i dobrovolnictví má své limity. Děláte to při práci, při péči o děti. Daná organizace nemůže jít donekonečna do červených čísel. Pak tu fungují profesionální organizace jako třeba poskytování psychologického poradenství. Pokud chceme, aby psychologové vyčlenili část ze svých kapacit pro ukrajinské děti a maminky, musíme je zaplatit. Už jsme je finančně podpořili z peněz ministerstva, v souvislosti s rozpočtem na nevládní organizace, ale teď je potřeba o to větší. Vím, že se někdy říká, že tyto organizace všechno řeší za stát. Není to pravda, ale vzájemná symbióza je znak zdravé společnosti. Občané nemohou spoléhat, že za ně stát všechno vyřeší.

Kolik peněz je tedy reálné přidat na zlepšení pomoci běžencům?

Nepovím teď přesnou částku. Budeme se snažit vyčlenit co největší množství peněz. Byla bych ráda, kdyby to bylo víc jak 10 milionů eur pro nevládní organizace, které s krizí pomáhají. Co se týče celkových peněz, tak se náklady pohybují ve stamilionech eur, které jsou potřebné. Ať už je to materiál, humanitární či vojenská pomoc. Náklady státu na řešení humanitární krize jsou obrovské. A platí to obzvlášť pro státy, které jsou v té frontové linii. Pokud uprchlíci dorazí do jiných států za prací, tak si ten pobyt v zásadě z vydělaných peněz zaplatí.

Válka na Ukrajině

Podívejte se, jak pomoci Ukrajině. Reportéři Seznam Zpráv se už pošesté vydali na Ukrajinu, podívejte se na jejich očitá svědectví z válkou zmítané Ukrajiny. Seznam Zprávy v ukrajinštině (praktické informace, zprávy, příběhy) – Українські новини.

To nejdůležitější k dění na Ukrajině shrnujeme každý všední den v newsletteru Tečka. Přihlaste se k odběru.

Jaké poznatky si z jednání s neziskovkami odnášíte?

Některé věci se mohou zdát jako drobnosti, ale ty se budou řešit nejsložitěji. Na Slovensku máme zálohované plastové lahve. Byli jsme na to velmi hrdí jako na jeden z prvních kroků této vlády. Jenže teď paradoxně zjišťujeme, že voda, kterou uprchlíkům dáváme, se kvůli zálohování velmi prodražuje. Zdánlivě jednoduchý problém, ale řešení nebude jednoduché. Další drobnost je systém angažování dobrovolníků do asistenčních center. Budeme to asi řešit formou hackathonu (událost, při níž lidé z IT společně vypracují potřebný program – pozn. red.), na který máme vyčleněné prostředky. A pak je to celková pomoc neziskovým organizacím. Potřebují proplatit některé náklady, které jim vznikají. Je potřeba najít jednoduchý systém bez velké byrokracie.

Při setkání s novináři jste řekla, že Slovensko čelí nejrychleji eskalující humanitární krizi od druhé světové války. Jak ji vaše země zvládá?

Nikdy jsme takovou situaci nezažili, ale učíme se ji zvládat za pochodu. Za prvních 24 hodin nebylo samozřejmě všechno tiptop. Postupně jednotlivé složky státu a krizového řízení, spolupráce s dobrovolníky a spolupráce se samosprávami zareagovaly tak, že nastavený systém na hranicích i následná péče funguje. Jsme připravení zvládat daleko větší objemy lidí, než je ten současný.

Nicméně slyšel jsem od lidí na hranicích, že vláda v prvních dnech po invazi na hranicích zaspala. Měli jste reagovat rychleji?

Vždy se dá všechno udělat lépe. I když se snažíte na sto procent, není důvod to nedělat na dvě stě procent. Takže mohli jsme být rychlejší, asi i lepší. Na druhou stranu, jak jsme dostávali požadavky, tak jsme je řešili. Když přišla zpráva, že chybí ohřívače, zajistili jsme ohřívače. Stejně tak jsme doplnili hygienické zázemí. Na začátku to byly základní problémy na hranicích, teď se přesunuly do velkokapacitních asistenčních center. Infrastruktura je tady na pomoc lépe uzpůsobená. A další krok, který bude velmi důležitý: začlenění ukrajinských běženců do společnosti. Funkční pracovní místa, aby si sami běženci vydělali peníze, za které si mohou zaplatit normální bydlení, tedy ne tělocvičny nebo jiné provizorní ubytování. Je to taky péče o děti a o zdraví.

V Česku máme velký problém s kapacitami ve školách a školkách, utečenci také těžko hledají bydlení. Na Slovensku zatím zůstalo okolo 50 tisíc uprchlíků. Potýkáte se s obdobnými problémy?

Ano, velký problém je kapacita škol a školek. Začínají to být tisíce dětí, které jsou umístěné do škol a školek. Z regionálního operačního programu jsme teď vyhlásili velmi rychlou výzvu za 24 milionů eur na zvýšení kapacit tříd v Bratislavském kraji, kde je největší nápor na místa. Tam by si samosprávy mohly sanovat tuto potřebu na zvětšení kapacit. Věřím, že za to ve školkách vytvoříme víc jak 2500 míst. Jsou to už připravené projekty, je to otázka několika následujících měsíců.

Máme taky vyhlášenou výzvu na zvyšování kapacit ve školách. Do září vzniknou tisíce dalších míst, ale je možné, že to nebude stačit. Jsme připravení na to uvolnit další peníze.

Třetí problém je ubytování. Kapacity ve školách se dají řešit rychleji než stavět bytovky. Musíme řešit se samosprávami, jak bydlení zabezpečit a jestli nezměnit podmínky ve Státním fondu rozvoje bydlení tak, aby bylo pružnější poskytování úvěrů. Vnímám to jako velký problém.

A jak jste na tom se zdravotnickou péčí o běžence?

Slovenské zdravotnictví je po covidové krizi vyčerpané. Chybí kapacity, takže i tuto oblast musíme finančně podpořit. Uvidíme, jaký balík vyjednáme při debatách se zástupci Evropské komise. Vynasnažíme se financování nastavit tak, aby pokrylo potřeby nevládních organizací. Netvrdím, že vyřešíme všechny problémy světa, ale aspoň nějaký.

Jednotlivé evropské státy vnímají válku na Ukrajině různě, i podle toho, jak je jim geograficky vzdálená. Jak složitá jednání vás čekají?

Neřekla bych, že jsou jiné motivace, ale státy jinak vnímají tu urgenci uprchlické krize. Když žijete ve Španělsku nebo Portugalsku, krize je od vás daleko tisíce kilometrů. Nežijete každý den s dětmi, které utíkají před válkou a ztratily rodiče, a vnímání se liší. My na Slovensku jsme tolik neřešili krizi v Sýrii. U nás byla politicky zneužitá a tehdy ji urgentně pociťovaly právě jihoevropské státy. Bude složité přesvědčit kolegy v Evropě, aby i z ostatních možností, které má Unie i komise k dispozici, vyčlenili dodatečné peníze. Ale o to se snažíme i ve spolupráci s Polskem, Rumunskem nebo Českou republikou a já v tomto velmi vítám, že Česko přebere předsednictvo Evropské unie. Už teď velmi aktivně koordinuje státy, které jsou v prvním kontaktu s uprchlickou krizí. Slovensko je Česku připravené poskytnout jakoukoli pomoc, která bude potřeba.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučované