Hlavní obsah

Peníze z Kremlu Le Penové neuškodí, její voliče to nezajímá, říká politolog

Foto: Profimedia.cz

Snímek ze setkání Marine Le Penové s Vladimirem Putinem těsně před předchozími francouzskými prezidentskými volbami v roce 2017.

Reklama

O krajní pravici na severu Francie i o šancích levicového kandidáta Jeana-Luka Mélenchona na druhé kolo mluvil v rozhovoru pro Seznam Zprávy politolog Pierre Wadlow z univerzity v severofrancouzském Lille.

Článek

Od zvláštního zpravodaje ve Francii

Co dlouho vypadalo jako napínavý souboj o to, kdo se nakonec s Emmanuelem Macronem utká ve druhém kole francouzských prezidentských voleb, se nakonec jeví mnohem jednodušeji. Poslední průzkumy před nedělním hlasováním vcelku jednoznačně ukazují, že vyzývatelkou současného prezidenta se stejně jako před pěti lety stane Marine Le Penová.

Ale tentokrát může být situace zajímavější. Šéfka nacionalistického Národního sdružení v některých průzkumech pro druhé okolo za Macronem zaostává jenom o rozdíl, který se vejde do statistické chyby. Minule Macron získal skoro dvojnásobek hlasů co Le Penová.

Francouzský politolog Pierre Wadlow v rozhovoru pro Seznam Zprávy říká, že Macron oproti minulosti částečně přišel o důležitou výhodu – Marine Le Penová už není vnímaná tak toxicky.

„To je způsobeno jednak normalizací Národního sdružení, které je v politice i médiích stále více přítomné, za druhé pak osobností Emmanuela Macrona, který je u části hlavně levicových voličů extrémně neoblíbený,“ říká Wadlow. Podle něj se ale nedá úplně vyloučit, že Macron bude mít pro druhé kolo jiného soupeře, v průzkumech stoupá krajně levicový politik Jean-Luc Mélenchon.

Na severu Francie je velmi silná krajní pravice. Jak byste tuto skutečnost vysvětlil?

Ano, Národní fronta a později Národní sdružení si udělalo ze severní Francie jednu ze svých bašt. To se týká především prezidentských voleb, kde měli hodně vysoké skóre. Marine Le Penová zvítězila na severu i v regionu Nord-Pas-de-Calais velmi výrazně.

Na druhou stranu bych to chtěl i trochu relativizovat – radnic, které Národní sdružení ovládá, je v regionu jen velmi málo. Z měst je to jen Hénin-Beaumont, které strana řídí už několik let, a Bruay-la-Buissière. V posledních regionálních volbách ale Národní sdružení lehce ztratilo na úkor socialistů.

Pierre Wadlow

  • francouzský politolog působící na Univerzitě v Lille
  • odborně se zaměřuje na krajní pravici
  • v současné době píše práci zaměřující se na politizaci dělnické třídy na severu Francie
Foto: SZ - Milan Rokos

Pierre Wadlow.

V posledních asi 20 letech došlo ke změně voličů krajní pravice – zatímco v časech Jeana-Marieho Le Pena volili stranu hlavně příslušníci střední třídy, jako jsou třeba obchodníci, v posledních letech ji volí lidovější vrstvy. A těch žije v regionu Pas-de-Calais hodně.

Úspěch krajní pravice má několik důvodů – jedním z nich je fakt, že jde o oblast, která přišla o těžební průmysl, který tu dříve byl. Další teorie, která byla ale dost kritizovaná, mluví o levicovém lepenismu. Jde o to, že se tradiční voliči levice – komunistů a socialistů – cítili vládou opuštění a přesunuli se ke krajní pravici.

Jisté je, že Le Penová značně rozšířila svůj elektorát a že se může spolehnout na značnou část dělnické třídy. Ta přitom není jednotná, v případě voličů Le Penové to jsou lidé, kteří stále mají o co přijít. Ti, kteří jsou na tom nejhůře, volí buď levici, anebo k volbám nechodí.

V případě dvou měst, jež jsem zmínil, navíc hrají roli i aféry bývalých socialistických starostů, kteří zneužívali veřejné peníze. Le Penová toho dokázala umně využít.

V prezidentských volbách kandiduje i další postava francouzské krajní pravice Eric Zemmour. Jaké má na severu země šance?

V celonárodním měřítku jeho kandidatura ve srovnání s Marine Le Penovou ztratila dynamiku. V jejich elektorátu je pak velký rozdíl – Zemmour oslovuje především muže staršího věku, kteří patří k bohatším nebo vyšším středním vrstvám. To moc elektorátu v kraji Nord-Pas-de-Calais neodpovídá, tady žijí spíše lidové vrstvy.

Dá se tedy očekávat, že Zemmour tu bude mít spíše problémy. Kampaň je navíc obecně spíše méně sledovaná, a spousta voličů proto může automaticky volit Marine Le Penovou jako posledně.

V kampani se teď nejvíce mluví o kupní síle. Je tohle opravdu hlavní téma voleb?

Ano, když se dělal průzkum starostí Francouzů, kupní síla byla to první, o čem mluvili. V regionu Nord-Pas-de-Calais, kde žijí lidové vrstvy více než kde jinde, je tahle otázka ještě důležitější. Ostatně o tom svědčí i fakt, že druhý za Marine Le Penovou skončil v minulých volbách Jean-Luc Mélenchon a prezident Emmanuel Macron skončil ve většině měst až třetí.

Levice tedy zůstává v této oblasti stále silná, může se spoléhat i na silné postavení v různých spolcích a organizacích. Dlouhá desetiletí tady díky dělnickému hnutí dominovala, nikdo jiný než socialisté a komunisté tu neměl šanci.

Jak v této souvislosti vidíte Mélenchonovy šance? Může ještě překvapit?

V posledních prezidentských volbách sice dosáhl velmi vysokého skóre 19 procent, jeden z jeho neúspěchů ale spočívá v tom, že ho nedokázal přetavit i v úspěch svého hnutí. Nepoddajná Francie neovládá v regionu jedinou radnici a v celostátním měřítku vládne jen díky spojenectví s dalšími stranami.

Mélenchonovo hnutí lidem říká, že by si jejich kandidáta měli vybrat jako tzv. volbu z rozumu, protože nikdo jiný na levici se do druhého kola dostat nemůže. Kampaň Anne Hidalgové se pořádně nerozjela, podobně je na tom i komunistický kandidát Fabien Roussel. Mélenchon postupně stoupá vzhůru, pro druhé kolo není favoritem, možnost to ale je. V regionu Nord-Pas-de-Calais si myslím, že skončí druhý jako posledně, s vyšším ziskem než ve zbytku země.

Když zmiňujete Mélenchona jako možnost, znamená to, že ti ostatní kandidáti za ním jsou už zcela bez šance?

Na levici tu máme trockistické kandidáty, jejichž cílem je spíš přednést své myšlenky na veřejnosti. Pak je tu socialistka Hidalgová, o které jsem už mluvil. Její strana sice zůstává silná – v celostátním měřítku má druhý největší počet zastupitelů po Republikánech – kampaň se ale rozeběhnout nepodařilo.

Na pravici pak máme Valérii Pécresseovou, které se podařilo vyhrát primárky proti favoritovi Xavieru Bertrandovi. Pécresseová má ale dost špatnou kampaň a nepovedl se jí jeden mítink. Navíc měla covid, což ji dále zbrzdilo. Macronovi se navíc podařilo přetáhnout část pravicového elektorátu – bývalí voliči Françoise Fillona se rozdělili mezi Macrona, Pécresseovou, Zemmoura i Le Penovou.

Macron přetáhl voliče levici i pravici, převážně ty starší, což také vysvětluje jeho úspěch.

Vraťme se ještě ke krajní pravici. Často zaznívají názory, že radikální Zemmour pomohl Le Penové k tomu, aby ji voliči vnímali jako mainstreamovou političku… Oproti němu není tak extrémní.

Ano, v tomto směru Le Penové posloužil, to je jisté. Zemmour sice nějaké voliče Le Penové odlákal, ale jen malou část, protože jejich elektorát se značně liší. Je pravda, že diskurz Le Penové se zdá být méně radikální než Zemmourův, který je založen na provokacích a excesech.

Ostatně už sama existence Národní fronty měla za hlavní cíl normalizovat krajní pravici, to bylo už v dobách Jeana-Marieho Le Pena a Marine Le Penová v tomto procesu pokračovala.

Myslíte, že válka na Ukrajině může volby nějak ovlivnit? Když vypukla, myslel jsem, že Le Penová prohraje, protože její stranu financoval Kreml…

Tak to si nejsem jistý. Naopak si myslím, že není moc jejích voličů, kteří by se k ní kvůli tomu obrátili zády. Velká část voličů se o to prostě nezajímá. Pravdou ale je, že válka nahrává Emmanuelu Macronovi – v krizových situacích se lidé obvykle obracejí k tomu, kdo je u moci a je také víc vidět. Lidé si říkají: Je válka, kdybychom ještě vyměnili prezidenta, byl by větší chaos.

Média se jí samozřejmě na to ptají, ale voliče to, myslím, moc netrápí. Spíš bych řekl, že to může uškodit Zemmourovi, který jednou prohlásil, že Francie by potřebovala svého Putina.

Pokud se ve druhém kole střetne opět Macron s Le Penovou, jak se zachovají voliči ostatních kandidátů? Myslím hlavně na trojici Mélenchon, Pécresseová a Zemmour.

Ve Francii dlouho fungovala jakási republikánská fronta – kdyby měla šanci na vítězství krajní pravice, volili voliči umírněné pravice raději levici a stejně to bylo na opačné straně. Tato fronta stále existuje, je to vidět na obecních i dalších volbách, ale je slabší, než bývala.

To je způsobeno jednak normalizací Národního sdružení, které je v politice i médiích stále více přítomné, za druhé pak osobností Emmanuela Macrona, který je u části hlavně levicových voličů extrémně neoblíbený.

Mélenchon se v minulých volbách jasně nevyjádřil. Dal sice najevo, že nebude volit Le Penovou, ale Macrona nepodpořil, takže ho volit mohl, ale také mohl zůstat doma. Dá se očekávat, že k Le Penové se přikloní část voličů Pécresseové a Zemmoura, tradiční a liberální voliči Republikánů pak dají hlas Macronovi.

Na levici je to složitější. Macron by měl získat drtivou většinu voličů ekologického kandidáta Yannicka Jadota a Anne Hidalgové, u Mélenchona to může být na třetiny: třetina se zdrží, třetina podpoří Macrona a třetina Le Penovou. Pro nás politology to bude extrémně zajímavý materiál ke studiu.

Reklama

Doporučované