Hlavní obsah

Peruánci se hromadně stříhají. Vlasy zabrání ekologické katastrofě

Bez komentáře: Ekologická havárie okamžitě semkla stovky Peruánců po celé zemi, kteří dobrovolně dávají vlasy na tvorbu ropných bariér.Video: AP

 

Reklama

Kvůli tsunami způsobené výbuchem podmořské sopky v souostroví Tonga se z tankeru u pobřeží Peru vylilo přes 6000 barelů ropy. Skvrna ohrožuje tamní ekosystémy. Místní se nebezpečí snaží zastavit tím, že darují část sebe.

Článek

Peruánská vláda už v sobotu vyhlásila na 90 dní „stav ekologické nouze“ v pobřežní oblasti, kterou před týdnem poškodila uniklá ropa z cisterny lodi u peruánské metropole. Úřady plánují postižené oblasti vyčistit a obnovit. Únik zničil nejméně 21 pláží, zabil desítky ptáků a dalších živočichů.

Do moře vytekla ropa, kterou vykládali z tankeru Mare Doricum plujícího pod italskou vlajkou do rafinérie La Pampilla u Limy. Po neštěstí peruánský regulační úřad Osinergmin v rafinérii dočasně zastavil provoz.

Tamní vláda požádala o mezinárodní pomoc, zvlášť se obrátila na nedalekou Venezuelu a Ekvádor, kde se těží ropa a mají s podobnými haváriemi zkušenosti, píše peruánský list La Republica.

Ekologická havárie okamžitě semkla i stovky Peruánců po celé zemi, kteří se dobrovolně pustili do záchranných prací a vyrábějí bariéry z vlastních vlasů.

Hlavní město Lima zřídilo sběrná místa, kde profesionální kadeřníci bezplatně dárce ostříhají a dobrovolníci pak vlasy plní do textilních pytlů.

Několik ekologických organizací vyzvalo k darování vlasů prostřednictvím sociálních médií, založily stránku s názvem Hairboom, kde lidé mohou nabízet svoje ustřižené vlasy, píše tamní deník Diario Correo.

+2

„(Ropná skvrna) je velmi politováníhodná, ale krůček po krůčku se všichni scházíme, všichni Peruánci to podporují (darování vlasů),“ řekla agentuře AP Rebeca Guitierrezová, šestadvacetiletá dárkyně vlasů. „Jsem ráda, že tady v Limě stojí ve frontě hodně lidí.“

Že mají lidské vlasy a zvířecí srst vhodné vlastnosti k absorbování ropných skvrn, vědí odborníci už léta. Poprvé byla metoda úspěšně otestovaná v roce 1978, kdy z tankeru Amoco Cadiz uniklo k francouzským břehům okolo 220 880 tun ropy.

Vlasy posloužily i v roce 2020 při úniku ropy z japonského tankeru u ostrova Mauricius.

Schopnostem lidských vlasů věnovala pozornost i studie NASA na konci 90. let. Podle ní 11 340 kilogramů vlasů vystačí k absorpci 643 500 litrů rozlitého paliva a jeden galon (tedy přibližně 3,78 litru) zvládnou vlasy vsáknout za méně než dvě minuty.

Peruánská vláda mezitím žádá odškodnění od španělské ropné společnosti Repsol, do jejíž rafinérie se ropa vykládala. Vláda i ekologové viní firmu z pozdní a nedostatečné reakce. Společnost Repsol tvrdí, že ji místní úřady před tsunami nevarovaly. Peruánská prokuratura zahájila vyšetřování ekologické katastrofy, která je podle ní jednou z nejhorších v Peru v posledních letech.

Reklama

Doporučované