Článek
Státní společnost Taiwan Tobacco and Liquor (TTL) uvedla, že se dozvěděla o tom, jak čínské úřady na konci minulého roku zablokovaly litevský rum. Desetitisíce lahví nakoupila v prosinci.
„TTL se probrala ve správný čas, koupila rum a přivezla ho na Tchaj-wan,“ uvedla společnost v prohlášení, o kterém informoval deník South China Morning Post. „Litva nás podporuje a my podporujeme Litvu – TTL vyzývá k přípitku.“
Mezi Litvou a Čínou to vře od doby, co Vilnius oznámil vznik diplomatického úřadu nesoucího název Tchaj-wanu. Čína na Litvu uvalila řadu nejen obchodních omezení.
Že Čína plánuje rumovou zásilku odmítnout, se nejdřív dověděl de facto velvyslanec ostrova v Litvě Eric Huang, který zburcoval tchajwanské ministerstvo financí. Instituci, která TTL zcela vlastní.
Společnost TTL a výrobce tmavého rumu, MV Group Productions, na výzvu médií o komentář nereagovaly. V úterním příspěvku na Facebooku však tchajwanská národní rada pro rozvoj zveřejnila seznam koktejlů na bázi rumu a dalších receptů a vyzvala lidi, aby byli koncem ledna připraveni produkt zakoupit.
【#黑蘭姆酒要來了(๑˃̵ᴗ˂̵)ﻭ】來自...
Posted by 國發會 on Monday, January 3, 2022
Příspěvek vyzýval lidi, aby „podporovali Litvu“ a uvedl, že jsou k sobě obě země velmi přátelské a během pandemie si navzájem pomáhaly.
Čínská vláda již měsíce vyvíjí nátlak a blokuje obchod s Litvou. Rozhořčilo ji, že Vilnius umožňuje použití slova „Tchaj-wan“ v názvu úřadu, který fakticky slouží jako ambasáda Tchaj-peje. Tchaj-wan obvykle používá při pojmenování svých diplomatických zastoupení slovo „Tchaj-pej“. Peking považuje Tchaj-wan za svou vzbouřeneckou provincii a je přecitlivělý na jakoukoli akci, která byť jen zdánlivě podporuje Tchaj-wan jako suverénní zemi.
Čínská komunistická strana na Tchaj-wanu nikdy nevládla
- V Číně a na Tchaj-wanu fungují od konce občanské války v roce 1949 dvě samostatné vlády. Peking však ostrov považuje za svou vzbouřeneckou provincii a dlouhodobě se snaží omezit jeho mezinárodní aktivity. Soupeří spolu o vliv v tichomořské oblasti.
- Napětí v posledních letech znovu eskaluje a Peking nevyloučil možnost použití síly k získání ostrova.
- Ačkoli je Tchaj-wan oficiálně uznán jen hrstkou národů, jeho demokraticky zvolená vláda udržuje silné obchodní a neformální vztahy s mnoha světovými mocnostmi. Diplomatické styky mezi Spojenými státy a Tchaj-wanem neprobíhají po oficiální linii. Americký zákon Taiwan Relations Act však zajišťuje ostrovu ochranu a poskytuje prostředky k jeho obraně.
Jak v nedávném rozhovoru pro Seznam Zprávy uvedl litevský novinář a šéfredaktor listu The Lithuania Tribune Ruslanas Iržikevičius, vztah Litevců k Číně přitom býval velmi pozitivní. „Litva viděla Čínu jako zemi zaslíbenou, zemi velkých příležitostí. Situace se změnila. Čína se velmi změnila a bohužel, to nadšení ze spolupráce je pryč. Spousta lidí si uvědomila, že spolupracovat s Čínou bude něco stát a nebude to cena, kterou by Litva byla ochotná platit. Litva si uvědomuje, že je třeba prosazovat i jistou morální politiku a zahraniční styky,“ řekl v rozhovoru.
„Už v roce 2017 ale Čína do Baltského moře vyslala svou válečnou loď a zúčastnila se vojenského cvičení společně s Ruskem. Tím vyslala pobaltským zemím zprávu – a my ji jen přijali. Nevzali jsme to na lehkou váhu, vždyť náš potenciální přítel začal rozehrávat válečnou hru přímo před našima očima,“ vysvětluje zárodky sporu.
„Nebudeme se ponižovat před větší zemí a nenecháme si říkat, co máme dělat. Jsme suverénní, demokratický stát. Nebudeme tolerovat, když nám nějaká země vyhrožuje,“ dodal Iržikevičius.
Na rumový incident zareagovala také čínská státní média. Blokaci litevské dodávky ze strany Číny nijak nepopřela, namísto toho se obula do tchajwanské záchranné akce. Podle státního média Global Times považují Tchajwanci akci za obyčejnou „show“ a „reklamní trik“.
„Jaký reklamní trik. Ani 200 milionů lahví nemůže nahradit litevskou ztrátu,“ cituje médium nezdrojovaného a nejmenovaného uživatele blíže nespecifikované sociální sítě.
Od uhlí po ananasy
Blokování nebo omezování dovozu ze zemí, s nimiž Čína vede diplomatické spory, není žádnou novinkou. Naposledy se na černou listinu dostalo uhlí, víno, cukr, měď, ječmen, dřevo a humři z Austrálie či ananasy z Tchaj-wanu.
Tchajwanské ananasy tvořily 40 % exportu ovoce do zahraničí, přičemž z toho 90 % mířilo právě do Číny. V roce 2020 jich stát vyvezl do zahraničí 41 600 tun, uvádí tchajwanská Rada pro zemědělství. Tamní vláda tak začala apelovat na obyvatele, aby farmáře podpořili nákupem a konzumací tzv. „ananasů svobody“.
Motivovat místní na Twitteru začala i tchajwanská prezidentka Cchaj Jing-wen. Například pobídkou, aby z ananasů dělali „smoothie, dorty nebo je konzumovali čerstvě nakrájené“. V dalším příspěvku na Twitteru Tchajwance vybídla, aby s ní sdíleli ty nejlepší recepty na ananasové dorty. Prohlášení Číny, že ovoce z Tchaj-wanu je zdraví škodlivé, kategoricky odmítla.
V případě Austrálie pak byla Čína klíčovou exportní destinací vín. Po rozhodnutí Pekingu uvalit cla na dovoz australského vína ve výši 212 procent vinaři pro svůj byznys začali hledat nový trh.
„Žádáme vás všechny, abyste se k nám přidali a postavili se proti autoritářské šikaně Si Ťin-pchinga,“ uvedla ve svém twitterovém videu Miriam Lexmannová, členka Evropského parlamentu (EP).
„Vypijte lahev nebo dvě australského vína a dejte čínské komunistické straně vědět, že se šikanovat nenecháme,“ dodala městská radní švédských křesťanských demokratů Elisabet Lannová. Dalšími vyzyvateli byla například australská poslankyně Kimberley Kitchingová, americký kongresmen Ted Yoho nebo člen japonské sněmovny Shiori Yamao.
„Pokud si každý z mých followerů bude kupovat láhev australského vína jednou týdně po celý příští rok, zakoupíme 3,8 milionu lahví. Začněme hned a ukažme čínskému stranickému státu, že svobodný stát se šikanovat nenechá,“ napsal výzvu na Twitter jako jeden z mnoha britský spisovatel a bezpečnostní specialista Edward Lucas.
